Útok na Rusko, který se stal milníkem. Co víme o ukrajinské operaci Pavučina a jaké má dopady?

Tisíce kilometrů od frontové linie vylétly desítky ukrajinských dronů z kamionů, aby následně zasáhly značnou část ruských strategických bombardérů. Utajovaná operace s kódovým označením Pavučina si vyžádala rok a půl příprav a podle některých analytiků se zapíše do učebnic. Souhrn klíčových otázek a odpovědí popisuje, v čem je útok „přelomový“ a jaké jsou jeho dopady.

Otázky a odpovědi Kyjev/Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Operace Pavučina

Ukrajinské drony zasáhly hned čtyři ruské základny. Nejvzdálenější Belaja, která leží v Irkutské oblasti na Sibiři, je od frontové linie vzdálená zhruba 4300 kilometrů | Zdroj: EYEPRESS via Reuters Connect

„V principu to je opravdu významný útok a určitý milník. Je to asi první takto masivní sabotážní útok v týlu nepřítele, který využívá takovéto množství FPV (first-person view, pohled z první osoby – pozn. red.) dronů. V tomto ohledu je to skutečně výjimečná událost. Poukazuje to minimálně na míru zranitelnosti leteckých základen vůči tomuto typu útoku,“ hodnotí pro iROZHLAS.cz bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský, podle kterého je útok výjimečný především svým rozsahem.

9:29

Nedělní akce ukázala, že se Ukrajina nehodlá vzdát. O útoku se bude dlouho mluvit, soudí plukovník Petráš

Číst článek

Ukrajinské drony totiž zasáhly hned čtyři ruské základny. Nejvzdálenější Belaja, která leží v Irkutské oblasti na Sibiři, je od frontové linie vzdálená zhruba 4300 kilometrů. Téměř 2000 kilometrů je vzdálená také základna Oleňa v Murmanské oblasti, kromě toho ale ukrajinské drony útočily také na základny v Rjazaňské a Ivanovské oblasti.

„To, co je mimořádné, je úspěšnost útoku a simultánní nasazení vůči několika cílům zároveň,“ dodává bezpečnostní expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Ukrajinskou operaci s kódovým označením Pavučina hodnotí jako velmi úspěšnou i další odborníci včetně politického geografa Jana Kofroně, podle kterého vejde nedělní úder na Rusko „do učebnic speciálních operací“.

Přestože rozsah škod ještě musí potvrdit letecké snímky, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo při akci tajné služby SBU zasaženo 34 procent ruských strategických bombardérů. Ukrajinská strana přitom škody na zasažených ruských letounech odhaduje na sedm miliard dolarů, tedy zhruba 153 miliard korun.

Co o operaci s kódovým označením Pavučina dosud víme?

Jak operace proběhla?

Operace, o které se veřejnost začínala dozvídat během neděle na sociálních sítích, si podle ukrajinských tajných služeb vyžádala rok a půl příprav a osobně na ni dohlížel i prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok zorganizovala ukrajinská tajná služba SBU, která pro likvidaci ruských cílů využila celkem 117 dronů.

Drony byly před samotnou akcí ukryté pod falešnou střechou modulárních domů, které kamiony dovezly do blízkosti ruských základen strategického letectva. Ve správný okamžik se pak střechy na dálku otevřely a začaly vylétat drony, které následně zasáhly ruské bombardéry.

„SBU do Ruska nejprve propašovala FPV drony, později i mobilní dřevěné boudy. Na ruském území byly drony ukryté pod střechami těchto kabin, které byly umístěné na nákladních vozidlech,“ cituje stanice BBC zdroje z ukrajinské služby SBU.

Podle ukrajinských médií byly drony i další vybavení do Ruska nejspíš propašovány přes Kazachstán. Právě v blízkosti hranic s Kazachstánem, v ruské Čeljabinské oblasti, se nachází i sklad, kde byly drony a modulární domy pravděpodobně ukryty.

„Nejzajímavější věc – a to už teď můžeme veřejně říct – je, že se ‚kancelář‘ naší operace na ruském území nacházela hned vedle ruské (státní bezpečnostní služby) FSB v jednom z jejich regionů,“ prozradil ukrajinský prezident, podle kterého se všem lidem, kteří se na akci podíleli, podařilo včas opustit ruské území.

Podle bývalého velvyslance Česka při NATO a výkonného ředitele Aspen Institute Central Europe Jakuba Landovského tak lze útok označit za přelomový.

„Rozvoj dronů a zejména těch, které autonomně umí hledat své cíle bez lidského snažení, umožnil distribuovaný útok drony z velkých kontejnerů tažených kamiony,“ uvedl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Landovský a upozornil, že ke komunikaci mezi drony a jejich operátory byly patrně využity sítě protivníka. Přestože detaily nejsou známé, šlo zřejmě o využití GSM sítě Ruské federace, říká Landovský.

„Přivezete tam kamion, který vypadá jako civilní a z něj začnou létat drony, které samozřejmě jsou vojenským nástrojem, byť upravovaným z civilních, a začnou rozsévat zkázu. Během studené války bych si takovou situaci nedokázal představit bez toho, že by svět nestál na prahu jaderného konfliktu,“ dodal pro Radiožurnál.

Za bezprecedentně efektivní úder a zároveň naprosté selhání ruských bezpečnostních opatření to má i Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. „Podle mého názoru se jednalo o perfektně provedenou operaci, která díky infiltraci na ruském teritoriu umožnila efektivně zasáhnout velmi cenné cíle,“ uvedl Stojar pro ČTK.

Co se Ukrajině podařilo zničit?

Celkový rozsah škod zatím není potvrzený leteckými snímky, podle ukrajinské tajné služby SBU se ale ukrajinským dronům podařilo zasáhnout 41 ruských letounů používaných k bombardování Ukrajiny.

23:40

Kombinace Trojského koně a Pearl Harboru. Ukrajina ukázala, že je silným národem, řekl Landovský

Číst článek

„Nejméně 13 ruských letadel bylo zničeno a mnoho dalších poškozeno,“ napsal v pondělí šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě Andrij Kovalenko na telegramu. Volodymyr Zelenskyj přitom už v neděli oznámil, že při akci SBU bylo na letištích v několika ruských regionech zasaženo 34 procent ruských strategických bombardérů

Podle SBU jsou mezi zasaženými ruskými letouny strategické bombardéry Tu-95, Tu-22 a Tu-160 a také letadla včasné výstrahy A-50, která slouží mimo jiné k detekci nepřátelských letadel a raket. Bombardéry jako Tu-22 či Tu-95 zase ruská strana často využívá k útokům za pomoci řízených střel.

„Jejich relevance pro válku primárně spočívá v tom, že se používají k odpalování střel s plochou dráhou letu vůči ukrajinským cílům v týlu,“ říká Bahenský. Zničení nižších desítek takovýchto strojů tak podle něj představuje zásadní ztrátu pro Rusko, která nicméně nezmění trajektorii války.

„Je to citelná ztráta z hlediska schopnosti odpalovat střely s plochou dráhou letu vůči cílům v ukrajinském týlu. Na druhou stranu ale víme, že nemalá část útoků je realizována skrze drony nebo balistické střely a ty to neovlivní,“ říká odborník, podle kterého tak nedělní útok nebude mít zásadní dopad na situaci na frontě.

Jak nicméně upozorňuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza, pro Kreml jde o těžko nahraditelné ztráty.

Ukrajinci při operaci Pavučina zasáhli 41 letounů Ruska, 13 jich zničili, tvrdí Kyjev

Číst článek

„Vzhledem k faktu, že Ruská federace disponuje méně než padesáti provozuschopnými strategickými bombardéry Tu-95 a obdobným počtem bombardérů Tu-22, tak jakákoli jejich ztráta by byla citelnou ranou ruské válečné mašinérie. Doslova nenahraditelnou, protože ani jeden typ se již nevyrábí,“ napsal na sociální síti X.

Že jde o těžko nahraditelné ztráty, se domnívá také australský generálmajor ve výslužbě Gus McLachlan. Podle něj přitom úspěšnost útoku tkví především v tom, že se ukrajinským silám podařilo zničit velkou část ruských letounů za poměrně nízké náklady.

„Jsem si jistý, že zřízení těchto modulárních domů se stahovací střechou a tak dále stálo značné náklady, ve skutečnosti ale ničíme letadla v hodnotě miliard dolarů,“ uvedl pro stanici ABC News a dodal, že každý z nasazených dronů vyjde zhruba na 4000 dolarů. Oceňuje tak ukrajinské inovativní schopnosti, které by podle něj neměly uniknout ani pozornosti vojenských plánovačů na Západě.

Jak reagovala Moskva?

Ruské ministerstvo obrany už v neděli potvrdilo, že Ukrajina podnikla dronové útoky na vojenská letiště napříč pěti ruskými regiony. Kromě Murmanské, Irkutské, Ivanovské a Rjazanské oblasti zmínilo také Amurskou oblast. Zároveň ale uvedlo, že protiletadlová obrana odrazila útoky ve všech oblastech kromě dvou.

Zatímco oficiální ruské kanály se snaží úspěchy ukrajinského útoku spíše bagatelizovat nebo je vůbec nekomentovat, někteří ruští propagandisté akci přirovnávají k útoku na Pearl Harbor a volají po jaderném útoku na Ukrajinu.

Část ruských proválečných blogerů nicméně nešetří kritikou ani vůči ruským tajným službám. Například telegramový účet Rybar, patří mezi populární proválečné kanály v Rusku, ukrajinskou operaci označil za „velmi těžký úder“ a poukázal na „závažné chyby“ na straně ruských výzvědných služeb.

Na ruskou nepřipravenost přitom upozorňuje také bezpečnostní analytik Bahenský.

„Potenciálně zajímavé je, že Rusové neměli základny lépe chráněné. Dlouho se diskutuje o tom, že tento typ základen potřebuje železobetonové bunkry nebo jiné kryty pro letadla, jinak jsou letadla velmi zranitelná nejen vůči takovému typu útoku, ale třeba střelám s plochou dráhou letu a podobně. Zároveň ale není zase tak překvapivé, že to Rusko neudělalo, protože to stojí peníze, které mohou být nasazeny jinde,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz.

Jaké jsou další dopady?

Podobně jako odborník Vojtěch Bahenský se i Richard Stojar z Univerzity obrany domnívá, že ukrajinský útok vývoj na konfliktu nijak zásadně neovlivní. „Oslabí minimálně dočasně ruské schopnosti vzdušných úderů na ukrajinské vnitrozemí, ale přímo na bojišti se to patrně nijak výrazněji neprojeví,“ uvedl pro ČTK.

Řada analytiků se nicméně shoduje na tom, že ukrajinská operace nese velmi silný symbolický význam.

Rusové požadují úplné stažení vojáků z okupovaného území Ukrajiny a konec západní pomoci

Číst článek

„Je to silný protiklad pochybné ‚obecné moudrosti‘, že se válka nevyhnutelně vyvíjí ve prospěch Moskvy,“ tvrdí analytik think-tanku Atlantic Council a bývalý americký velvyslanec na Ukrajině John E. Herbst, podle kterého je nyní klíčové, jak zareaguje americká administrativa. Chytrý tah by podle něj byl, pokud by prezident Donald Trump využil úspěchu Ukrajiny a zatlačil na Kreml přijetím nových sankcí.

Podle Bahenského tak útok Ukrajině dodá pozitivní psychologický efekt, otázkou ale je, jak dlouho vydrží. „Tyto psychologické a symbolické kroky jsou vždycky skvělé, ale musíme pamatovat na to, že třeba operace v Kurské oblasti měla také pozitivní psychologický efekt, který ale nevydržel. Nakonec se ukázalo, že to nebyl zlom ve válce a myslím, že tady to bude podobné,“ říká pro iROZHLAS.cz.

„Bude to určitá vzpruha, kterou podporovatelé Ukrajiny interpretují jako důkaz toho, že je Ukrajina schopná uštědřit Rusku velké ztráty. Upřímně si ale nemyslím, že by to byl zlom pro ruské veřejné mínění nebo ruské elity. Rusko už vynaložilo na válku neskutečné prostředky, bylo tomu ochotno obětovat velké finanční zdroje kvůli sankcím a obrovské množství lidí. Z tohoto pohledu je ztráta letadel v hodnotě stovek miliard dolarů kapkou v moři,“ dodává analytik.

Ukrajinský úspěch podle něj nebude mít vliv ani na rusko-ukrajinská jednání, která potrvají ještě dlouhé měsíce. „Může to vylepšit ukrajinskou pozici, pokud ale mám pravdu v tom, že ztráta bombardérů zásadně neovlivní ruskou schopnost postupovat na frontě, zásadnějším způsobem to neovlivní ani ruskou ochotu ke kompromisu,“ uzavírá Bahenský.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se šéfem SBU Vasylem Maljukem po ukrajinském útoku na Rusko (1. června 2025) | Foto: EYEPRESS | Zdroj: Reuters

Eliška Orosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme