Čeští vědci vynalezli unikátní pásové drony. Mohly by sloužit třeba i na Ukrajině k vyhledávání min
Vědci z České zemědělské univerzity vyvinuli pozemní pásové drony, které by mohla využít armáda třeba při odhalování min. Kvůli zájmu soukromého investora už univerzita založila také technologickou firmu, která vstup strategického partnera do projektu umožňuje. Ten plánuje uvést drony na trh. Brzy by se tak mohly objevit třeba i ve válkou zasažených oblastech na Ukrajině.
Připomíná sekačky na dálkové ovládání nebo malý tank. Ve skutečnosti jde o pozemní pásový dron, který vyvinuli vědci z České zemědělské univerzity.
„Úplně původně byl navržený pro výsadbu stromů v oblastech po kůrovcové kalamitě,“ vysvětluje vedoucí laboratoře ProLab Petr Hnízdil, který vyvíjí jak létající, tak i pozemní drony pro zemědělské účely. Nově ale vidí jejich využití třeba i v armádě, pozemní drony totiž mohou sloužit k vyhledávání min.
„Nepřemýšleli jsme o tom, že by to mělo zařízení, které by mohlo miny zneškodňovat. I když sílu na to má, to zařízení se tam dá připojit. Ale primárně jsme uvažovali o tom, že to osadíme čidly a bude to jezdit po neprozkoumané půdě, kde bude detekovat miny,“ podotýká Hnízdil.
Podle něj čeká dron ještě řada úprav, než bude moci být nasazen do praxe. „Spíše ladíme autonomitu řízení a připravujeme ještě jednu verzi, kde už by nebyl třeba člověk. Dron by se řídil a rozhodoval sám, vykazoval by tak prvky umělé inteligence. Druhá věc je technologie čidel, aby to dokázalo obsáhnout co nejvíce nášlapných a nástražných systémů,“ dodává.
Zájem zbrojařů
O upravené zemědělské drony mají proto zájem zbrojaři. Inženýři tak pod hlavičkou České zemědělské univerzity zakládají technologickou firmu, která vstup soukromých investorů umožní. Slibují si od nich urychlení vývoje dronů.
Ve Švýcarsku vyrobili 'opilý' dron, měl by pomáhat záchranářům
Číst článek
Podle proděkana pro zahraniční projekty Davida Heráka je to pilotní projekt, který propojuje vědu s průmyslem. A má inspirovat k dalším. „Jednoznačně to podporujeme. Školy by měly fungovat tak, že jejich nedílnou součástí by měla být transformace do průmyslu,“ vysvětluje.
Náklady na výrobu prototypu jsou přes 600 tisíc korun, a to v ceně není zahrnutá práce vývojářů. Celý projekt financují ze svého. „To je součet veškerých komponent, které v těchto dronech jsou. Musíme si uvědomit, že baterie, které jsou zde použity, dokážou stroj pohybovat asi dvacet hodin v kuse po nabití. Je to bohatě naddimenzované, od toho si slibujeme, že to bude spolehlivé zařízení,“ vysvětluje Hnízdil.
Podporu akademikům i technologickým firmám poskytuje od loňského roku také CzechInvest. Do roku 2027 chce rozdělit mezi 250 projektů až 680 milionů korun.
„Mohli si za to využít služeb byznysových mentorů, technických expertů, právníků, kteří jim poradí, jak firmu založit a dovyvinout produkt tak, aby mohl být uveden na trh. A aby se dostali na úroveň, kdy budou moci získat nějaké investice,“ vysvětluje na co mohou dotaci použít šéf technologického inkubátoru Tech4Life Richard Schneider.
