I bez důvěry dělal Rusnokův kabinet zásadní změny. K nejaktivnějším ministrům patřil Žák
Úřednická vláda, vláda odborníků nebo vláda prezidenta Miloše Zemana, i taková jména dostával kabinet Jiřího Rusnoka. Na konci ledna by ho měla nahradit vláda nová. Sám premiér je s účinkováním svého kabinetu spíše spokojený – podle něj předává Česko v lepší kondici, než v jakém je začal spravovat. Na adresu vlády však zaznívaly a zaznívají i kritické hlasy, kvůli způsobu, jakým vznikla, i kvůli změnám, které bez důvěry sněmovny udělala.
Asi největší personální zemětřesení způsobil ministr dopravy Zdeněk Žák. Stihl vyměnit vedení Českých drah i dalších státních organizací – o místo přišel šéf Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest nebo Drážního úřadu.
„Na to platí klasikovo heslo – ve svém životě lituji jen věcí, které jsem neudělal. To množství personálních změn bylo naprosto minimální, proběhly jenom tam, kde to bylo absolutně nezbytně nutné,“ obhajoval svá rozhodnutí Žák.
Rozhovor s premiérem v demisi Jiřím Rusnokem nejen o tom, jak hodnotí téměř sedmiměsíční práci svého kabinetu
Ten mimo jiné také vybral bez výběrového řízení firmu, která bude za dva roky organizovat tendr na nového provozovatele mýtného systému na českých dálnicích.
Ministr vnitra Martin Pecina zase vyměnil policejního prezidenta, Martina Červíčka vystřídal dříve odvolaný a po rozhodnutí soudu navrátivší se Petr Lessy. Podle některých kritiků mohlo rozhodnutí o policejním prezidentovi počkat na nového ministra.
„Při přezkoumávání dokumentace jmenování pana plukovníka Červíčka do funkce jsme zjistili, že tenkrát byl tak hrozný spěch s odvoláváním a jmenováním, že pak došlo k výrazným pochybením při jmenování pana plukovníka Červíčka,“ vysvětloval svůj krok Pecina.
Členové dosluhujícího Rusnokova kabinetu se chystají na nové role. V politice i mimo ni
Číst článek
Kritika se snesla také na ministra práce a sociálních věcí Františka Koníčka, a to kvůli přechodu na nový systém vyplácení dávek. Koníček se hájí tím, že problém zdědil a varuje, že to nebude mít jednoduché ani jeho pravděpodobná nástupkyně Michaela Marksová-Tominová (ČSSD).
Rozruch vyvolal i minstr financí Jan Fischer. Před koncem svého mandátu rozhodl o změnách v dozorčích radách pěti státních firem.
Rusnokův kabinet byl dvanáctým od vzniku samostatné České republiky. V čele země byl od července roku 2013. Prezident „vládu odborníků“ prosadil po pádu kabinetu Petra Nečase proti vůli většiny v Poslanecké sněmovně. V srpnu vláda nezískala ve sněmovně důvěru a následně podala demisi. Prezident ji pověřil řízením země do ustavení nového kabinetu. K tomu by mělo dojít 29. ledna.
„Je to především úprava stanov, která reaguje na nové právní prostředí, to znamená nový občanský zákoník a nový zákon o obchodních korporacích. To rozhodnutí samozřejmě počkat mohlo, ale tak, jak bylo připraveno a načasováno, tak bylo realizováno ještě za působnosti pana ministra Fischera,“ vyjádřil se Fischerův náměstek Radoslav Bulíř.
Pozornost vzbudily také odměny pro úředníky ve výši 180 milionů korun, o nichž vláda v demisi rozhodla na konci loňského roku. Nejčastějším oficiálním zdůvodněním prémií bylo úspěšné splnění mimořádného úkolu. Ještě v červenci přitom Rusnok kritizoval praxi vysokých odměn u svého předchůdce Petra Nečase.
Vláda v demisi by měla skončit se jmenováním vlády Bohuslava Sobotky, které by se mělo uskutečnit ve středu 29. ledna.
Sám premiér Rusnok tvrdí, že zemi předává Sobotkově vládě v lepší kondici, než když jí v létě přebíral.
„Děkujeme vám za vaši přízeň po dobu našeho krátkého fungování a budeme se těšit nashledanou,“ loučil se předseda vlády Jiří Rusnok po posledním jednání úřednického kabinetu.
