Zatčený Rus Alexandr Franchetti měl blízko k separatistické smetánce na Donbasu

Pražští žalobci by měli začátkem roku rozhodnout, zda kývnou na ukrajinskou žádost o vydání Rusa Alexandra Franchettiho. Toho zadržela policie v září, a to na základě ukrajinského mezinárodního zatykače. Tamní úřady ho viní z toho, že byl v minulosti zapojený do ruské anexe poloostrova Krym. Proti jeho vydání se ale ohrazuje Moskva.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rus Alexandr Franchetti na fotografii ze svého účtu na sociální síti Instagram

Rus Alexandr Franchetti na fotografii ze svého účtu na sociální síti Instagram | Zdroj: Reprofoto/Instagram Alexandra Franchettiho

Podle letošních zjištění Radiožurnálu měl Franchetti blízko k absolutním špičkám separatistické scény z bojů na Donbasu. Franchetti je od svého zářijového zatčení na pražském Letišti Václava Havla ve vydávací vazbě. Ukrajinskou žádost o jeho vydání mají na stole žalobci z pražského městského státního zastupitelství. Podle jejich mluvčího Aleše Cimbaly by mělo rozhodnutí padnout již brzy. 

Mezi elitou. Rus zatčený v Praze měl blízko k separatistické smetánce na Donbasu

Číst článek

„Ve věci i nadále probíhá tzv. předběžné šetření. Vyřízení věci ze strany státního zastupitelství lze předpokládat začátkem příštího roku,“ řekl k tomu Radiožurnálu Cimbala. Podle něj žalobci posuzují zejména to, zda pro případné vydání neexistují zákonné překážky.

Pokud státní zastupitelství vydání navrhne, rozhodne o něm následně soud a v konečné fázi ministr spravedlnosti. Na Ukrajině hrozí Franchettimu za nedovolené formování ozbrojené skupiny až osmiletý trest vězení.

Moskva protestuje a hrozí odvetou

Proti jeho zatčení a možnému vydání na Ukrajinu přitom letos ostře protestovalo Rusko. Možnost, že by české úřady Rusa s italským jménem na Ukrajinu skutečně vydaly, označila Moskva za „nikoliv přátelské jednání“.

Na aktivity Franchettiho, který žil od devadesátých let v České republice, upozornil Radiožurnál už před dvěma lety s tím, že na Krymu zformoval speciální rozvědnou skupinu Severní vítr. Ta měla chránit okolí Sevastopolu a mj. úzce spolupracovala s velením ruské námořní flotily.

Ruská anexe Krymu s českou stopou: šéf sevastopolské rozvědné skupiny má trvalý pobyt v Česku

Číst článek

Po jeho zatčení se za Franchettiho osobně postavil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov a jím vedené ministerstvo zahraničních věcí pak v nezvykle ostré reakci komentovalo postup českých orgánů jako „destruktivní“ s tím, že se „neobejde bez další reakce“.

Čím přesně je pro Rusko důležitý, není zcela jasné. Radiožurnál nicméně detailním pátráním v otevřených zdrojích letos zjistil, že postavení Franchettiho bylo podle všeho významnější, než se dosud vědělo. Kromě působení na Krymu měl totiž také velmi úzké vazby na špičky separatistické válečné scény na východní Ukrajině.

Kavárna jen pro elitu

Dokládá to např. Franchettiho vlastní video z roku 2018, na kterém přátelsky rozmlouvá v restauraci mj. s elitními odstřelovači proruských oddílů – Rusem Albertem Andievem a Srbem Dejanem Bericem zvaným Deki. Ten dříve působil i ve Franchettim vedené skupině Severní vítr.

Oba byli s ohledem na své zapojení do bojů na Donbasu hvězdami moskevské propagandy, ostatně na videu je s nimi i ruský válečný reportér Alexandr Sladkov, který je obsadil do oslavného filmu Právo střílet.

Klíčový detail ovšem spočívá v místě, kde bylo Franchettiho video natáčené. V popisku příspěvku je uvedený pouze Doněck, nicméně Radiožurnál detailní analýzou dostupných videí a fotografií zjistil a ověřil, že jde o interiér kavárny Separ v centru této donbaské metropole.  Napřiklad podle experta na rusko-ukrajinský konflikt Romana Mácy to ukazuje na významné postavení Franchettiho.

Soud poslal Rusa, který se podílel na anexi Krymu, do vazby. Rusko o mezinárodním zatykači nevědělo

Číst článek

„Kafé Separ byla restaurace, kde se scházela elita tzv. separatistů a jejich ruských kurátorů. Nebylo to úplně místo pro běžnou veřejnost a Franchetti tak musel patřit k privilegovaným,“ vysvětlil Máca.

Lokál, který se dříve jmenoval Separatist, byl mimo jiné neoficiální základnou nejvyššího představitele neuznané Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka. A právě v tomto podniku byl na konci srpna 2018 Zacharčenko zavražděn bombovým atentátem.

Např. podle dřívějších informací televizní stanice Rossija 1 měl přitom Zacharčenko v Separu svůj vlastní stůl, ostatně kavárna se nachází v Puškinově ulici jen asi 200 metrů od jeho tehdejší rezidence. Podle Mácy je podnik od atentátu zavřený, Franchetti tak musel své video pořídit ještě v době častých návštěv Zacharčenka.

I to je důvod, proč musel Franchetti požívat zvláštní důvěru. Řekl to např. David Stulík z organizace Evropské hodnoty, který se konfliktu rovněž dlouhodobě věnuje: „Měli tam přístup jen prověření lidé, ke kterým byla naprostá důvěra.“

Střídání identit a zametání stop

Video je přitom zajímavé ještě z dalšího důvodu. Franchetti ho totiž zveřejnil na serveru YouTube v roce 2019 na profilu s názvem Aleksandr Dzalati. A pod stejným jménem je dohledatelný i jeho profil na sociální síti Facebook, který používal v době pobytu v Praze, tedy ještě před vypuknutím konfliktu na Krymu.

Jde tak už o čtvrtou známou Franchettiho identitu. Radiožurnál už dříve informoval, že Franchetti se narodil v ruské Voroněži jako Aleksandr Oleněv, např. na ruských sociálních sítích ale vystupoval také jako Aleksandr Kramarenko.

Podle Stulíka je střídání identit mezi účastníky událostí na Krymu a později i na Donbasu běžné. „Používání různých identit samozřejmě sloužilo k zametání stop a ztížení možnosti identifikace těchto lidí, především když cestovali po světě,“ vysvětlil Stulík.

Na Donbas vozil humanitární pomoc

Franchetti se každopádně po Donbasu pohyboval i několik let před pořízením samotného videa, tedy i během nejostřejších ozbrojených střetů. Vyplývá to z dalších veřejně dostupných informací na internetu. Franchetti podle nich zajišťoval v oblasti humanitární pomoc.

Zmínil to např. v rozhovoru z roku 2015 tehdejší místopředseda organizace Sevastopolská obrana Alexandr Maleev: „V současnosti se cílené dodávky humanitárních dodávek do Doněcku a Luganska zabývají tři skupiny zástupců naší organizace. Velkou měrou k tomu přispěl člen naší veřejné organizace Alexander Franchetti.“

Policie na letišti zadržela Rusa, který se podílel na anexi Krymu. Ukrajina požádala o jeho vydání

Číst článek

Maleev v rozhovoru zmínil, že Franchetti v rámci poslední cesty na jihovýchodní Ukrajinu odvezl dvě tuny humanitární pomoci a zpátky na Krym naopak přivezl ostatky jednoho z padlých bojovníků z Donbasu.

Co přesně na východní Ukrajinu Franchetti vozil a co tam dělal, ale jasné není. Stulík v této souvislosti připomněl, že o Ruskem organizované humanitární pomoci pro Donbas panují dodnes vážné pochybnosti. „Rusko nikdy nedovolilo humanitární konvoje komukoliv zkontrolovat. Ukrajinská média i tajné služby tvrdily, že pod jejich pláštíkem se na okupovaný Donbas dostávaly i zbraně a munice,“ konstatoval Stulík.

Franchetti za svou účast v ukrajinském konfliktu obdržel vysoké ruské vyznamenání Za návrat Krymu. A podle velmi ostré reakce Moskvy na jeho zatčení má pro tamní úřady značnou hodnotu. Sám přitom v několik veřejně dohledatelných rozhovorech v posledních letech ostře kritizoval jak prezidenta Vladimira Putina, tak jeho stranu Jednotné Rusko.

Např. odborník na Ukrajinu a kriminolog Petr Pojman už před dvěma lety v této souvislosti upozornil na to, že velká část veteránů z bojů na Ukrajině se cítí být ruským vedením zrazená.

Citlivé informace

Právě zklamání Franchettiho ze směřování Ruska v posledních letech přitom může být paradoxně jedním z hlavních důvodů, proč se Rusko tolik brání jeho vydání na Ukrajinu. Podle Stulíka by totiž při případných výsleších mohl vyzradit Ukrajincům velmi cenné informace.

„Tito lidé mají jisté cenné informace, u nichž Rusko nechce, aby se dostaly druhé straně. Pokud by se jednalo o bezvýznamné ruské občany, tak reakce Moskvy nebude tak razantní,“ doplnil Stulík.

Podle něj se dá předpokládat, že Franchetti musel být na Krymu tzv. „nablízko“ nejen velení ruské armády, ale také jeho tajným službám, zejména vojenské rozvědce GRU. „Různé skupiny domobrany, které na Krymu od ledna až února 2014 vznikaly, měly své kurátory právě z těchto ruských silových struktur.  Ty je řídily a dávaly instrukce,“ řekl Stulík.

Moskva požaduje propuštění Rusa Franchettiho, zadrženého v Praze na žádost Ukrajiny

Číst článek

Ostatně Radiožurnál už před dvěma lety upozornil, že Franchetti sám na zveřejněných videích mluví o tom, že jeho skupina Severní vítr úzce spolupracovala s velením ruského námořnictva. „Navázali jsme velmi dobrý kontakt,“ komentuje to v jednom z rozhovorů.

Ruský prezident Vladimír Putin už dříve připustil, že obsazení Krymu na samém počátku bylo přímo v režii příslušníků GRU. „Byli zapotřebí odborníci, kteří to dokážou. Proto jsem přikázal ministerstvu obrany, proč to skrývat, aby tam pod záminkou posílení ochrany našich vojenských objektů na Krymu byly přepraveny speciální jednotky Hlavní správy rozvědky (GRU) a námořní pěchoty,“ uvedl Putin v roce 2015 k identitě neoznačených vojáků, kteří byli označováni jako „zelení mužíčci“.

Stulík v této souvislosti poznamenal, že Franchetti přijel na Krym v době, kdy tam ještě žádní ruští dobrovolníci nejezdili. „Je prakticky vyloučeno, že by jakákoliv proruská skupina na Krymu v té dob neměla kontakt s ruskou armádou nebo tajnými službami,“ konstatoval Stulík.

Jakub Troníček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme