Ekonom Münich: Vláda často jedná na základě pocitů nebo dojmů. Musí ale sbírat a analyzovat data

V září by mohlo do škol a školek v Česku nastoupit přes 100 tisíc ukrajinských dětí. Problém s kapacitou může nastat hlavně ve velkých městech jako je Praha nebo Brno. Má vláda dost informací k tomu, aby mohla dobře rozhodovat? Co hrozí v případě, že se pro všechny ukrajinské školáky nepodaří najít volná místa ve školách? O informovaném rozhodování a roli státu mluvil na Radiožurnálu ekonom Daniel Münich.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vyučování českého jazyka pro ukrajinské uprchlíky na ÚJOP UK.

Největší problém s nedostatkem míst ve školách pro ukrajinské děti bude ve velkých městech (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Podle ministerstva školství by v září mohlo do Českých škol a školek nastoupit až 130 tisíc dětí ukrajinských uprchlíků. Jenže ne všude pro ně budou mít dost míst. Problém to může být hlavně ve velkých městech jako je Praha, Brno nebo Plzeň, kde je nejvíc válečných běženců z Ukrajiny. Ukazuje to analýza dat ministerstva vnitra a školství, kterou zpracoval think-tank IDEA při CERGE-EI. Vytvořil k tomu i interaktivní aplikaci, kterou podpořil program Akademie věd Strategie AV 21. K čemu je taková aplikace dobrá?
Na začátku je potřeba zopakovat, že aby to všechno, tím myslím integrace nebo postarání se o uprchlíky, fungovalo - jak pro ně, tak pro nás -, je potřeba zajistit jakousi triádu.

To znamená, aby uprchlíci měli rozumné ubytování a aby děti mohly chodit do školky a školy. Pokud jsou splněny tyto dvě podmínky, potom jejich rodiče, což jsou dominantně jejich matky, mohou chodit do práce.

Aplikace pro zjištění regionálních rozdílů dopadů imigrace z Ukrajiny | Foto: Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA)

Pokud nebudou mít bydlení anebo nebudou mít děti školku a školu, tak pak těžko půjdou do práce. A pak těžko budou probíhat i další věci, jako že se budou učit jazyk a tak dále.

Je potřeba bedlivě sledovat situaci z pohledu teritoriálního, protože kapacity jsou samozřejmě omezené, a je to třeba sledovat ve všech třech dimenzích. To právě dělá naše aplikace. Ta bere data z různých resortů.

Daniel Münich | Foto: Vítek Svoboda | Zdroj: Český rozhlas

Z resortu, který monitoruje registrace utečenců (ministerstvo vnitra - pozn. red.), pak informace o kapacitách školských zařízení z ministerstva školství a třetí dimenze je trh práce.

Samozřejmě data mají své nedokonalosti, o tom si můžeme popovídat. Naše aplikace vlastně umožňuje porovnat je na úrovni okresů.

Některé věci by šly dělat i na úrovni obcí, třeba jak je to vlastně s kapacitou dostupných školních zařízení vůči počtu uprchlíků daného věku.

To znamená, porovnávat děti školního věku s kapacitami školek, děti na úrovni věku základních škol s kapacitami základních škol. A trh práce - kolik tam je volných míst a jaká je míra nezaměstnanosti.

Tachovské školky praskají ve švech. Řešit musí i ukrajinské děti

Číst článek

Co zajímavého lze z porovnání dat v aplikaci vyčíst?
Aplikace téměř na první pohled říká, že utečenci se alokovali do velké míry podle toho, kde byli už dříve Ukrajinci, co přišli ještě před válkou.

To znamená, že je to hodně tažené soukromými sítěmi, známostmi a trhem práce. Soulad s trhem práce je vlastně největší.

Naopak nejmenší soulad je mezi školními kapacitami, obzvláště u předškolních dětí a předškolních zařízení. Tam v podstatě není soulad vůbec žádný.

A zároveň je tam největší obtíž s dojížděním dálkovou dopravou, nějakými autobusy. Malé děti se těžko obsluhují. Takže tady je očividný obrovský problém.

Nemělo by to překvapit, protože problém s nedostatkem míst ve školkách jsme měli už před válkou. Nic moc se s tím kromě dětských skupin neudělalo.

Dostane Ukrajinec před českým prvňákem přednost? To by se stát nemělo, tvrdí poslankyně Zajíčková

Číst článek

A teď se to ještě nafouklo, protože většina migrantů je právě tam, kde už ten nedostatek předškolních zařízení byl. Je to velké varování. Ale ještě je čas, ještě zbývá několik měsíců do začátku školního roku.

Kde bude v září největší problém s nedostatkem míst pro ukrajinské děti?
Jsou to velká města - Praha, Brno, Plzeň, ale třeba i Karlovy Vary, celý okres. A potom v případě předškolních zařízení je to víceméně celý Středočeský kraj.

Co hrozí v případě, že se pro všechny ukrajinské školáky nepodaří najít volná místa ve školách? Jak vypadá černý scénář?
Data v těchto jemnějších věcech vlastně neexistují. V podstatě půjde o to, že Ukrajinci nebudou chodit pořádně do školy, nebudou se pořádně učit.

To znamená, že budou zaostávat v budování jazykových a dalších dovedností. Jejich rodiče dominantně nebudou chodit do práce, to znamená, že nebudou vydělávat.

Budou potřebovat peníze od státu a potom samozřejmě začnou vznikat další, navazující, nabalující se problémy. Hlavně sociální - to znamená kriminalita, zdravotní problémy, černý trh práce. A kdo ví, co ještě.

Role vlády

Co by s tím měla dělat vláda? Jaká jsou vaše doporučení?
Na začátku bych řekl, že vláda musí mnohem bedlivěji sledovat vývoj situace, sbírat a analyzovat data. To je základ.

Myslím si, že tady jsou obrovské rezervy, aby včas věděla, co se děje. Například dneska přesně vůbec nevíme, jak se pohybují utečenci po zemi - kteří odjíždějí, kteří přijíždějí.

Praha je přetížená. Proto podle Hřiba k 15. červnu uzavře centrum pro uprchlíky

Číst článek

Ten systém už měl být dávno zaveden. Když nemáte informace, analýzy, data, tak se těžko něco řídí.

Centrální vláda má samozřejmě omezené možnosti, protože spousta věcí se děje na lokální úrovni, kde mají pravomoci kraje a obce.

Ale vláda má jeden obrovský nástroj, to jsou peníze. Pokud obcím zprostředkuje finanční prostředky, obce jsou z mé vlastní zkušenosti schopné během několika měsíců vybudovat mobilní předškolní zařízení, lesní školky.

Když je lesní školka dobře udělaná, je často populárnější než školka normální. Stejně tak se dá vyřešit problém se školními kapacitami. V koordinaci s centrální finanční podporou se dá vymyslet systém bussingu, to znamená rozvoz dětí do škol, které jsou vzdálenější.

Neříkám do školek, ale do škol už by se rozvážet daly. Případně pomoci na trhu práce rodičům, aby se dostali třeba do vzdálenějších lokací za prací. Posílení některých linek.

Zdravotní sestra z Karviné se vydala na Ukrajinu pro dceru. Teď jí pomáhá školka s jazykem i adaptací

Číst článek

To musí stát motivovat primárně penězi. Jinak to skončí tak, že obce na sebe budou koukat jedna na druhou a budou říkat, proč zrovna já, ať to řeší někdo jiný. A podobně na úrovni kraje.

Takže role centrální vlády je zásadní, protože bez ní od toho každý bude dávat ruce pryč. Na někoho ten Černý Petr samozřejmě spadne. A nejvíc na utečence a na jejich rodiny.

Ministerstvo školství možná bude opakovat dotazníkové šetření mezi řediteli škol o volných kapacitách. Je to třeba?
Ministerstvo operativně uskutečnilo první šetření už na přelomu března a dubna, takže máme kapacity a jsou přesně v naší aplikaci.

Rozlišuje, kolik už se zaregistrovalo dětí, kolik je volných kapacit a kolik jsou schopni vytvořit, najít do 1. září. To je skvělé.

Data nejsou asi vždy úplně perfektní. Ne každý ředitel asi úplně rozuměl, co se po něm chce, ale myslím, že vcelku nám to obrázek dává. I varování.

Ale v dalším kole už ředitelé škol, případně vedení obcí, budou opatrní. Protože jakmile vykážou nějaká čísla, budou si říkat: „A co to znamená? Nenasunou nám sem potom nějaké děti bez peněz a tak dále.“

Zde by už měl na stole ležet motivační systém. To znamená, že ten, kdo vytvoří dodatečnou kapacitu, tak si může sáhnout na peníze na žáka nebo na potřebné investice. Bez toho se obávám, že to bude trošku hra s čísly.

Sběr informací

Má vláda dost informací k tomu, aby mohla dobře rozhodovat? Jak hodnotíte sběr dat ohledně míst ve školách pro utečence?
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu už uběhly více než tři měsíce. Za tu dobu nemáme vytvořený systém sledování pohybu. Ani vnitřního ani vnějšího, to znamená odjezdy.

Samozřejmě to je zcela zásadní pro plánování úplně všeho. A nemuselo nutně jít jenom o nějakou úřední administrativu, vykazování a potvrzování.

Kvůli invazi opustilo Ukrajinu přes milion uprchlíků. Boje mohou ze země vyhnat až čtyřikrát více lidí

Číst článek

Jsem přesvědčen, že stát měl už někdy v březnu založit výběrové šetření mezi migranty, podobně jako se dělá výběrové šetření mezi českou populací na náhodném vzorku, a sledovat dění postupem času v tomto vzorku.

Sledovat, co se v něm děje. Kdo odjíždí, kdo se chce vrátit, kdo se nechce vrátit. Stačí tisíc nebo dva tisíce pozorování a vlastně máme poměrně věrohodnou statistickou informaci o tom, co se děje, aniž byste museli vykazovat stovky tisíc registrací.

A je to diametrálně levnější. Dokáží to dělat soukromé agentury, i akademické týmy jsou zvyklé to dělat, a strašně by to pomohlo u sledování úspěšné nebo neúspěšné integrace utečenců v České republice.

Bohužel to není, takže ty informace jsou kusé, respektive nemáme vůbec nic.

Jak to napravit?
Například náhodný reprezentativní vzorek by se dal udělat ještě teď poměrně rychle. To myslím, že není tak zásadní problém. Vytvořit nadstavbu nad registracemi…

Nevím, jak je daleko ministerstvo vnitra. Tam je potřeba, aby stát určil nějakou autoritu, která potvrzuje, že ten daný imigrant žije, bydlí v daném… A teď je otázka, v čem. V kraji? To je asi příliš velká jednotka. A okres? Ten dneska nic úředně neznamená, takže pak následuje obec.

Ale znamená to samozřejmě další dodatečnou administrativní práci, kterou je potřeba dobře vymyslet. Nevím, jak jsou daleko. Pokud už nad tím delší dobu přemýšlejí, šlo by to zavést asi docela rychle.

Zveřejnění dat

Měl by stát taková podrobnější data o pohybu a pobytu ukrajinských uprchlíků dát veřejně k dispozici? Aby s nimi mohl pracovat třeba trh nebo neziskový sektor?
Z principu by ta data měla být, pokud nejde o osobní informace na nějakém obrovském detailu, normálně veřejně k dispozici.

Jako je dneska řada informací až na úroveň obcí veřejně k dispozici - o počtech migrantů podle věku, o školních kapacitách, o trhu práce.

A dneska vám dokonce počítačový automat dokáže data každý den, každý týden spojit dohromady, takže analytik může každý týden provést nějakou základní nebo specifickou analýzu.

Ve středu na vládě schválíme 5000 korun na dítě, ujistil Jurečka. Žádosti budou digitalizované

Číst článek

Ale to se bohužel, co jsem dosud slyšel, neděje. Vláda často jedná na základě buďto pocitů, dojmů nebo nějakých lokálně vyhřezlých problémů.

Není to zatím příliš vládnutí, jak se říká anglicky, informed-evidence-based, což by se dalo přeložit jako „na datech, informacích a znalostech založené rozhodování“.

Čeština pro to nemá úplně jasný překlad a ono to vlastně taky něco znamená. Společnost není zvyklá na to, že stát by měl také nějakým způsobem být spravován dobře, kvalitně.

Byli jsme zvyklí dlouhá léta na centrální plánování, což bylo úplně něco jiného. A pak jsme mysleli, že všechno bude fungovat tržními principy. A bohužel to není pravda, jak se ukazuje v mezinárodním srovnání.

Jestli má Česká republika v něčem obrovský problém, tak je to kvalita vládnutí, o kterém teď mluvíme. Teď tady byla mise OECD, která mapovala systém vládnutí.

A teď nemám na mysli politické vládnutí, teď mám na mysli řešení buďto standardních, anebo těch specifických problémů, informovanost veřejnosti, analytická podpora, příprava zákonů a tak dále. Česká republika opravdu nedopadá dobře.

Kyberútok na Ředitelství silnic a dálnic byla připravovaná akce s cílem zničit data, tvrdí experti

Číst článek

Úplně nejhorší je, že si to většinová populace Česka stále neuvědomuje. Má pocit, že když něco nefunguje - jako že ve státní správě nefunguje spousta věcí -, je to způsobeno tím, že tam je zrovna špatný člověk nebo špatný politik.

Mám pocit, že nová politická garnitura, která se ujmula vlády, je velice nemile překvapená v tom, jak je státní správa v řadě ohledů těžkopádná, není schopna kreativních informovaných řešení. Jak se nakonec musí spousta věcí řešit tzv. politickým rozhodnutím, to znamená bez informací i bez nějakého velkého vybavování.

Prostě to rozhodnete podle nějakého pocitu. A pak zjišťujete, jestli jste se trefil, nebo jste se netrefil. Pak to samozřejmě v očích širší veřejnosti budí despekt obecně vůči politice, demokratickému systému.

Řada lidí říká, vidíte, to máte z té demokracie, že tady máme svobodné volby a každý si dělá takzvaně co chce, běžte s tím někam. Takže si myslím, že i špatné vládnutí bez analýz, bez evidence, je podílení se na degradaci vnímání demokracie v zemi.

Ve státě, který by uměl lépe sbírat a vyhodnocovat důležité informace a data, by se nám podle vás žilo lépe?
Povědomí o tomto není zatím rozšířené. Změna může být nastartována až v okamžiku kdy, neříkám všichni, ale nějaká významnější část společnosti, si to uvědomí a začne změnu požadovat.

Jinak od politiků nemůžeme čekat, že se toho ujmou sami od sebe. Jsou tam relativně krátkou dobu.

Vědí, že za krátkou dobu stěží vytvoří základy systému, který začne sloužit až další garnituře. Takže velice rychle zapomenou na nějaké reformy státní správy, protože si řeknou, to už tady nebudeme, to už nás zase nezajímá.

Efektivní rozhodování

Komu kromě státu by sběr dat a jejich analýzy mohly prospět?
Doposud jsme mluvili o datech jako základu pro analýzy a informování těch, kdo tomu rozumí na centrální úrovni. Je to strašně důležité, ale je to jenom půlka problému.

Druhá věc je, aby si demokratický systém dokázal poradit. To je systém, kde máte rozdělené pravomoci od centrální vlády přes kraje až do obcí, máte silný soukromý a nevládní sektor.

Proč je Finsko odolné vůči cizí propagandě? ‚Základem jsou důvěra a vzdělání,‘ vysvětlují tamní experti

Číst článek

A potřebujete, aby všichni aktéři, kterých jsou desetitisíce, možná statisíce - ředitelé škol, vedení obcí, máme šest tisíc obcí, máme tisíce škol, jsou to zdravotnická zařízení, dopravní firmy, soukromé firmy - tak ti všichni potřebují pro svá racionální a efektivní rozhodnutí kvalitní informace.

Stát je vlastně jediný subjekt, který je schopen informace posbírat, vyhodnotit, popsat, co jsou jejich nedostatky, a zprostředkovat je.

Zprostředkovat je nějakou jednoduchou, přehlednou a levnou formou. To je zcela zásadní. Pokud budou tisíce lidí dělat rozhodnutí podle pocitů, podle nějakých intuicí nebo z rozhořčení, tak to samozřejmě bude neefektivní a bude vznikat chaos.

A budou vznikat velké lokální diskrepance a nebude to fungovat. Centrální vláda nesmí spoléhat na to, že všechno vyřeší sama. Musí distribuovat zodpovědnost, musí ale poskytnout aktérům informace. Jakmile to neudělá, systém fungovat nebude.

Jste členem poradního týmu premiéra Fialy. Ví všechno tohle současná česká vláda?
Určitě ví. Sepsal jsme to už někdy ke konci března. Všechno, co jsme teď zmínili, jsem sepsal.

V Praze v pátek protestovalo přes 1000 lidí. Demonstranti požadovali demisi Fialova kabinetu

Číst článek

Myslím, že to mělo necelé dvě stránky, když jsem to sepsal. A naše onlinová aplikace, o které jsme mluvili na začátku, je výsledek takové trošku rozmrzelosti z toho, že se za tři měsíce nic podobného neobjevilo ze strany státní správy. Chtěli jsme ukázat, že když se chce, tak to jde i s poměrně minimálními až nulovými zdroji.

Aplikace pro veřejnost

Aplikace je zatím testovací verzí, pokud se nepletu?
Je to tak. Je to stále jakási testovací verze. Stále ji vylepšujeme. Jediná věc, kterou nedokážeme vylepšit, je kvalita vstupních dat. Ty přebíráme z veřejných zdrojů.

Mají řadu nedostatků, ale tak to běžně je, s tím se člověk musí smířit. Trošku mi vadí, že s daty nejsou poskytována takzvaná metadata, což je detailní informace o datech - jak byla sbíraná, co jsou jejich nedostatky. Aby uživatel byl opatrný, když má být opatrný.

Často nedokážeme nedostatky odhalit. O některých víme, například že registrace v daném okrese z března už dneska vlastně nemusí nic znamenat. S tím nic nenaděláme.

Komu je vaše online aplikace primárně určena?
Je to spíše nástroj analytický, byť relativně jednodušší, to znamená pro širokou oblast uživatelů. Řekl bych, že to ani není moc pro vedení obce a vedení škol, protože tyto příběhy se odehrávají na úrovni obcí.

A říkali jsme si, že ukážeme, jak by to mohlo vypadat, ale nechť státní správa ukáže, co dovede na obecní úrovni.

Počet úřednických míst ve státní správě se sníží o 325. Stát ušetří 413 milionů korun ročně

Číst článek

Jestli udělá podobnou aplikaci, nebo přijde s rozšířením aplikace na obecní úroveň. Je to pro širokou veřejnost. Je to pro vás pro novináře. Je to pro dokreslení věcí, dojmů, které lítají mediálním vesmírem, jestli to v datech je, nebo není.

Anebo to slouží i k objevení fenoménů, o kterých jsme nevěděli. To jsem říkal na začátku, že většina imigrantů proudila tam, kde už byly sítě Ukrajinců, kteří tady už dříve pracovali. To je docela důležitý postřeh, jakým způsobem funguje přirozená spontánní alokace.

Kde v zahraničí bychom se měli inspirovat?
Určitě ve Velké Británii, skandinávské země, Holandsko. To jsou země, které si už před dvěma desítkami let uvědomily, že kvalita vládnutí je poměrně zásadní, a nastartovaly tam proces dobudování státní správy, takže v těchto zemích už si s tím poradili.

Vznik vaší online aplikace o pobytu ukrajinských uprchlíků a kapacitách pro ně podpořil program Strategie AV 21 Akademie věd. Taky Univerzita Karlova a Národospodářský ústav prostřednictvím CERGE-EI. To je spojení renomovaných vědeckých pracovišť…
Strategie AV 21 je takový relativně malý program Akademie věd, který dost vybočuje z toho zbytku, co dělá.

Člen Akademie věd: V Rusku nelze zaručit svobodu bádání, s principem kolektivní viny ale nesouhlasíme

Číst článek

Ta dělá primárně základní výzkumy, nadčasové, které se přímo moc nevážou k aktuálním problémům, jako je právě migrace, koronavirus a tak podobně.

Strategie AV 21 je hodně specifická tím, že je zaměřena na problémy současné společnosti, hlavně na české. A protože jsme společenskovědní program, tak se věnujeme vždycky těm pohromám, které přijdou.

Snažíme se vyplnit prostor mezi základním výzkumem a reálným životem s reálnými potřebami. Společenské vědy jsou vlastně strašně blízko státní administrativě, vládnutí.

Takže se snažíme nějakým způsobem posílit vládnutí v České republice tím, že ukazujeme, jak by se to mohlo a mělo dělat. Některé výzkumy děláme vlastně i místo státu, protože stát je hodně těžkopádný.

Eva Mikulka Šelepová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme