Brusel doporučil schválit český národní plán obnovy. Praha ale musí vyřešit Babišův střet zájmů
Evropská komise doporučila schválit český národní plán obnovy. Brusel si ale kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) vyžádal úpravu. Radiožurnálu to potvrdily zdroje z Bruselu. Podle nich se Česko v rámci úprav zavázalo, že do druhého pololetí 2022 problémy kolem střetu zájmů odstraní. Pokud by tak neučinilo, muselo by vrátit 900 milionů eur z předfinancování a nezíská zbývající peníze na oživení ekonomiky.
Česko podle Bruselu splnilo požadavky, podle kterých musí země nejméně 37 procent vyčlenit na projekty určené k ochraně klimatu, pětinu pak na digitalizaci ekonomiky.
Česká vláda podle Evropské komise s prvním kritériem spojila 42 procent prostředků z fondu, s druhým 22 procent.
Národní plán obnovy přehledně: 91 miliard na železnici a zelené stavby, 28 miliard na digitalizaci
Číst článek
Komise si ale u Česka jako jediné země unie vyžádala úpravu pasáže týkající se střetu zájmů a skutečných vlastníků firem. Česko tak musí pro přístup k evropským penězům na oživení ekonomiky vyřešit problémy spojené s kauzou kolem střetu zájmů premiéra Andreje Babiše.
„Naše chápání situace je takové, že česká vláda se v plánu obnovy zavázala napravit situaci. Bude proto implementovat korektivní opatření tak, aby splňovala evropskou legislativu,“ uvedl mimo záznam obeznámený zdroj. K jakým opatřením se Česko v této souvislosti zavázalo, zatím není jasné.
Bez ohledu na to může Česko ještě na podzim získat od EU na oživení ekonomiky v přepočtu 23 miliard korun v rámci takzvaného předfinancování. O tyto peníze by ale Česko mohlo přijít, pokud by problémy kolem střetu zájmů nevyřešilo.
„Pokud by se to stalo, pak bychom zastavili vyplácení dalších plateb Česko republice. A vzhledem k tomu, že je nutné předfinancování zpětně prověřit, muselo by být rovněž vráceno. Ale doufejme, že se v této situaci neocitneme,“ popsal seniorní zdroj z institucí EU.
Babišův střet zájmů
Komise letos v dubnu zveřejnila závěrečnou zprávu k auditu ohledně střetu zájmů českého předsedy vlády. Zpráva potvrdila, že Babiš porušuje české a evropské zákony, protože nadále ovládá holding Agrofert, který pobírá unijní dotace. Ten na ně podle zprávy nemá nárok.
Premiér Babiš ale střet zájmů dlouhodobě popírá. „Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a kvůli údajnému střetu zájmů nebude Česká republika vracet žádné peníze,“ reagoval pro iROZHLAS.cz v SMS zprávě na začátku loňského prosince.
Evropská komise zveřejnila závěrečnou zprávu k auditu. Andrej Babiš je podle ní ve střetu zájmů
Číst článek
Opět také zdůraznil, že akcie holdingu převedl v důsledku zákona o střetu zájmů – označovaného také jako lex Babiš – v únoru 2017 do svěřenských fondů. Pochybení odmítá také koncern Agrofert.
Ve zveřejněném auditu Evropská komise také dospěla k závěru, že české úřady neřeší systémový problém se střetem zájmů. Nehodlá proto firmám z této skupiny vyplácet dotace ze strukturálních fondů.
„Nezaplatíme, pokud tento problém nebude vyřešen, a navíc budeme vymáhat zpět peníze z předfinancování,“ řekl v pondělí novinářům jeden z unijních činitelů.
Vláda se podle vysoce postavených zdrojů Radiožurnálu zavázala, že do poloviny příštího roku problémy se střetem zájmů vyřeší.
Ochrana peněz
Evropské peníze se v Česku podle Babiše rozdělují transparentně. „Od momentu, kdy jsem vstoupil do vlády a teď jsem premiér, tak nemám pocit, že bychom měli nějaký systémový problém,“ řekl Babiš, který během pondělí doprovázel šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou na návštěvě Prahy.
„Je tam požadavek na zajišťování a sběr informací o osobách, které stojí za subjekty, které dostávají finance. Tyto milníky musí být splněny předtím, než bude v polovině roku 2022 vyplacena první velká částka,“ doplnila šéfka komise.
„Evropská komise bude kontrolovat, že jsou finanční prostředky vynakládány moudře. Máme také nástroje na ochranu rozpočtu, protože především jde o prostředky daňových poplatníků v Evropské unii,“ dodala.
180 miliard pro Česko
Cílem bezprecedentního 700miliardového balíku je nastartovat pandemií poškozené ekonomiky členských zemí. Česko má nárok na 7,1 miliardy eur, tedy v přepočtu přes 180 miliard korun.
Český plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Největší díl peněz, zhruba polovinu, chce vláda poslat na investice do železnic a zelených staveb. Další velké položky v plánu pak tvoří digitalizace nebo například obnova lesů. Vláda se také zavázala vybudovat 5400 dobíjecích stanic pro elektromobily.
„Tento plán nasměruje Česko na cestu k oživení a podpoří hospodářský růst v době, kdy se Evropa chystá na ekologickou a digitální transformaci,“ prohlásil v pondělí v Bruselu místopředseda Evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Pokud českou investiční strategii odsouhlasí členské státy, mohla by země dostat první finance během září. Příspěvky může čerpat až do roku 2026.
