Čím jasnější požadavky protest nebo stávka nese, tím má blíž k úspěchu, vysvětluje analytik agentury STEM
Na pondělí plánují odborové svazy i vedení řady škol celostátní stávku. Věří, že půjde o jednu z nejrozsáhlejších protivládních akcí za posledních 30 let. Podle analytika agentury STEM Martina Kratochvíla je pro protestující důležité jasně formulovat své požadavky. „Když jsem se díval na to, jak to dopadlo v minulých letech, tak právě jasně formulované požadavky jsou zlatým pravidlem úspěchu stávkujících,“ popsal pro Radiožurnál.
Je ve společnosti poptávka po podobném protestu v takovém rozsahu? Trefily se odbory do nálad ve společnosti?
Myslím, že ten efekt teprve uvidíme. Opravdu musíme počkat na pondělní akce, jak samotná stávka nebo protest proběhne.
Ale lze říct aspoň z historie, že doby, kdy se vláda chystala ke konsolidaci, k nějakému balíčku a kdy zároveň docházelo ke snižování životní úrovně, tak šlo o období zhruba v roce 2008 a potom především kolem roku 2010 a 2011.
Dnešní situace je hodně podobná. I z hlediska nálad veřejnosti je podobná. Z tohoto hlediska ohlášené akce odpovídají tomu, jak společnost přemýšlí o své životní úrovni a o stavu ve státě.
Když mluvíte o minulosti, vidíte v případě pondělní odborářské akce nějaká specifika oproti předchozím protestním akcím odborů?
Nám přijde, že je trochu větší nejistota v tom, jak velký ten protest může být nebo jak dopadne, protože pokud pominu, že se koná 27. listopadu a odkazuje se tak nepřímo na generální stávku z roku 1989, tak navazuje na dřívější protesty a stávky a hlásí se k nim.
Do stávky se má zapojit polovina odborářů, 70 procent škol, až milion zaměstnanců. Do ulic vyjdou i studenti
Číst článek
Efekty jednotlivých protestů se budou jistě lišit. O něco jiného jde školským odborům, o něco jiného samotným odborům sdruženým v Českomoravské konfederaci odborových svazů a brzy se k tomu přidá ještě další protest lékařů. Je to spíš protest, ale efektem to bude vlastně stávka.
Jasné požadavky jsou klíčové
Jak to teď popisujete, požadavky jsou vlastně roztříštěné, o něco jiného jde školským odborům a asi z jiných důvodů stávkuje KOVO. Je to něco, co českou veřejnost spíš stmelí, že si každý najde to své, nebo to podle vás spíš odrazuje?
Když jsem se díval na to, jak to dopadlo v minulých letech, tak takovým zlatým pravidlem je, že čím jasnější požadavek protest nebo stávka nese a čím jasnější požadavky formulují protestující stávkující, tím spíš mají blízko k tomu, aby uspěli.
Když se podíváme na školské odbory, jejich požadavky jsou poměrně jasně formulované, snaží se působit tak, že to jsou spíše otázky hodnotové. V takovém případě zatím měly tendenci tyto druhy protestů a stávek uspět, kdežto ty obecně formulované proti celkové náladě se přímo v nějakém opatření neprojevily. Často spíš vedly k tomu, že ať už v souvislosti s tou situací, nebo s protestem jako takovým došlo k politickým změnám v pozdější době.
Češi moc nestávkují, občas to má smysl, míní sociolog Prokop o pondělním protestu
Číst článek
Jak významná pro úspěch nebo neúspěch stávky je schopnost vládních míst vysvětlovat zásadní rozhodnutí a kroky, které představuje například v tuto chvíli její úsporný balíček? Je to něco, co může ovlivnit náladu ve společnosti, anebo v tuhle chvíli jdou argumenty stranou?
Z čísel, která sledujeme z posledních několika letech, se nám zdá, že to jde významně ruku v ruce.
Schopnost vysvětlovat, schopnost situaci pojmenovat a nastínit řešení je klíčová z hlediska toho, jak se dívá veřejnost na vládu nebo na její schopnost věci vyřešit. Ne tolik to souvisí s tím, jak dopadnou protesty samotné nebo jaký budou mít efekt, ale určitě to hraje v neprospěch vlády a můžeme říct, že v současnosti je třeba důvěra ve vládu v celé veřejnosti velmi blízká tomu, jaká byla třeba v roce 2013 vůči vládě Petra Nečase (ODS).
Dvě dělící linie
Pokud jde o potenciál odborů oslovit co nejširší okruh ve společnosti, daří se jim to napříč různými voličskými skupinami nebo je tam z pravidla nějaká jasná dělící linie mezi voliči vládních stran a opozice? A říká o tom něco víc třeba poslední průzkum STEM, podle kterého by vyhrálo ANO se ziskem zhruba 33 procent hlasů, druhá by byla SPD s dvanácti a ODS až třetí z 11,6 procenta?
V tomto modelu jsme žádnou takovou otázku neměli, ale určitě platí to, že v tomto případě politická příslušnost hraje menší roli.
Model agentury STEM ukazuje jasné vedení ANO a těsně druhé místo pro SPD. Následují vládní strany
Číst článek
Dělící linie jsou dvojí, jednak jestli je člověk smýšlením spíš orientovaný ekonomicky pravicově, nebo levicově sociálně.
To je hlavní dělící linie, takže pokud volím strany a sám smýšlím tak, že jsem spíš přikloněn na pravou stranu, směrem k podnikatelům, k činorodosti a tvorbě statků, tak mám většinou s požadavky odborářů a protestujících menší souznění. A to stejné naopak.
Druhá dělící linie je, jestli především svým zaměstnáním přísluším spíš ke státnímu, nebo soukromému sektoru. Mnohem silnější je ochota podpořit stávku nebo se jí přímo zúčastnit, pokud jsem ve státním nebo veřejném sektoru.
