Politický hokynář a šíbr Poche. ‚Tento typ lidí si vezme stranu jako rukojmí svých ambicí,‘ říká Zimola

Sociální demokracie přišla o prvního místopředsedu, Jiří Zimola ve středu rezignoval. Lidé typu Miroslava Pocheho, političtí hokynáři a šíbři, jsou podle něj schopni udělat si ze strany rukojmí svých ambicí. Zimola v rozhovoru pro Radiožurnál také kritizoval působení sociální demokracie ve vládě, mohla by prý být aktivnější. Naopak své úkoly si prý řádně plnil. A stigma lánského puče? I na to se Zimoly zeptala moderátorka Marie Bastlová.

20 MINUT RADIOŽURNÁLU Praha (Aktualizováno: 20:14 8. 11. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Zimola | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Pane Zimolo, je to zhruba 24 hodin, co jste oznámil svoji rezignaci. Jaké máte reakce? Jaké se k vám schází názory vašich kolegů a straníků? 
Reakce, které si čtu ve své e-mailové schránce, které mi chodí formou SMS nebo které mi lidé volají, jsou pochopitelně zleva doprava. Jsou to jak ty, které mě v mém rozhodnutí podporují, až po ty, kdy mi někteří moji kolegové vzkazují, že to bylo zbabělé a že to byl útěk z boje. Záleží tedy na interpretaci a na tom, kdo, jak a co říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor Jiřím Zimolou z ČSSD o tom, proč odchází z postu prvního místopředsedy strany.

Podobné reakce jsem během dneška četla i v médiích. Například šéf poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka byl jeden z těch, kteří to označují za zbabělost, ale třeba pražský sociální demokrat Miroslav Poche to uvítal a vzkázal vám, že byste si měl s sebou přibalit také Michala Haška.
Ano.

Bývalého jihomoravského hejtmana. Co na to říkáte? Ozval se vám Michal Hašek, že by šel s vámi?
Na Michala Haška nebudu říkat vůbec nic. Byl jeden z těch, který to věděl s předstihem, protože je to můj kolega, bývalý hejtman a byl jedním z těch, se kterými jsem tuhle věc diskutoval už před několika dny. A musím se přiznat, že mě ani vyjádření Miroslava Pocheho nepřekvapilo. Kdyby se vyjádřil jinak, musel bych snad na něj opravit svůj názor.

Mimochodem, z čeho plynou vaše dlouhodobé spory mezi vámi a panem Pochem?
Myslím, že to nejsou dlouhodobé spory. Ty spory v podstatě začaly a také skončily s tématem ministerského působení pana Pocheho, kdy jsem se proti němu poměrně ostře vymezil. Má-li být sociální demokracie v koaliční vládě a má tam dosahovat nějakých výsledků, které by měly napomoci získání ztracených voličů sociální demokracie, tak to se může dít jedině bez lidí typu pana Pocheho. Bez politických hokynářů a šíbrů, kteří si jsou schopni vzít stranu jako rukojmí svých osobních ambicí.

Pocheho reakce

Server iROZHLAS.cz požádal europoslance Miroslava Pocheho z ČSSD o reakci na Zimolova slova o politických hokynářích a šíbrech. 

Máte už nějakou reakci z Pražského hradu, z okolí prezidenta Miloše Zemana? Novináři se na to pokoušeli ptát mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka. Ten ovšem vzkázal, že prezident se k tomu vyjádří až ve svém pravidelném čtvrtečním rozhovoru na televizi Barrandov. Už máte nějaké signály, jaká ta reakce bude?
Ne, žádné signály nemám, počkejme si na vyjádření pana prezidenta. Snažil jsem se panu prezidentovi vysvětlit, samozřejmě zprostředkovaně, nehovořil jsem s ním, důvody mé rezignace. Uvidíme, jak se k tomu pan prezident postaví.

Zprostředkovaně přes koho?
To je lhostejno. Víte, že pan prezident nemá mobilní telefon a že musím volit tedy jiné cesty.

Ano, ale také má spolupracovníky s různou pověstí a různě transparentní, tak by mě zajímalo, přes koho jste mu vzkazoval své rozhodnutí?
Nehodnotím jeho spolupracovníky podle nějaké pověsti. Pro mě bylo důležité, že jsem se mohl spolehnout na to, že můj vzkaz k panu prezidentovi doputuje.

Bylo to přes kancléře Vratislava Mynáře nebo přes poradce Martina Nejedlého?
Myslím, že to není důležité.

A oznamoval jste to spolupracovníkům prezidenta republiky rovněž v předstihu, jak jsem pochopila? Stejně jako Michalu Haškovi?
Oznamoval jsem to panu prezidentovi zprostředkovaně v ten moment, kdy jsem to oznámil panu předsedovi (ČSSD Janu) Hamáčkovi. Ten byl první, kdo o mém kroku oficiálně věděl.

Odmítnout křeslo ve vládě nebyla chyba

Vy jste svoji rezignaci poměrně detailně vysvětloval nebo komentoval v dopise, který jste včera zveřejnil. V něm mimo jiné píšete, že jste některé věci chtěl dělat jinak, ale proti zbytku vedení jste to nemohl prosadit. Dokázal byste mi říct, co konkrétně to bylo?
Těch věcí byla skutečně celá řada. Týkají se například vnitřního chodu strany. Snad již notoricky známá je snaha prosadit přeregistraci celé členské základny, abychom skutečně věděli, kolik nás ve straně je, a z jakých čísel můžeme vycházet při nadcházejících okresních, krajských konferencích a také při sjezdu, na kterém se bude volit nové vedení sociální demokracie.

Zimola rezignoval na post prvního místopředsedy. ‚Překvapilo mě to, ale respektuji to,‘ řekl Hamáček

Číst článek

Další důležitý moment jsou stanovy. Není jistě žádným tajemstvím, že sociálnědemokratické stanovy v posledních letech nedoznaly žádných významných změn a spíše bobtnají, rozrůstají se a de facto tak znemožňují aktivní práci v naší politické straně.

Myslím si, že by nám slušelo přizpůsobit stanovy modernímu věku, více v nich prosadit přímou volbu, tedy možnost účastnit se přímé volby všech členů strany jak u volby předsedy strany, tak i u volby místopředsedů strany nebo dokonce u voleb krajských šéfů, okresních šéfů. Více zapojit stranickou veřejnost do nejrůznějších anket a vnitrostranických hlasování a rozhodování. Tak jak to mají třeba jiné politické strany nebo hnutí.

Dobrá, ale to jsou do velké míry vnitrostranické technikálie. Co třeba otázky celostátní politiky? Sociální demokracie je vládní stranou a na tomto poli se nejvíce ukazuje její aktuální politika. Jaké jste měl návrhy, aby se sociální demokraté chovali jinak, než se chovají?
Nechtěl bych význam těch, jak jste řekla, stranických technikálií, úplně marginalizovat. Je to opravdu velmi důležité a snad si vzpomenete, že když jsem odmítl nabídku Jana Hamáčka, abych byl členem vlády, abych se ucházel o nějaký ministerský post, tak jsem ji odmítl s tím, že je potřeba se věnovat právě tomu stranickému zázemí a že je potřeba tu stranu znovu vzkřísit a postavit na nohy. To byly mé úkoly.

Europoslanec Miroslav Poche z ČSSD | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iRozhlas

Rozumím, pane Zimolo. Předpokládám ale, že na výsledek voleb má větší vliv to, jakým způsobem politicky působíte ve vládě, jejíž jste členy, než to, jaký je způsob volby předsedy, jak jsou aktuálně stanoveny stanovy strany, nebo jestli je přeregistrována členská základna, či nikoliv.
Samozřejmě s vámi souhlasím, ale znovu musím připomenout kompetence jednotlivých místopředsedů a mou kompetencí byla starost o vnitřní chod strany. Ten politický odraz, který je pochopitelně velmi důležitý, měli logicky zajišťovat členové vlády. A to jsem nebyl.

Zpětně viděno, nebyla chyba, že jste nevstoupil do vlády, když vám jak Andrej Babiš (ANO), tak i váš stranický předseda Jan Hamáček křeslo ve vládě nabízeli? Stáli o to, abyste byl součástí kabinetu. Ale vy jste nechtěl v době, kdy kabinet vznikal. Nepovažujete to zpětně za chybu?
Ne. Tehdy jsem čelil výtkám některých mých spolustraníků, že se straním odpovědnosti a že se nehodlám účastnit právě zlepšování toho politického obrazu. Argumentoval jsem tím, že svou účastí ve vládě bychom navázali na činnost tandemu Bohuslava Sobotky a Milana Chovance, kteří po vítězných volbách a sestavení vlády odešli do ministerských funkcí.

Výsledkem toho byl stav sociální demokracie jako politické strany, a proto jsem se hodlal spíše uchýlit do Lidového domu a starat se o zázemí. Starat se o odborné komise, pokusit se právě rekonstruovat stanovy nebo se věnovat základně strany.

ČSSD by mohla být ve vládě aktivnější

Nevypadá to, že by to úplně pomáhalo. Pane Zimolo, jak vnímáte, že sociální demokraté vstoupili do vlády s hnutím ANO? Pomáhá to straně, nebo ne?
Byl jsem od samého začátku, a řekl jsem to i delegátům při svém zvolení na únorovém sjezdu, zastáncem našeho vstupu do vlády. Nikoliv proto, že bych byl hujerem, který chce za každou cenu vstoupit do vlády, aby z toho snad měl i své osobní výhody. Koneckonců ukázalo se, že žádné osobní výhody z toho nebyly, ale proto, že jsem si myslel a stále myslím, že ztracenou důvěru voličů lze lépe vydobýt poctivou prací v koaliční vládě a předkládáním témat a řešením témat, nikoliv sezením v opozičních lavicích.

Co se mi úplně nelíbí a na co možná i narážet, je, že to naše působení ve vládě není tak aktivní a takové, jaké jsem si původně představoval.

A jaké jste si ho představoval? Pojďte mi konkrétně říct, v čem má být lepší, nebo jaké politické kroky jdou udělat k tomu, aby sociální demokraté těžili více ze svého vládního angažmá?
Když jsme s Janem Hamáčkem, tehdy ještě jako jediní dva zvolení vrcholní představitelé sociální demokracie, vyjednávali v prvním kole s Andrejem Babišem a jeho spolupracovníky o případném vzniku koaliční vlády, tak jsme se snažili zmobilizovat a zaktivizovat naše odborné zázemí a postavit to na konkrétních programových záležitostech.

Také se ale, a to bylo hodně mediálně prezentováno, debatovala otázka počtu jednotlivých ministerských křesel pro tu kterou politickou stranu. Ty varianty původně nebyly takové, jaké nakonec byly odsouhlaseny. Zkrátka, že sociální demokracie má pět křesel a že to jsou zrovna tato ministerská křesla.

Opakovaně jsem říkal, že s ohledem na výsledek voleb si dovedu představit, že bychom klidně měli i čtyři, ale že to musí být důležité sociálnědemokratické resorty. Do nich musíme nominovat odborníky a lidi důvěryhodné. To bylo to hlavní a myslím si, že se to úplně nepodařilo.

Snažila jsem se najít něco, čím jsem chtěla zdokumentovat, jak jste za dobu vašeho působení v roli prvního místopředsedy přispěl sociální demokracii. Jak jste jí pomohl k tomu, aby její volební výsledky byly lepší. Do vlády jste tedy nešel. Vysvětlil jste proč. Vedení strany a své kolegy jste často kritizoval. Vzpomínám si například na kritiku vůči tomu, že strana trvala na nominaci Miroslava Pocheho do čela diplomacie. Vzápětí jste nepřišel na jednání stranického grémia, abyste obhajoval před kolegy své názory. Když sociální demokraté v září startovali oficiálně svoji předvolební kampaň ve středních Čechách, tak jste chyběl. Šel jste na schůzku na Hrad za prezidentem Zemanem. Nemáte pocit, že máte i vy resty?
Pochopitelně. Nikdo není bezchybný a zpětně si uvědomuji, že některé věci se mohly řešit jinak. Současně si ale nemyslím, že tím správným řešením nebo mou pozicí mělo být významné mlčení o tom, co se vám nelíbí. Domnívám se, že jestliže se vám něco nelíbí, musíte o tom hovořit. Možná jsem o tom hovořil nikoliv na širším vedení strany a vámi zmiňovaném jediném předsednictvu, na kterém jsem nebyl, ale podrobně jsme o tom hovořili na nejužších poradách. Na tom takzvaném grémiu, to je předseda a jeho místopředsedové. A těch jsem se zúčastňoval opravdu poctivě, na rozdíl od některých mých kolegů místopředsedů, kteří mi teď přes média vzkazují, že já jsem se snad něčeho neúčastnil.

Úkoly jsem vždy řádně plnil

Jde mi o to, jestli jste se tak trochu alibisticky nedržel v pozadí. Nedržel se dál, řekněme, od úkolů, které se na vás snažili někteří vaši kolegové delegovat. Jestli jste nechtěl mít ten odstup?
Je opravdu potřeba říct ohledně úkolů, které na mě kolegové delegovali a výsledků těch úkolů, že mám čistý stůl a čisté svědomí. Úkoly, které jsem dostával na jednání politického grémia, byly vždy řádně splněny. A znovu říkám, je mi to líto, že mě dnes takto hodnotí a vysvědčení mi dávají někteří kolegové místopředsedové a jmenovat tady asi konkrétně mohu a musím – Martina Netolického, to je pro mě velké zklamání, kterého jsem na jednání politického grémia neviděl několik měsíců.

Sociální demokraté mají v březnu sjezd. Ve svém dopise jste napsal, že vedení strany dáváte několik měsíců čas, aby ukázalo, co chce se stranou dělat, když už ve vedení nebudete a když už nebudou moci říkat, že jim kazíte politickou práci. Co čekáte, že se za těch pár měsíců dá nebo může změnit?
Velmi bych si přál, kdyby se podařilo změnit klesající trend volebních preferencí sociální demokracie. Od doby, kdy jsme ve vnitrostranickém referendu rozhodli, že půjdeme do vlády, a kdy jsme měli, možná mě opravte, nad 10 procent, tak od té doby je ten trend sestupný.

Přál bych si jako sociální demokrat, nikoliv dnes už jako člen užšího vedení, aby se preference podařilo obrátit. A aby také každý, kdo bude pracovat na tomto obratu, byl současně odpovědný za svou práci. Mně se zatím zdá, že se jenom hledají zástupní viníci.

Zachraňme ČSSD

Zachraňme ČSSD je v sociální demokracii do letošního ledna kritickou platformou, kterou založili kritici bývalého vedení sociální demokracie v čele s Bohuslavem Sobotkou. Patří mezi ně kromě Zimoly také Michal Hašek. Oba byli před pěti lety aktéry takzvaného lánského puče. Kromě nich se mezi zakladatele řadí i exsenátor Zdeněk Škromach nebo poslanec Jaroslav Foldyna. Platforma má být neformálním diskusním fórem, které umožní debatu o budoucnosti strany a o jejích hodnotách.

Budete pokračovat v poměrně ostré kritice vedení strany a stranické politiky z platformy Zachraňme ČSSD, kterou jste pomáhal před necelým rokem zakládat?
Budu pokračovat v tom, že budu chtít, bude-li o to zájem, jezdit do našich místních organizací a hovořit s řadovými členy. Poslouchat je, hovořit s nimi, vysvětlovat, diskutovat. To je to, co nám léta chybělo, a po čem moji kolegové spolustraníci volají. Rozhodně nebudu ten, který by se účelově stáhl do jižních Čech a odtud moudrými radami kritizoval pražské vedení.

Směřuje váš včerejší krok k tomu, abyste v březnu kandidoval do čela strany, anebo k tomu, co dnes naznačil místopředseda Martin Netolický, tedy abyste si založil svoji vlastní politickou stranu?
Víte, já se trochu bavím těmi tendenčními spekulacemi.

Spíše, kdybyste mi odpověděl, pane Zimolo.
Chci se k tomu dostat. K mým spolustraníkům a některým politologům, kteří mě podezírají z tohoto kroku, bych řekl, že můj krok byl snad férový, byl poctivý. Poctivý k těm mým spolustraníkům, kteří jsou nešťastní ze situace, která dnes v sociální demokracii panuje. Tak i těm, kteří mě kritizovali za to, že svými výroky nabourávám jednotu a to, jak dnes řekl Martin Netolický, že chtějí mít klid na práci. To jsem někde slyšel a na jeho místě bych to úplně neopakoval. Rozhodně pokládám své kroky za poctivé, chlapské a férové a tyto tendenční spekulace mě nechávají úplně v klidu.

Stigma lánského puče už mě netrápí

Dobrá, ale není na druhou stranu poctivá i spekulace o tom, jestli by skupina takzvaných „lánských pučistů“, mezi kterými jste byl i vy, neměla sociální demokracii opustit a razit si svoji vlastní cestu, protože už několik let se ukazuje, že ty směry dohromady příliš nefungují.
Paní Bastlová, mě se líbí to vaše spojení poctivá spekulace. To je asi nový novinářský terminus technicus.

Narážela jsem na vaše výrazy poctivá politika.
Budu si ho muset zapamatovat. Děkuji za to. Poctivá spekulace, dobře. Takže tato poctivá spekulace, abych použil vaše slova, rozhodně není na místě. Protože nikdo nechce stranu ovládat. Lidé, kteří té straně mnoho dali, jsou dnes těmi, kdo jsou trvale ostrakizováni. Na rozdíl od těch, kteří by to dělat měli, ale jezdí mezi členskou základnou a hovoří s lidmi.

Lánský puč

Aktéři takzvaného lánského puče se před pěti lety hned po vyhlášení výsledků voleb do sněmovny utajovaně sešli na zámku v Lánech s prezidentem Zemanem. Byli mezi nimi Michal Hašek, Milan Chovanec, Zdeněk Škromach, Jeroným Tejc a Jiří Zimola. Chtěli svrhnout tehdejšího předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku. Hašek schůzku u prezidenta opakovaně veřejně popřel. Informaci o setkání ale nakonec zveřejnil Chovanec. Sobotka si tak svou pozici udržel a stal se předsedou vlády. Někteří účastníci schůzky přišli o funkce ve vedení strany nebo ve sněmovně.

Máte pocit, že stigma onoho „lánského puče" už je dávno pryč?
Jsem o tom naprosto přesvědčen, vycházím zejména z rozhovorů s řadovými členy. Toto stigma je něco, co mě absolutně netrápí, protože už je to jenom novinářská poctivá spekulace.

Ale částečně pořád držíte pohromadě. Michalu Haškovi jste své plány také prozrazoval několik dní před tím, než jste oznámil veřejně.
Vůbec se tím netajím. Vy přeci víte, že se setkávám jak s Michalem Haškem, tak Zdeňkem Škromachem, ale součástí toho našeho velmi širokého týmu jsou i noví lidé, kteří v Lánech nikdy nebyli, kteří opakovaně vyhrávají volby ve svých městech a obcích nebo krajích a kteří jsou rozhodně poctivými sociálními demokraty stejně jako my.

Když jste říkal, že teď budete objíždět stranu a diskutovat s vašimi kolegy uvnitř sociální demokracie, budete tak činit sám, anebo třeba s někým dalším? Nebo právě v rámci platformy Zachraňme ČSSD?
Víte, už nejsem ve funkci, v žádné. Nejsem statutární místopředseda a nemám tedy právo jezdit na schůzky a setkání, na které mě nepozvou. Rád bych nechal na mých spolustranících a kolezích, kteří mě budou chtít někam pozvat, koho spolu si tam se mnou budou chtít pozvat. A bude-li to třeba i Jan Hamáček, budu jedině rád.

Pane Zimolo, pokud v březnu nebude znovu kandidovat do vedení sociální demokracie, znamená to, že pak budete mířit buď k odchodu ze strany, nebo že ukončíte činnost kritické platformy Zachraňme ČSSD?
Nechci vás, paní Bastlová, zlobit, ale na tuhle poctivou spekulaci přeci nemůžu odpovědět, protože já nerad…

Ale tak můžete.
Nerad odpovídám na něco, co bude, když bude, jak bude. Tyto hypotézy jsou ještě strašně daleko a myslím, že ponechme času, co se bude dít v březnu. Především bych si přál, abychom na březnovém sjezdu všichni viděli, že se strana zvedá, že má nové moderní stanovy, že je připravená k přeregistraci, aby si někteří krajští šíbři už dále nezajišťovali hlasy vycucanými čísly, a že je strana zkrátka životaschopná.

Řeknete mi, na jakého krajského šíbra jste teď narážel?
Neřeknu vám to. Ti, kdo o tom ví, tak se, myslím, v mých slovech lehce najdou.

Byl to vzkaz do strany, říkáte?
Bezpochyby.

Marie Bastlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme