‚K úžasu Ameriky dospěla revoluce do svého 40. roku.‘ Výročí slavily v Teheránu statisíce Íránců
Davy Íránců v pondělí přišly v mnoha íránských městech na shromáždění pořádaná k 40. výročí islámské revoluce. Několik týdnů protivládních protestů vyvrcholilo 11. února 1979 sesazením Šáha Muhammada Rézy Pahlávího, kterého ve vedení země vystřídal Ajatolláh Rúholláh Chomejní. Prezident Hasan Rúhání v projevu na teheránském náměstí Svobody řekl, že Írán odolá americkým sankcím, i když občany kvůli nim čekají problémy.
V Teheránu se podle světových agentur sešly statisíce lidí. Centrem oslav je hlavní náměstí Azádí, neboli svobody, kde promluvil i prezident Hasan Rúhání. Ten se ve svém projevu vyhranil proti americkým sankcím, které po jednostranném vypovězení mezinárodní dohody o íránském jaderném odzbrojení znovu zavedl prezident Donald Trump.
Rúhání sice přiznal, že země a její lidé kvůli nim mají hospodářské problémy, prohlásil ale, že těžkosti překonají. On i představitelé revolučních gard opakovali odhodlání bojovat proti Spojeným státům i Izraeli a státní televize ukazovaly demonstranty s transparenty s hesly jako smrt Americe a Smrt Izraeli.
Írán hrozí Polsku kvůli konferenci o Blízkém východě. Z Ameriky na ni přijedou Pence a Kushner
Číst článek
Rúhání také prohlásil, že Írán bude rozšiřovat svou vojenskou kapacitu, byť se mu v tom nepřátelské státy snaží zabránit. „Nežádali jsme a nebudeme žádat o povolení vyvíjet různě typy raket a půjdeme nadále cestou rozvoje naší vojenské síly,“ řekl Rúhání před desítkami tisíc účastníků shromáždění.
Přehlídka techniky
Lidé přišli na shromáždění v mnoha městech často s portréty revolučního vůdce Rúholláha Chomejního. „K úžasu Ameriky dospěla revoluce do svého 40. roku,“ stálo na jednom z transparentů.
Armáda do průvodů jako každý rok začlenila přehlídku své techniky, zejména raket domácí výroby. Íránci mají k dispozici rakety s doletem i dva tisíce kilometrů a jsou jimi schopni zasáhnout úhlavního nepřítele, tedy Izrael, a také americké základny v regionu. Íránská raketová technologie vyvolává kritiku nejen v USA, ale i v Evropě.
Zemřel bývalý agent CIA Tony Mendez. Zorganizoval útěk diplomatů z obléhané ambasády v Teheránu
Číst článek
Velitel elitní jednotky revolučních gard Al-Kuds Kásem Solejmání přišel na shromáždění v jihoíránském Kermánu. Brigádní generál Hosejn Salámí, který je druhým nejvyšším mužem gard, v projevu ujistil, že Írán své ozbrojené síly působící v regionu nestáhne. O omezení vojenského vlivu Íránu usilují USA a další země.
Nepřítel musí odejít
„Nepřítel po nás nemůže žádat, abychom odešli z této oblasti. To on musí odejít. Budeme pomáhat muslimům kdekoli na světě,“ sdělil Salámí. Írán je zapojen do konfliktu v Jemenu a v Sýrii, podporuje ale také libanonský Hizballáh.
Brigádní generál Ramezán Šaríf, který působí jako mluvčí gard, pohrozil, že Írán tvrdě potrestá všechny, kdo by na něj zaútočili. „Islámský Írán dosáhl úrovně, kdy je schopen ochránit své hranice účinnými vojenskými prostředky a tvrdě potrestat jakéhokoli útočníka,“ řekl Šaríf na jednom shromáždění.
Íránci slaví revoluční události z roku 1979 vždy více než týden. Začínají 1. února, na který připadá výročí příjezdu Chomejního z exilu, a vrcholí 11. února.
Vpuštění stovky žen na fotbal byl jen trik, zlobí se Íránky. Na tribuny se dál dostávají tajně
Číst článek
Vysoká účast na shromážděních, která sponzoruje stát, se objevuje v době, kdy se Írán potýká s vysokou inflací a kdy lidé nemají ani dostatek jídla. To je pak příčinou protestů, poznamenala agentura Reuters.
Rok 1979
V únoru 1979 vygradovaly prakticky rok trvající protesty proti šáhovi Mohammadovi Rezu Pahlavímu, který byl tehdy hlavním spojencem Spojených států a Izraele na blízkém východě. Proti demonstrantům často zasahovaly ozbrojené složky a při nepokojích dohromady zemřelo několik set lidí. Největších protestů v prosinci 1978 se účastnilo i několik milionů - podle odhadů i 6 až 9 milionů lidí, kteří požadovali společenské a politické reformy.
Samotný šáh postupně uznal, že situace je neudržitelná, jednoho z vůdců opozice jmenoval premiérem a ze země odjel. 11. února, 10 dní po velkolepém návratu Rúholláha Chomejního z exilu ve Francii, pak armáda vyhlásila neutralitu a přechodný premiér odstoupil.
To prakticky znamenalo odevzdání moci do rukou Chomejního a jeho pojetí revoluce, tedy islamizaci země, přičemž tento směr dlouho vůbec nepřevažoval. V roce 1989 ho v čele státu vystřídal současný duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.
