Brno si 69. výročí konce druhé světové války připomnělo u Kounicových kolejí

V celé republice si lidé připomínají 69. výročí ukončení druhé světové války. Oběti nacistické nadvlády lidé uctí třeba u Kounicových kolejí v Brně, které za války sloužily jako věznice a popraviště.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pamatník - Kounicovy koleje

Pamatník - Kounicovy koleje | Foto: Lukáš Malý, Wikimedia Commons, Free Documentation License

Ve 40. letech tehdejší věznicí prošlo několik desítek tisíc českých odbojářů a vlastenců, více než 800 jich v Kounicových kolejích bylo popraveno.

"Bratr jednoho z vězňů dnes vzpomínal, jaké utrpení tu jeho blízký zažil, když ve špinavých prostěradlech musel odnášet zbyté vězně z výslechu nebo mrtvé z popraviště," popsala vzpomínky pamětníka reportérka Zuzana Plíšková.

Jediné jídlo, které muži prý nacisté nezabavily, byly suché chlebové kůrky. Na místní popravy si údajně Němci kupovali vstupenky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pohnutou historii Kounicových kolejí v Brně připomněla reportérka Zuzana Plíšková

První studenti se do budovy nastěhovali v roce 1923, o šestnáct let později ji ale museli po uzavření českých vysokých škol opustit. Část z nich byla odvezena do koncentračního tábora Sachsenhausen.

V současné době slouží budova ubytování studentů, na památku německého nacistického teroru se tam nachází historická expozice. Od roku 1978 je budova národní kulturní památkou,

Oběti připomíná památník Vítězství nad fašismem v přilehlém parku, kam představitelé města, kraje i pamětníci dnes dopoledne položili květiny. Výročí si připomenou také na ústředním hřbitově.

Vojáci šli do odboje, často je to stálo život

Den vítězství dnes slaví také ve Valašském Meziříčí. Alois Martínek ze Svazu bojovníků za svobodu připomíná, že významnou úlohu v odbojové činnosti sehrála i místní vojenská posádka.

„To se málo dneska ví, že naše armáda, o které se říká, že se vzdala bez boje, tak to vůbec není pravda, protože vzdát se musela,“ vysvětluje okolnosti roku 1938.

Všichni důstojníci se potom zapojili do odbojového hnutí. „Bohužel většinou skončili v první vlně zatýkání Obrany národa na popravištích,“ dodává.

Zuzana Plíšková, Roman Verner Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme