Proč ubývá "ostrých hochů" v NHL?

Není třeba dlouze přemítat nad tím, že hokej se v průběhu posledních desítek let výrazně změnil. Dnes už nejde jen o vytříbenou techniku bruslení a střelby, ale také o fyzické parametry každého hokejisty. Už dávno na to přišli v zámořské NHL, kde je od samého počátku zvykem hrát ten pravý kanadský hokej se vším všudy. V poslední době ale bitek a tvrdých zákroků nepatrné ubylo. Ptáte se proč?

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hokej | Foto: čro čb

Za oceánem se najde celá řada příznivců, která na hokej chodí jen proto, aby nějakou tu bitku viděla na vlastní oči. Úrazy samotných aktérů jsou jen rizikem povolání, a každý novodobý gladiátor se musí smířit s tím, že ne každá šarvátka pro něj bude vítězná. Průměrný plat těch nejproslulejších bitkařů se pohybuje kolem sedmi set tisíc dolarů ročně. Ti nejlepší si za sezónu vydělají v přepočtu přes 60 milionů korun. Co by pro podobné částky neudělal kdokoli z nás?

Bývalý slavný rváč ze St. Louis Tony Twist prý každý den trénoval tak tvrdě, že jednou svým úderem zarazil Robu Rayovi z Buffala lícní kost pořádné hluboko. Útočník newyorských Jezdců Radek Dvořák ale občas bitku na ledě uvítá. Samozřejmě, pokud ji sleduje z bezpečné vzdálenosti: "Někdy je šarvátka výhodná, protože tým si alespoň odpočine. Když soupeř tlačí, můžete si třeba pět minut vydechnout. Seberete tak další síly, a utnete nátlak protivníka."

Souboje muže proti muži jsou navíc i lákadlem pro diváky, kteří okamžitě zpozorní, a dostanou se z mnohdy nudné hry do varu. V poslední době ale vedení NHL přistoupilo na razantní kroky, které by měly počet i brutalitu šarvátek značně omezit. Docílit by se tak mělo většího počtu branek, a ryze hokejových momentů. Dříve byl trest za běžnou potyčku pětiminutový, dnes je ale čim dál tím častěji k vidění penalizace do konce zápasu, a tak si i ti nejžádanější bitkaři často dobře rozmyslí, zda odhodit rukavice či nikoli. Washingtonská hvězda Jaromíra Jágra se do podobných šarvátek nepřimíchává. Často ale útočník Capitals vynucenou pauzu uvítá, aby nabral nové síly: "Jsou zápasy, které se dají považovat za rozhodnuté. I mužstvo ví, že už nemá na to vrátit se do hry, takže se snaží alespoň vyřídit účty. Potom se však skóre ještě zvýší, protože hrajete řadu přesilovek."

Těžko už se bude opakovat moment z počátku devadesátých let, kdy třeba Pittsburgh napsal na soupisku pro play off bývalého amerického fotbalistu, který sotva uměl bruslit. Zkrátka trend zámořského hokeje se v posledních letech ubírá zcela odlišným směrem. I v letošní sezóně patří mezi nejtrestanější hokejisty tradiční jména - Peter Worell z Floridy, bostonský P.J. Stock, Matthew Barnaby z New York Rangers, Tod Bertuzzi z Vancouveru anebo zástupce Toronta Tie Domi. Mezi pravidelnými sběrači trestů ale najdeme i několik technicky dobře vybavených forvardů, kteří se neztrácí ani v kanadském bodování soutěže - jako třeba Keitha Tkachuka, Erica Lindrose, či Billa Guerina.

Z českých hráčů je letos tím nejostřejším obránce New York Islanders Roman Hamrlík. Ani Petr Nedvěd z konkurenčních Rangers ale nezůstává pozadu: "Je to součást hry. Samozřejmě, když já jsem v NHL začínal před nějakými třinácti lety, tak to byla běžná věc. Je tomu tak i dnes, ale rvačky už pomalu mizí. Je to z toho důvodu, že NHL chce prodávat, chce mít kontrakty s televizí. Ve většině šarvátek je i krev, a to může některé fanpoušky odradit. Pořád ale není překvapení, když se tam někdo popere, u nás je tomu trošku jinak."

Vojtěch Bidrman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme