Dvojnásobná cena modernizace tanků a vrtulníků jde za Říhou, tvrdí resort. Exnáměstek to odmítá

Pasivní radary, rušičky komunikace a teď i modernizace tanků a vrtulníků. Za tím vším podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška stojí dnes již bývalý náměstek pro vyzbrojování a akvizice Filip Říha. Ten ale odpovědnost za zdražení zakázek na modernizace odmítá s tím, že je vůbec neměl na stole. Podle zdrojů serveru iROZHLAS.cz a ČTK cena u tanků vzrostla z 908 milionů na 1,8 miliardy a vrtulníků ze 792 milionů na 1,4 miliardy korun.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý náměstek ministra obrany pro vyzbrojování a akvizice Filip Říha | Foto: Jan Handrejch / Právo | Zdroj: Profimedia

Zakázka na modernizaci 33 tanků T-72M4CZ měla podle odhadu vloni v červnu vyjít stát na 908 milionů korun bez DPH a modernizace 15 vrtulníků Mi-171Š měla loni v listopadu přijít na 792 milionů bez DPH. Během akvizičního procesu ale jejich cena výrazně vzrostla, což odhalila kontrola nařízená ministrem Lubomírem Metnarem (za ANO).

Ministerstvo obrany pozastavilo zakázky na modernizaci tanků a vrtulníků. Výrazně se lišily ceny

Číst článek

Tu nařídil kvůli zakázkám na nákup pasivních radarových kompletů DPET a mobilních rušiček komunikace STARKOM, jejichž cena také výrazně vzrostla. Právě kvůli těmto dvěma sporným zakázkám Říha rezignoval.

Bývalý náměstek pro vyzbrojování a akvizice je podle ministerstva obrany zodpovědný i za modernizací vrtulníků a tanků.

„Jde to za panem náměstkem Říhou a sekcí vyzbrojování a akvizic, ale i za generálním štábem. Protože odhad, kolik by to mělo stát, kolik na to vojáci mají připraveno, dělala armáda společně se sekcí vyzbrojování a akvizic, když to šlo na vládu,“ popsal Pejšek s tím, že se všechno vyjednávalo vloni nebo ještě v lednu. Proto je podle něj za zakázku odpovědný i bývalý náměstek.

Tank T-72C (ilustrační foto) | Zdroj: Wikimedia Commons

To ale Říha odmítá. „Nijak jsem se neúčastnil ani vyjednávání, ani jsem se neúčastnil tvorby požadavku za armádu,“ řekl exnáměstek serveru iROZHLAS.cz. A dodává, že zodpovědnost nenese ani jeho bývalá sekce na ministerstvu obrany.

Zakázku na nákup vojenských radarů, která stála místo náměstka Říhu, prověřuje vojenská policie

Číst článek

Podle něj nedošla zakázka do fáze, kdy by mu skončila na stole a kdy by se jí zabýval. „Když bych byl dál ve funkci a smlouvy bych měl podepsat, tak pokud by tam skutečně bylo navýšení, tak bych se tou skutečností zabýval,“ brání se bývalý náměstek.

Říha se domnívá, že v případě dalších sporných zakázek jde o komplexnější chybu. „Pokud dochází k navýšení finančních prostředků u nějakých projektů, tak je třeba se zamýšlet nad tím, proč k tomuto dochází, co budou přesně zakázky obsahovat, jaký je požadavek u modernizací obou zakázek, jaký je rozsah. To je skutečně věc, která vyplývá ze specifikace toho požadovaného majetku, služby nebo modernizace. Ta je tvořena armádou, ta nejde za sekcí vyzbrojování a akvizic,“ popsal.

Dvě miliardy místo jedné

Proč došlo k nárůstu ceny z téměř jedné miliardy na bezmála dvě u tanků a o přibližně 600 milionů korun u vrtulníků, ministerstvo obrany neví. Podle Pejška to bude chtít po odpovědných úřednících vysvětlit.

Zakázky jsou v pořádku. Ty věci se v čase špatně sešly, říká nyní už bývalý náměstek ministra obrany Říha

Číst článek

„Jsou tady nějaké argumenty, že třeba u tanků je potřeba vyměnit motory, které jsou výrazně dražší, než jsme předpokládali,“ vysvětlil mluvčí.

Říha si ale myslí, že problém může být někde jinde: „Předpokládaná hodnota, která byla stanovena, je na nějaký rozsah prací. A já nevím, jestli v průběhu jednání nebo v průběhu tvorby té specifikace nedošlo k rozšíření nebo modifikaci požadavku. U těchto dvou projektů jsem se tím už nezabýval.“

Podle něj je rozdíl v tom, že nejde o nákup, ale o modernizaci. „Takže někdo musí určit, v jakém rozsahu má modernizace proběhnout, čeho se týká, na jakou úroveň má být modernizace provedena. Něco jiného je realizace požadavků koupě nebo smlouvy o dílo a něco jiného je realizace modernizačního projektu. Každý vykazuje trochu jiné znaky,“ vysvětlil Říha.

Radary a rušičky

Říha rezignoval na post náměstka pro vyzbrojování a akvizice minulý týden po domluvě s ministrem Metnarem. Důvodem byly zakázky na koupi pasivních radarových kompletů DPET a mobilních rušiček STARKOM.

Zakázky na ministerstvu obrany vyvolávají otázky. Dokáže se Česko popasovat se svými závazky vůči NATO?

Číst článek

Obě tyto zakázky byly zadány napřímo, bez výběrového řízení, v obou případech jejich cena proti odhadu stoupla, a to až o polovinu. Bývalý náměstek se hájil tím, že žádnou chybu neudělal a že si „za všemi kroky stojí“.

Systémy DPET objednal resort pro armádu u české firmy ERA za 1,5 miliardy korun. Přitom ještě před rokem ministerstvo informovalo vládu, že by systém měl stát 780 milionů korun. Kritici také poukazují, že NATO pořídilo v tendru radary za 433 milionů bez DPH.

Resort se ale od začátku hájí tím, že částka vychází ze starého průzkumu trhu a dnes již nedopovídá reálné ceně. Právě kvůli tomu skončil na ministerstvu jeden z úředníků. A systém, který koupilo NATO, je podle resortu jiný, než pořizuje pro armádu. Touto zakázkou se zabývá vojenská policie.

Také u zakázky na rušičky STARKOM, kterou resort objednal u státního podniku Vojenský výzkumný ústav, se cena výrazně zvýšila. Jak informoval server iROZHLAS.cz, resort loni na podzim seznámil výbor pro obranu Poslanecké sněmovny s tím, že rušičky STARKOM budou stát 960 milionů korun.

Už o den později ale kolegium ministra obrany schválilo nákup osmi kompletů za částku přes 1,45 miliardy korun. Jakub Fajnor z tiskového oddělení hájil postup ministerstva s tím, že poslance informovali o tom, že cena bude navýšena „kvůli akvizičnímu procesu, tedy jednání s dodavateli“.

Vrtulník Mi-171Š | Foto: J. Hlaváč | Zdroj: Armáda ČR

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme