Ústeckou soutěž amatérských filmařů 'Střekovská kamera' vyhrála prvotina tvůrců z Litoměřic
V konkurenci více než čtyřiceti amatérských filmů obstála na přehlídce "Střekovská kamera" prvotina "Márinka". Hlavní cenu si z Ústí nad Labem do Litoměřic odvezli vysokoškoláci Marta Vančurová a Lukáš Janičík. Soutěže se účastní autoři z celé republiky.
„Je to vlastně o setkání vyhaslého učitele, který je znuděný svou prací. Dostane možnost vyučovat malou holčičku, která nemůže ven pro určitý handicap, nechci to prozrazovat. Jde tam o vzájemné obohacení, co on dokáže předat jí a co ona jemu,“ vysvětlila Marta Vančurová.
Film se inspiroval povídkou Márinka o Karla Hynka Máchy nebo spíš vzpomínkou na ni.
„Pro mě, jako pro dítě, byla velmi emocionální, zapamatovala jsem si z ní nějaký pocit. My jsme to dělali v rámci kurzu a jako námět jsem napsala tohle. A pak jsem zjistila, že je ta povídka úplně jiná, že jsem si to jako dítě úplně přetvořila po svém,“ dodala studentka práv.
Na festivalu amatérských filmů Střekovská kamera natáčela reportérka Gabriela Hauptvogelová
Dílu Márinka dala hlas i producentka České televize z Ostravy Lenka Poláková, která filmy hodnotila. „Je to velmi citelné, niterné, minimalistické, ale přesto hrozně lidské sdělení,“ popsala Poláková.
Ve vítězství "Márinky" doufala i Ústečanka Mária de la Renotièrová, která natáčí filmy už přes 30 let.
„Tam byla taková nějaká zvláštní poezie, zvláštní duše a ještě ztvárněná filmově, tak to mě dostalo. A to je pro nás filmaře to nejtoužebnější přání takhle toho diváka usadit. A je to nejtěžší,“ uvedla filmařka.
Součástí přehlídky byla i diskuse autorů s lektorem - tentokrát jím byl plzeňský režisér a producent Jan Loučím. Poměrně vzrušená debata se rozvinula kolem morbidních záběrů ve filmu "Poslední vzpomínka" mladičké filmařky Pavlíny Taubingerové z Brna, které lektor kritizoval.
Přirovnal ho k ruským filmům. „Ten postoj k životu má trochu jiné rozměry a jiný pohled na svět než máme my, ale mě docela překvapilo, jaké morbidity lze do toho filmu vložit. Filmově to nebylo udělané špatně, ale obsahově s tím mám problém,“ vysvětloval svůj postoj Jan Loučím.
Rozhodně to ale neznamená, že by se začínajíci autoři měli kritiky zaleknout a zahodit kameru.
„U těchto filmů je naprosto úžasné, že je musí vytvořit, že mají nějaký přetlak a chtějí těm ostatním lidem něco sdělit. Nikdo je k tomu nenutí. Oni to dělají sami z vlastního zájmu, vlastního zaujetí, chtějí to ukázat svým kamarádům a kolegům. A v tom je to úplně neuvěřitelné,“ dodala producentka Poláková.
