10 vědeckých poznatků o fotbalových penaltách: rychlost míče minimálně 104 km/h, ‚chytá‘ i barva dresu

Šance fotbalového brankáře při penaltě v posledních dvaceti letech vzrostla. Může za to změna pravidel, podle které se gólman může po brankové čáře pohybovat dřív než se noha střelce dotkne míče.

Data Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

1. Videorozhodčí zvýšili počet penalt 
Počet penalt nařízených na mistrovství světa ve fotbale je letos už po skončení základních skupin díky videorozhodčím vyšší než kdykoli dřív za celé mistrovství. Ze 24 pokutových kopů padlo 18 branek, tedy víc než 15 procent všech gólů. Předchozí rekordy držely šampionáty v letech 1990, 1998 a 2002, kde se zahrávalo po osmnácti penaltách, před čtyřmi lety v Brazílii jich rozhodčí nařídili pouze 13.

2. Vyšší úspěšnost střelců
Úspěšnost střelců je na šampionátu 75 procent, tedy nad dlouhodobým průměrem. Studie kanadských a britských vědců, kteří analyzovali všechny penalty na světových a evropských šampionátech v letech 2000 až 2010 zjistila, že dlouhodobě střelci při pokutových kopech nařízených v průběhu zápasu skórují v 68 procentech případů, při penaltovém rozstřelu na konci nerozhodného utkání pak v 73 procentech.

3. Pomohla změna pravidel
Některé starší výzkumy vyčíslily úspěšnost pokutových kopů na evropských a světových šampionátech o poznání výš: 85 procent ze hry a 76 procent při penaltovém rozstřelu. Autoři studie citované v předchozím bodu se tedy domnívají, že změna pravidel, která v roce 1997 umožnila brankářům pohybovat se po brankové čáře ještě před tím, než se střelec dotkne míče, snížila skóre branek. Zdánlivá banalita brankářům citelně pomohla.

4. Ve druhém poločase se píská víc
Výrazně víc penalt pískají rozhodčí dlouhodobě na konci zápasů: ve druhém poločase dvakrát víc než v prvním a v poslední čtvrtině zápasu čtyřikrát víc než ve čtvrtině úvodní. Je za tím nejspíš v průběhu zápasu postupně stoupající míra stresu, únavy a ochoty riskovat jak u hráčů, tak u rozhodčích.

Penaltový rekord. Na MS se zahrávalo už 20 pokutových kopů

Číst článek

5. Stres 
Vliv stresu na úspěšnost střelců při penaltě zkoumali sportovní psychologové na univerzitě v Exeteru: pokusné fotbalisty nechali střílet dvě série pokutových kopů. Nejdřív jim řekli, ať prostě zkusí dát gól, podruhé simulovali psychologický tlak tím, že jejich výkon nahrávali a střelcům řekli, že nejlepší z nich dostane finanční odměnu. V obou případech také zaznamenávali pomocí měřících brýlí, kam a jak dlouho se při penaltě zaměřuje zrak fotbalistů. Ukázalo se, že pod vlivem stresu, se střelci více soustředili na střed brány. Tamtéž pak mířily jejich střely a tím se zvyšovalo riziko, že pokutový kop nepromění.

6. Proměněná penalta zdvojnásobuje šanci na výhru
Týmy, které získaly od rozhodčího penaltu v průběhu hry, toto utkání v 52 procentech případů vyhrály, ve 30 procentech remizovaly a jen v 18 procentech prohrály. Pokud střelec pokutového kopu proměnil, pravděpodobnost výhry jeho týmu stoupla na 61 procent, když zklamal, klesla na 29 procent. Lze tedy říci, že střelec, který promění penaltu, zdvojnásobí šance svého týmu na celkovou výhru. Střelec, který zklame, ztrojnásobí pravděpodobnost prohry.

7. Penaltové rozstřely
Každý druhý finalista evropských a světových šampionátů musel v průběhu turnaje podstoupit alespoň jeden penaltový rozstřel. Mezinárodní fotbal je vyrovnanější, standardní situace včetně pokutových kopů hrají větší roli. Penaltové rozstřely rozhodly například finále světového šampionátu 1994 a 2006, mistrovství Evropy 1976 nebo finále Ligy mistrů v letech 2001, 2003 2005, 2008, 2012 a 2016.

Jak to mohla nebýt penalta? diví se Nigerijci. Video na mistrovství prý pomáhá velkým zemím

Číst článek

8. Ideální penalta
Perfektně kopnutá penalta je podle statistické analýzy videozáznamů půl metru pod břevno a půl metru od tyčky, lhostejno zda levé nebo pravé. Míč má mít rychlost alespoň 65 mil (104 kilometrů) za hodinu, střelec si má rozběh vyměřit na pět nebo šest kroků a k míči se přiblížit od hranice pokutového území v úhlu 20 až 30 stupňů.

9. Vliv může mít i barva dresu
Podle výzkumu univerzity v Chichesteru má na výsledek pokutového kopu vliv barva brankářova oblečení. Když měl červený dres, trefili se zkoumaní střelci do brány jen ve 54 procentech případů. Žlutý dres brankáře znamenal úspěšnost střelců 69 procent, modrý 72 a zelený 75 procent. Sportovní psychologové to vysvětlují tím, že červená je barva nebezpečí, dominance či vzteku a lidský mozek jí zvlášť ve stresu automaticky přisuzuje větší důležitost. Čím víc pak zrak střelců ulpívá na brankáři, tím častěji ho trefují.

10. Rozhodují centimetry
Podle dalšího vědeckého výzkumu pokutových kopů mohou brankáři ovlivnit střelce tím, že si stoupnou přibližně deset centimetrů od středu branky. Statisticky významné množství fotbalistů pak umístí střelu do strany, kde je nepatrně více místa. Brankáři mohou využít také dalšího optického klamu: je empiricky dokázáno, že když gólman před penaltou zvedne ruce nad hlavu, střelec ho subjektivně vnímá jako o několik centimetrů vyššího a vsítit je pro něj pak o něco těžší.

pka, pek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme