Sněmovna podpořila sporný zákon o šumavském parku, ekologové ho kritizují
Komunisté pomohli vládní koalici v hlasování o sporném zákoně o Národním parku Šumava, který tak prošel ve sněmovně prvním čtením. ČSSD se marně snažila o zamítnutí návrhu nebo alespoň jeho přepracování. O definitivní podobě zákona teď budou jednat výbory.
Návrh má rozšířit nejpřísněji chráněnou první zónu parku na celou pětinu jeho rozlohy, bezzásahová území se ale zmenší.
Předloha tak umožní například kácení kůrovcem napadených stromů v nejpřísněji chráněných zónách parku.
Ministr životního prostředí za ODS Tomáš Chalupa odmítl, že by byl návrh zákona nedodělaný. Prý jde o kompromis projednaný se šumavskými obcemi i odborníky, který dá Šumavě jasná pravidla.
„Kdyby to byl zákon o vzniku nějakého dosud neprožitého území jako parku, tak by to bylo asi něco jiného než zákon, kde se 20 let vede složitá debata nad tím, jak spolu vycházejí vědci, obce a přírodovědci a jakým způsobem nalézt takové soužití, kdy na jedné straně budeme chránit úžasnou přírodu a na druhou stranu přijmeme také fakt, že to není příroda, ve které lidé nežijí, ale žijí, a to tisíce let,“ prohlásil.
Ochránci přírody chtějí více bezzásahových zón
Podle ekologů je ale předloha v rozporu se zásadami ochrany přírody. Jaromír Bláha z hnutí Duha si myslí, že by vládní zákon v praxi přinesl faktický konec národního parku na Šumavě.
„Z národního parku by zůstal jenom název a vyprázdnil by se obsah. Návrh vpouští do národního parku developery, uvolňuje prostor pro další zástavbu šumavské krajiny, zmenšuje území, které bylo ponecháno přírodě, vpouští těžaře na některá unikátní místa šumavské přírody, jako je třeba prales Na Smrčině, kaňon řeky Křemelné, oblast Ptačího potoka v modravských slatích a mnohé další,“ tvrdí.
Profesor Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy navíc upozornil, že by nová pravidla na Šumavě ohrozila mnohé rostlinné i zvířecí druhy, například tetřeva hlušce.
„Tetřev má zde jedinou životaschopnou populaci v České republice. Uškodila by mu především stavba lanovky na Hraničník, protože přímo kříží jeho jádrové území. Nemůžeme jednoznačně říct, že by lanovka způsobila vyhynutí tetřeva, ale zvýšila by pravděpodobnost jeho vyhynutí,“ poznamenal.
Ekologové a vědci proto představili vlastní pozměňovací návrh, který počítá s tím, že celá polovina území parku by byla bezzásahová a až na výjimky by sem měli vstup i turisté.
„Druhá polovina národního parku by potom byla pro šetrné hospodaření a pro rozvoj obcí, který bychom ale chtěli ponechat ve stávajících zastavěných a zastavitelných územích a nerozšiřovat je,“ popsal Bláha. Návrh ekologů předloží ve sněmovně poslanci za Věci veřejné.
