Státní zástupce navrhl v kauze Bečva pro Energoaquu trest ve výši 21 milionů, pro jejího šéfa chce podmínku
Peněžitý trest 21 milionů korun ve středu navrhl státní zástupce u vsetínského okresního soudu uložit firmě Energoaqua obžalované v případu otravy Bečvy z 20. září 2020. Pro ředitele firmy Oldřicha Havelku, který je v kauze také obžalovaný, žádá podmíněný trest a pokutu milion korun. Havelka i zmocněnec podniku Vladimír Kurka vinu opakovaně odmítli. Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom.
Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi rok až pět let vězení, společnosti Energoaqua zákaz činnosti a peněžitý trest.
Jaký osud čeká měřicí stanici na Bečvě? Ministerstvo na poslední chvíli řeší, jak projekt financovat
Číst článek
Pro Havelku navrhl státní zástupce úhrnný trest odnětí svobody okolo třetiny trestní sazby s podmíněným odkladem taktéž kolem třetiny sazby. Úhrnný peněžitý trest, který žádá pro firmu Energoaqua, podle něj odpovídá přibližné hodnotě uhynulých ryb.
Žalobce ve své středeční více než dvouhodinové závěrečné řeči uvedl, že jeho postoj zůstává i na konci trestního řízení neměnný.
„Předmětnou havárii zavinila svou činností společnost Energoaqua,“ řekl Sachr. Připustil však, že případ je po právní i skutkové stránce mimořádně složitý, vyšetřovací spis má podle něj přibližně 7000 stran.
Důkazní situaci ztížilo, že v den otravy nebyly odebrány vzorky od podezřelých výustí do řeky. Státní zástupce však poukázal na to, že o den později bylo u výusti firmy Energoaqua zjištěno nadlimitní množství kyanidu.
Jednoznačný závěr
Za původce havárie označilo společnost Energoaqua několik znaleckých posudků, na které se obžaloba odkazuje, mezi nimi posudek znalce z oboru vodního hospodářství Jiřího Klicpery nebo posudek vědců z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.
Znalci i Česká inspekce životního prostředí se zabývali také možností, že by řeku otrávila valašskomeziříčská chemička Deza, která má výusť blíže místu úhynu prvních ryb než Energoaqua.
„Závěr je jednoznačný, všichni Dezu vyloučili jako možného původce havárie z 20. 9.,“ řekl Sachr.
Odmítl též, že by otravu mohl zavinit únik chemikálií z reaktoru takzvané kaustifikační jednotky v Deze, který se stal několik hodin před havárií na Bečvě. „Policie vyloučila, že by kontaminant unikl do řeky,“ uvedl žalobce.
Zástupce poškozených rybářů Stanislav Pernický ve středu ve své závěrečné řeči uvedl, že vyšetřování v případu bylo vedeno tendenčně. Řekl také, že tři roky, které uplynuly od otravy, jej připravily o iluze o fungování státních orgánů a objektivitě soudních znalců.
Hlavní líčení bude po poledni pokračovat závěrečnou řečí obhajoby. Závěrečné návrhy obžalovaných zazní nejspíše až ve čtvrtek 19. října. Rozsudek ve sledované kauze by soud mohl vynést v pondělí 23. října, jak už dříve avizovala soudkyně Ludmila Gerlová.
Hazardní likvidace
Firma Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu vytékají přes 13 kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy.
Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem. Podle žalobce nakládala Energoaqua s kyanidy protiprávně, v čistírně jich podle něj byly desítky kilogramů.
Šéf inspekce životního prostředí: Zasahující složky byly při havárii na Bečvě špatně koordinované
Číst článek
„Celkově byl způsob likvidace odpadních vod provozován jako hazard, který nakonec nevyšel,“ řekl Sachr.
Zástupci společnosti Energoaqua nelegální nakládání s kyanidy odmítají, stejně jako to, že by podnik otravu způsobil. Uvedli, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od vyústění rožnovského kanálu.
Je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Za pravdu jim dávají i někteří vědci a rybáři.
Podle státního zástupce způsobila Energoaqua znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem, a to nejméně na 37 kilometrech řeky.
Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov.
