Afrika, Kyrgyzstán nebo Arménie. Některým státům ‚záhadně‘ vzrostl dovoz, zboží nejspíš putuje do Ruska
I přesto, že platí rozsáhlé západní sankce, Rusko dál dováží výrobky, které jsou na sankčních seznamech. Od iPhonů a čipů až po letecké motory a komponenty do raket s plochou dráhou letu. Vyplývá to ze statistik ruské celní správy za letošní první půlrok, ke kterým získali přístup novináři z investigativního webu Vjorstka.
Mezi nejcitlivější položky nelegálního ruského dovozu západního zboží patří vše, co je spojeno se zbrojním průmyslem. Třeba raketa s plochou dráhou letu CH101, která se velmi často používá při bombardování Ukrajiny, má uvnitř procesor Intel, počítačové čipy Ceilings a Texas instrument a další věci západní výroby.
Čína pomáhá Rusku ve válce dodávkami technologií. Podle amerických zpravodajců tak obchází sankce
Číst článek
Ze statistiky celníků vyplývá, že za první půlrok letošního roku bylo do Ruska dovezeno čipů za víc než 502 milionů dolarů.
A nejde jenom o čipy, ale třeba také o obráběcí stroje. Z Itálie jich do Ruska dorazilo hned několik a směřovaly do největšího ruského závodu na výrobu děl do tanků.
Společnost Apple, která je v Rusku velmi oblíbená, zavřela veškeré svoje obchody. Ze zmíněné celní statistiky ale opět vyplývá, že iPhonů dražších než 300 dolarů, které je zakázáno do Ruska dovážet od února letošního roku, bylo do země dopraveno za 389 milionů dolarů.
Reexport přes třetí země
Ze statistik je velmi dobře vidět, že západní sankce Rusko obchází díky exportu přes třetí země.
V říjnu loňského roku například dovoz do Ruska ze Spojených států klesl zhruba o 80 procent, z Evropy o polovinu. Na druhou stranu třeba dovoz z Arménie vzrostl o 187 procent a z Kyrgyzstánu o plných 250 procent, z čehož je jasné, že jde o reexport.
Funguje to i opačným směrem. Ruské výrobky, které se nesmí dovážet do Evropy, také putují přes třetí země. Například od začátku roku ruský vývoz ropných produktů do afrických zemí vzrostl desetinásobně. Je vysoce pravděpodobné, že část benzinu a dalších produktů skončila na evropském trhu.
Británie rozšiřuje sankce kvůli deportacím ukrajinských dětí. Zahrnují ruskou ministryni kultury
Číst článek
Firmy jako Apple nebo Intel se k tomuto tématu často nechtějí vyjadřovat. Prostě řeknou, že dodržují veškeré sankce a zavřely veškeré svoje pobočky v Rusku.
Podle investigativního webu Vjorstka ale některé firmy už začaly sledovat a omezovat dodávky do zemí, kde je velká pravděpodobnost reexportu do Ruska – třeba když Spojené arabské emiráty najednou začnou kupovat údajně pro vlastní trh trojnásobek stejných iPhonů.
Firmy mají na dodržování sankcí zájem nejen kvůli morálnímu rozměru omezení. Motivuje je například také hrozba ztráty reputace, jak už se u některých společností, které ruský trh neopustily, děje. Kromě toho jim může hrozit i finanční postih, prodávají-li produkty, které lze vojensky zneužít.
