Bez klíčových posudků. Stát začal vymáhat 100 milionů na ‚lepší tousťák‘ deset dní po volbách

Ministerstvo průmyslu začalo vymáhat dotaci 100 milionů na lepší toasty Penam loni v říjnu, zjistil server iROZHLAS.cz. Úřad k tomu přistoupil deset dnů po sněmovních volbách, kdy už bylo jasné, že hnutí ANO Andreje Babiše nebude dál vládnout. Podle resortu to byl nutný krok kvůli výsledkům auditu ke střetu zájmů. Že dotaci firma neměla dostat, přitom věděl rok. A v ruce neměl ani unijní posudky, které označil za klíčové pro odnětí peněz.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Továrna Penam ve Strančicích

Továrna Penam ve Strančicích | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Řídící orgán OP PIK (ministerstvo průmyslu – pozn. red.) zahájil dne 20. 10. 2021 řízení o odnětí dotace v rámci projektu č. CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_014/0000516.“ Tato věta stojí v dopise, který na sklonku loňského roku odešel z resortu průmyslu a obchodu do Bruselu a který má server iROZHLAS.cz k dispozici.

‚Boj‘ o 100 milionů na toasty Penam je definitivně u konce. Evropská komise dotaci neproplatí

Číst článek

Pod nic neříkajícím číslem projektu se skrývá mediálně pravděpodobně nejznámější dotace ve výši 100 milionů, kterou úřad v minulých letech vyplatil pekárně Zelená louka, dceřince společnosti Penam z koncernu Agrofert, na inovativní výrobní linku na lepší toastový chléb.

Dotaci ale firma čerpala neoprávněně. A to alespoň podle auditorů Evropské komise, kteří v Česku na začátku roku 2019 zkoumali střet zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše, který má koncern Agrofert vložený ve svěřenských fondech.

Důvod? Auditoři v rámci kontroly zjistili, že technologie, na kterou byly peníze požadovány, už fungovala v německé pekárně, která je rovněž součástí koncernu, a že projekt tak nebyl inovativní, jak firma uvedla v žádosti. Opírali se o posudky trojice expertů, kteří projekt v rámci auditu posuzovali. Více si můžete přečíst ZDE.

Prohrané volby?

Úředníci tzv. řízení o odnětí dotace zahájili krátce po podzimních sněmovních volbách. V nich Babišovo hnutí ANO skončilo druhé za koalicí Spolu. Její představitelé v čele se šéfem ODS Petrem Fialou se vzápětí dohodli s koalicí Pirátů a STAN, že chtějí utvořit společnou vládu a že s jinými stranami nebudou jednat. V té době tak bylo jasné, že hnutí ANO, byť skončilo druhé velmi těsně, dál vládnout nebude.

Finále auditu

Audit ke střetu zájmů bývalého premiéra je už uzavřený: auditoři v závěrečné zprávě konstatovali, že šéf hnutí ANO jako člen vlády porušoval českou i unijní legislativu ke střetu zájmů a Agrofert v té době čerpal dotace neoprávněně. Mezi Bruselem a Prahou ale stále probíhá výměna korespondence.

Češi musí informovat unijní úředníky, jak plní doporučení ze závěrečné zprávy. Komise pak naopak píše českým úředníkům, jak je s jejich kroky spokojená. Poslední dopis z Česka odešel v polovině letošního března a české úřady nyní doufají, že by se mohlo jednat o poslední report, který do Bruselu poslali, a že by celý proces kolem auditu mohl být brzy uzavřen. 

Podle mluvčího ministerstva průmyslu Vojtěcha Srnky zahájení řízení navazovalo na výsledky auditu ke střetu zájmů. „Říjnové zahájení bylo nutným formálním krokem navazujícím na audit,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.

Že Brusel peníze českým úřadům nepošle, protože dotaci považuje za neoprávněně vyplacenou, je ale jasné více než rok. Konkrétně to unijní politické špičky napsaly v dopise v říjnu 2020. „Komise nadále trvá na tom, že projekt neměl být ze strany českých orgánů vybrán a že je nezpůsobilý pro spolufinancování z Evropského fondu pro regionální rozvoj,“ stálo tehdy v dopise.

Úřad se k vymáhání dotace dlouhodobě neměl. Se závěry nesouhlasil. Dokonce kvůli tomu nechal projekt loni znovu přezkoumat. Výsledek této poslední expertizy pak poslal do Bruselu a pokusil se verdikt auditorů ještě změnit. Evropská komise ale trvala dál na svém. Projekt neměl dotaci dostat.

Úřad také opakovaně tvrdil, že pro odnětí dotace nemá důkazy – po Bruselu požadoval zveřejnění trojice posudků unijních odborníků, kteří projekt označili za nezpůsobilý. Ty chtěl použít v případném soudním sporu s Agrofertem. Pro odebrání byly alespoň podle dřívějších vyjádření resortu naprosto stěžejní.

„Existuje důvodná obava, že pokud by se případné rozhodnutí o odnětí dotace opíralo pouze o názor auditorů Evropské komise, neobstojí u potenciálního soudního sporu před českým soudem,“ tvrdila loni v červnu pro server iROZHLAS.cz tehdejší mluvčí resortu Štěpánka Filipová.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu opakovaně Evropskou komisi žádalo o posudky, z nichž závěr auditu vychází, komise je však stále neposkytla,“ upřesnil pak náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha.

Loni v říjnu trojici posudků úředníci resortu průmyslu v ruce neměli. Přesto řízení nakonec zahájili. Tiskové oddělení ale na dotaz, zda zahájení řízení o odnětí dotace souviselo s výsledky voleb, nereagovalo.

Síkelův dopis

Že se bude dotace po Agrofertu vymáhat zpět, se veřejnost dozvěděla až letos v březnu. Současný ministr průmyslu za STAN Jozef Síkela se na začátku roku do celé věci vložil. Do Bruselu poslal dopis, ve kterém žádal zaslání podkladových materiálů k auditu a tedy i třech posudků k dotaci pro pekárnu Zelená louka.

Ministr Síkela odebere Penamu dotaci 100 milionů na ‚lepší‘ tousťák. Brusel mu dal důvod v podobě posudků

Číst článek

„Posudky, které jsou klíčové pro rozhodnutí o oprávněnosti dotace pro Pekárnu Zelená louka, poskytla komise v reakci na můj dopis. Podklady nás přesvědčily o tom, že je na místě přistoupit k odnětí dotace pro tento projekt,“ informoval v březnu.

Redakci iROZHLAS.cz nyní také zajímalo, proč úřad informoval o odnětí dotace až v březnu, když v té době už řízení několik měsíců běželo. Podle mluvčího Srnky se ale fakticky proces rozjel až po získání posudků.

„Od řízení bylo možné kdykoliv upustit a až dopis pana ministra Síkely Evropské komisi a navazující zaslání posudků Evropské komise představoval zlom v celém řízení, na základě kterého bylo možné zahájit proces odnětí dotace,“ vysvětlil.

Dotace pro Penam

O příspěvek na stavbu nové výrobní linky na toastový chléb požádala před šesti lety ministerstvo průmyslu a obchodu Pekárna Zelená louka. Dceřiný podnik Penamu, který spadá do holdingu Agrofert ze svěřenského fondu bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), ji použil pro továrnu v Herinku u Prahy.

Proč Síkela uspěl, ale Havlíček ne? Posudky k dotaci na lepší ‚tousťák‘ Penamu žádal podle špatného zákona

Číst článek

V popisu projektu pekárna uvedla, že půjde o linku „s výraznými inovačními prvky“, díky níž měla vyrábět zdravější a chutnější chleba bez konzervantů. Kontroloři ale zjistili, že pekárna ve skutečnosti použila už existující technologii. Podobný toastový chléb vyráběla německá společnost Lieken AG, která je rovněž členem skupiny Agrofert, už v roce 2013.

Projekt sice měl být původně spolufinancován z evropských fondů, české úřady ale o jeho proplacení nakonec nepožádaly, když se v Česku rozjel audit ke střetu zájmů expremiéra Babiše. Preventivní stopka ale znamenala, že finanční injekce byla celá proplacena z českého státního rozpočtu.

Systém vyplácení dotací totiž funguje na principu předfinancování – peníze nejdříve putují k firmě z české kasy a až následně si je ministerstvo financí vyfakturuje u Evropské komise.

Agrofert od začátku jakékoli pochybení odmítá. Stojí si za tím, že projekt inovativní byl. „Jsme přesvědčeni, že jsme dotaci získali v souladu s dotačními pravidly a máme na ni nárok. Dotaci nám přidělil zmiňovaný řídící orgán a nevidíme důvod pro její odnětí,“ uvedl mluvčí koncernu Pavel Heřmanský. Koncern už dříve nevyloučil, že se bude bránit soudní cestou.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme