19 otázek ke covidu-19: očkování po prodělání nemoci, nákaza od mazlíčků a vyvrácené dezinformace

V současnosti se mohou v Česku nechat proti koronaviru očkovat všichni starší 16 let. Jak dlouho musí počkat po prodělání covidu-19? A jak můžou získat covidpas? Jak dlouho vydrží imunita po prodělání nemoci a lze se nakazit od domácích mazlíčků? Redaktoři Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus přinášejí odpovědi na klíčové otázky, které s epidemií souvisejí.

Otázky a odpovědi Praha (Aktualizováno: 20:04 7. 6. 2021) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Možnost registrovat se k očkování platí i u lidí, kteří onemocněním prošli. V takovém případě se doporučuje podstoupit vakcinaci 90 dnů po nemoci. Dřív to registrační systém ani neumožní. Ilustrační foto | Foto: René Volfík

Očkování proti koronaviru

Mají očkovaní nějakou výjimku z platných opatření?
Ano, už se jich netýká povinné testování v zaměstnání, ale jinak musejí dál dodržovat platná pravidla. Třeba zakrývání nosu a úst ve veřejné dopravě a vnitřních prostorách budov.

Kdo odmítá očkování, měl by převzít finanční odpovědnost za testy, navrhují zdravotní pojišťovny

Číst článek

Bývalá mluvčí ministerstva zdravotnictví Jana Schillerová na konci května potvrdila, že zatím se žádné další výjimky ani neplánují. Všechna platná pravidla najdete na vládním portálu covid.gov.cz.

Mohou plně naočkovaní lidé covid šířit?
To je otázka, na kterou vědci ještě nemají definitivní odpověď. Imunologové mají za to, že vakcíny, které chrání proti covidu-19, zároveň omezují případné šíření viru. Úplně vyloučit nákazu ale nejde, a to i s ohledem na případné nové mutace.

Že je ale riziko malé, potvrzuje v poradně Koronafokus epidemiolog a předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek: „Riziko, že by plně očkovaný jedinec nákazu skrytě šířil v populaci, je do jisté míry a teoreticky sice možné, ale v praxi zcela minimální. A pokud by očkování nechránilo před dalším přenosem, tak by v populaci nedocházelo k poklesům nákazy.“

Můžete kombinovat očkování proti covidu-19 s dalšími vakcínami?
V případě, že se chce někdo nechat očkovat i proti jiným onemocněním, měl by počkat dva týdny před vakcínou proti covidu a pak i dva týdny po ní.

Povinnosti prokazovat se negativním testem se lidé po příslušném očkování vyhnou v případě, že od první dávky uplynuly tři týdny. I nadále ale platí nutnost absolvovat druhou dávku vakcíny, a to nejpozději 90 dní od první.

U jednodávkové vakcíny Johnson & Johnson odpadá nutnost prokazovat se negativním antigenním testem dva týdny po naočkování.

Je to stejné i v zahraničí?
Pokud někdo dostal první dávku vakcíny proti koronaviru, může po třech týdnech cestovat do okolních zemí bez toho, aby se musel prokazovat negativním testem nebo musel jít do karantény.

Výzkum: Alespoň částečnou imunitu vůči koronaviru má v Česku víc než polovina dospělých

Číst článek

Musíte se očkovat i po prodělaném covidu?
Možnost registrovat se k očkování platí i u lidí, kteří onemocněním prošli. V takovém případě se doporučuje podstoupit vakcinaci 90 dnů po nemoci. Dřív to registrační systém ani neumožní.

Odborníci jednoznačné doporučují, aby se nechali naočkovat, a to hlavně kvůli vyšší ochraně proti novým mutacím i variantám covidu. Účinnost vakcíny by pak měla být minimálně devět měsíců.

S vakcínou bez roušky?
Například americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zbavilo očkované už od 13. května povinnosti nosit roušku nebo respirátor. Poukázalo přitom na vysokou účinnost vakcín, relativně vysoký počet naočkovaných Američanů a přibývající důkazy o omezeném přenosu nemoci u očkovaných.

Jak si ale všímá vědecký server Nature, řada obchodů a služeb roušky nadále vyžaduje pro všechny. Podle průzkumu amerického serveru Vox většina vakcinovaných Američanů roušku nebo respirátor dál nosí.

V praxi je ale potíž v tom, že na první pohled nelze rozpoznat, kdo očkovaný je. „Plně očkovaný jedinec by teoreticky mohl sundat respirátor. Na druhou stranu si ale nedovedu představit, jak bychom rozlišovali, kdo je a kdo není očkovaný. Jak by se to kontrolovalo a poznávalo? Proto nezbývá nic jiného než počkat, dokud nebude očkovaných dostatečné množství, a roušky budou moct sundat všichni,“ shrnuje Chlíbek.

Kdy bude v republice naočkovaný dostatečný počet lidí?
Snad už během léta. Záleží to na rychlosti vakcinace. V tuto chvíli pak zejména na tom, jak k vakcinaci přistoupí mladší věkové kategorie.

„Pokud se nechají očkovat a proočkovanost bude stále stoupat, tak bychom mohli požadované proočkovanosti dosáhnout v letních měsících. Bude to ale záležet na tom, jak se zejména mladší lidé postaví k vakcinaci,“ podotýká předseda České vakcinologické společnosti.

Jaký je zájem o očkování mezi mladými lidmi?
V pátek se otevřela možnost registrace na očkování proti koronaviru pro lidi nad 16 let. Zatím byl největší zájem o očkování u nejstarších a s každou další kategorií klesal.

Důvodů, proč tomu tak je, může být hned několik. Tím hlavním je určitě to, že seniorům hrozí při nákaze virem SARS-Cov-2 největší nebezpečí, proto mají i největší obavu a chtějí se nechat naočkovat.

Zároveň nejstarší a často osamocení senioři vědí, že po naočkování se budou moct opět vidět se svými blízkými. Pochopitelně na větší zájem u starších věkových kategorií má ale vliv i to, že registrace k očkování se pro ně otevřely nejdříve.

Podle epidemiologů je nutné proočkovat ke kontrole epidemie aspoň 70 procent populace.

Jak získat digitální covidový certifikát?
Stačí si na internetu otevřít očkovací portál občana, tedy stránky ocko.uzis.cz, a tam se přihlásíme buď přes identitu, anebo klasicky přes rodné číslo a občanský průkaz.

Díky unikátnímu kódu, který přijde na mobil, se pak dostaneme do složky svých certifikátů. Jsou tam certifikáty stvrzující očkování, prodělání nemoci anebo výsledky posledních PCR či antigenních testů. Ty si pak můžeme buď vytisknout, anebo stáhnout třeba do mobilu, protože obsahují unikátní QR kód. Zásadní výhodou certifikátu je ovšem jeho mezinárodní podoba.

V certifikátu není vyznačený 22. den od první dávky, který se nově může používat jako potvrzení o bezinfekčnosti.

Kdo nemá tiskárnu ani chytrý telefon, aby měl certifikát u sebe, by se měl o pomoc obrátit na někoho blízkého. Tisknout certifikáty by výhledově mohli třeba praktičtí lékaři, ale na tom se ještě pracuje. Upravovat to totiž bude novela zákona o ochraně veřejného zdraví.

Po prodělání covidu-19

Jak dlouho vydrží imunita po covidu-19?
Nové výzkumy nasvědčují, že imunita po prodělání nemoci covid-19 u některých lidí vydrží opravdu dlouho, možná i celý život.

Imunita po covidu-19 by mohla vydržet roky, snad i celý život. Dlouhodobě by mělo chránit i očkování

Číst článek

Výzkumy, které sledují opakované nákazy, nasvědčují, že u většiny lidí ochrana po prodělání nemoci vydrží nejméně půl roku. Nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature, to potvrzuje na základě výzkumu imunitních buněk.

Vědci zkoumali paměťové B-lymfocyty v kostní dřeni u skupiny lidí, kteří covid prodělali před sedmi měsíci. U většiny z nich se potvrdilo, že tyto buňky opravdu mají. Díky nim si tělo nákazu pamatuje a ví, jaké protilátky má vyrábět, i když hladina protilátek v krvi může být v danou chvíli nízká.

Tenhle návod uložený v kostní dřeni by přitom měl vydržet roky, ne-li celý život. Tomu nasvědčuje i druhá studie, zveřejněná na serveru BioRxiv, která ještě čeká na recenzní řízení.

Pomáhají po prodělání koronaviru léčebné pobyty nebo lázně?
Lázně pomoci mohou, shodují se oslovení pneumologové. Je ale opravdu potřeba, aby se jednalo o pobyt léčebný. Vždy je dobré s výběrem takového pobytu požádat o pomoc svého lékaře, a to platí i samoplátce, kterým se pobyt nehradí ze zdravotního pojištění.

Například vědecký sekretář České pneumologické společnosti Vladimír Koblížek viděl prý i některá jiná zařízení, třeba pivovary, které nabízely pivní lázně na rekonvalescenci po covidu, což podle Koblížka rozhodně nepomůže zlepšit zdravotní stav jako takový.

Člověka ale může zpátky do formy dostat také samorehabilitace. Brožura je k dispozici například na webu olomoucké nemocnice, kde je i videonávod, jak poměrně jednoduchá cvičení správně dělat.

Vyvrácené dezinformace

Kde vznikl koronavirus?
Stále s jistotou není možné říct, zda koronavirus vznikl v přírodě, nebo v laboratoři. Nicméně žádné důkazy o úniku z laboratoře nejsou.

Kde pátrat po původu koronaviru? Odpověď by měla přinést zpráva Světové zdravotnické organizace

Číst článek

Naopak z dosavadních informací vyplývá, že původ koronaviru SARS-CoV-2 je přirozený. Třeba vědci z univerzity v Severní Karolině zkoumali genomy různých koronavirů, tedy i SARS a MERS, a zjistili, že původci onemocnění jsou zvířata. Hlavně netopýři nebo velbloudi, ti jsou i podle jiných vědeckých studií mezihostitelem, který virus přenesl na člověka.

Je možné covid-19 srovnávat s chřipkou?
Dezinformátoři často zpochybňují vážnost onemocnění covid-19 a přirovnávají ho k běžné chřipce. Onemocnění ale srovnatelná nejsou, i když příznaky můžou být podobné.

Covid-19 je ale pro člověka nebezpečnější než chřipka. Důkazů je k tomu celá řada: třeba úmrtnost u dospělých je podle Státního zdravotního ústavu u infekce koronavirem třicet- až čtyřicetkrát vyšší než u běžné chřipky. Každoročně u nás v souvislosti s chřipkou zemře asi 1500 lidí. Na koronavirus za poslední rok zemřelo v Česku přes 30 tisíc lidí.

Jak stará je technologie výroby mRNA vakcín?
Některé dezinformační weby píšou, že mRNA vakcína je nevyzkoušená technologie a nemusí tak být úplně bezpečná. Technologie ale není nová, vědci se jí zabývají posledních třicet let a posloužila k vývoji vakcín třeba i proti chřipce, viru zika nebo vzteklině. Ale mRNA vakcíny proti koronaviru jsou první, které úspěšně prošly klinickými testy. 

Ministerstvo zdravotnictví zatím nezkrátí intervaly mezi dávkami očkování. Odborníci mu to přitom radí

Číst článek

Státní zdravotní ústav upřesňuje, že mRNA vakcíny oproti těm tradičním neobsahují infekční částice, tedy živý virus, je možné je vyrobit v kratší době a jedním z potenciálů této technologie je, že by jedna vakcína mohla chránit před více nemocemi.

Jsou vakcíny řádně schválené?
Vakcína bývá zpochybňována i dezinformací, že je to jen další experiment na lidech. Tuto lživou informaci vyvrací i ministerstvo zdravotnictví s tím, že o žádný pokus v tomto případě nejde.

Schválené vakcíny prošly všemi fázemi klinického hodnocení a jejich vývoj se řídil přísnými bezpečnostními pravidly Evropské lékové agentury (EMA) nebo Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv.

Vakcíny navíc byly prozkoumány nezávislými odborníky, kteří nejsou propojeni s farmaceutickými firmami, aby byla zaručena nezávislost.

Ano, období mezi tím, kdy se pandemie začala šířit a kdy vznikla vakcína, bylo krátké. To ale souvisí s tím, že se zjednodušila administrativa, byly mnohem vyšší finanční zdroje a vědci navíc mohli využít poznatky z minulosti.

Koronavirus u domácích mazlíčků

Je možné covid-19 chytit od domácího mazlíčka?
Častěji je to obráceně, kdy se zvířata nakazí od člověka. Výhodu mají majitelé psů, protože zatím nebylo potvrzeno, že by pes nakazil jiného psa, natož pak člověka. Replikují jen velmi malé množství viru.

Psi a kočky podle veterinářů koronavirus na člověka nepřenáší. Mezi sebou si ale nemoc předávají

Číst článek

Jiné je to u koček, které jsou ke covidu-19 náchylnější a mohou jej i přenášet. Pravděpodobnost přenosu na člověka je vyšší také proto, že lidé mají s kočkami většinou bližší tělesný kontakt než se psy.

Vedoucí Oddělení epizootologie brněnské Veterinární univerzity Petr Lány vysvětluje, že rozpoznat u domácího mazlíčka tuto nemoc není jednoduché. „Protože bez laboratorního vyšetření nelze rozlišit infekci covidem od jiných respiračních infekcí.“

Jak postupovat při podezření, že má pes nebo kočka covid?
Postup je stejný jako u lidí. Pokud máme podezření, že by náš mazlíček mohl mít covid-19, je dobré zavolat veterináři a domluvit se s ním na případném vyšetření.

Vzhledem k tomu, že zvířatům nemoc většinou nezpůsobuje větší potíže, stačí je jen „držet v karanténě“ a nevystavovat je 14 dní kontaktu s jinými lidmi.

A co další domácí zvířata?
Zvířata, která se chovají v klecích nebo kotcích, se s největší pravděpodobností nenakazí jinak než přímo od majitele. Opačně k tomu patrně nedojde.

Navíc je prokázáno, že reakce na koronavirus SARS-CoV-2 se různí podle druhu. Například drůbež se vůbec nenakazí, hospodářská zvířata jako kráva, koza nebo králík se sice nakazit mohou, neprodukují ale virus dál, a tudíž ho nepřenášejí.

U psa je produkce viru minimální, naproti tomu u fretky, norka, psíka mývalovitého a také u křečka je to stejné jako u kočky. Šíří vir a zároveň si vytvářejí protilátky. Totéž platí u opic nebo lvů a tygrů, jak se už ostatně přesvědčily některé zoologické zahrady.

Existují nějaké speciální testy pro zvířata?
Testuje se stejně jako u lidí. A právě to je důvod, proč je tak těžké bezpříznakový covid-19 u zvířat diagnostikovat. Odběr vzorku z nosohltanu u kočky nebo fretky je bez anestezie velká výzva. „A uspání je poměrně dost velký zásah do integrity zvířete,“ upozornil Lány.

Zvířata se prostě s covidem vypořádají lépe než lidé, problém to byl jen na kožešinových farmách, kde vzhledem k množství norků docházelo k drobným mutacím, a především k přenosu zpět na člověka. Proto byly tyto farmy v Dánsku a Nizozemsku preventivně vybity.

ova, zum, msk, sed, evk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme