Dotace 51 milionů Agrofertu půjde prasečím farmám a na nakladač. Brusel nemusí peníze fondu proplatit

Pořízení nakladače a modernizace farem pro prasata. Tyto dva projekty celkově za přibližně 51 milionů korun zaplatí Státní zemědělský intervenční fond firmám z holdingu Agrofert poté, co změnil právní názor na střet zájmů. Není přitom jisté, že peníze následně dostane kvůli šetření možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) z Bruselu. Fondu přitom aktuálně Evropská komise zadržuje asi 56 milionů na další projekty firem z holdingu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Agrofert | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Dosud pozastavené platby na projekty z holdingu Agrofert odblokoval Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) pro společnost Kladrubská, a. s., a velkochov vepřového dobytka Lipra Pork.

První zmíněné proplatí téměř tři miliony na nový nakladač, druhá firma pak dostane více než 48 milionů korun na modernizaci chovů prasat v závodech v Mladé Boleslavi, Hradci Králové, Mělníku či Semilech. Seznam konkrétních projektů s částkami sdělil redakci iROZHLAS.cz Filip Sova z fondu.

Fond začne proplácet dotace schválené Agrofertu do srpna 2018. Pro jejich zadržení nevidí legitimní důvod

Číst článek

Obě dotace spadají do období mezi únorem 2017, kdy začal v Česku platit zákon o střetu zájmů a premiér Babiš převedl Agrofert pod svěřenské fondy, a srpnem 2018, kdy Evropská komise zavedla nové finanční nařízení ke střetu zájmů.

Fond kvůli stále probíhajícímu unijnímu auditnímu šetření možného střetu zájmů platby holdingu už dříve pozastavil. Ve čtvrtek ale informoval, že stopka podle právníků nemá oporu v zákoně a že projekty schválené po únoru 2017 Agrofertu proplatí. Ty novější, spadající do období po srpnu loňského roku, ale propláceny stále nebudou.

Proplacení z Bruselu?

Fond přitom nemá jistotu, že peníze, které nyní za dva projekty firmám z holdingu vyplatí, získá následně z Bruselu. V polovině května komise pozastavila proplacení dotací Agrofertu u pětice projektů – konkrétně prodloužila splatnost o šest až devět měsíců, a to do doby, než bude definitivně ukončeno šetření možného střetu zájmů Babiše.

Výklad fondu

V § 4c zákona o střetu zájmů je uvedeno, že firma, kterou by alespoň ze čtvrtiny vlastnil člen vlády, nesmí čerpat dotace podle rozpočtových pravidel. Právě na rozpočtových pravidlech nyní SZIF staví svojí argumentaci. Fond je totiž zřízen podle vlastního zákon, hospodaří s vlastním rozpočtem a tudíž se rozpočtovými pravidly neřídí, i když se jedná o veřejné peníze.  „Na fond zákaz uvedený v daném paragrafu zákona o střetu zájmů nedopadá, protože se vztahuje na dotace podle rozpočtových pravidel. Takové dotace fond neposkytuje,“ uvedla mluvčí fondu Vladimíra Bukovcová.

V srpnu komise jeden z pětice projektů za zhruba 4,5 milionu proplatila, o zaplacení zbylých čtyř za asi 56 milionů korun ale fond stále jedná a z Bruselu peníze dosud nepřišly. Jelikož systém dotací funguje v Česku na principu předfinancování ze státního rozpočtu, projekty už byly holdingu vyplaceny z národních peněz.

„U dotčených dotací požádáme o proplacení Evropskou komisi – jakožto i u jiných projektů nedotčených tímto auditním šetřením v rámci Programu rozvoje venkova předkládáme čtvrtletní žádosti o platbu – a bude záležet na rozhodnutí Evropské komise, zda k proplacení dotčených dotací přistoupí, či nikoliv,“ uvedl k tomu na dotaz redakce Sova z fondu.

Podle něj přitom fond komisi už informoval o svých právních závěrech. „S Evropskou komisí jsme průběžně komunikovali a poskytli jsme v této věci veškeré podklady, které prokazují, že na SZIF se ustanovení § 4c zákona o střetu zájmů nevztahuje,“ dodal.

Kontrola NKÚ

Loni Nejvyšší kontrolní úřad provedl kontrolu dotací do živočišné výroby, které vyplácely zemědělský fond a ministerstvo zemědělství. Zajímal se o peníze vyplácené mezi roky 2014 a 2017 a zjistil řadu problémů.

Střet zájmů se neprokázal, platby Agrofertu jsme zastavili z respektu k Bruselu, řekl šéf státního fondu

Číst článek

Ministerstvu zemědělství vytkl to, jak nastavilo dotační podmínky i kontrolní systém u národních dotací, podle kontrolorů vykazoval systém řadu nedostatků, které negativně ovlivňovaly účelnost i hospodárnost vynaložených peněz. Ministerstvo podle kontrolorů například proplácelo výdaje, na které nebyly faktury. SZIF měl zase poskytnut dotaci neoprávněně.

Úřad neuvedl, kterých projektů a firem se pochybení týkala, jeho zaměstnanci ale vedle fondu a ministerstva kontrolovali jen tři soukromé společnosti a mezi nimi figurovala i společnost Lipra Pork.

„Při kontrole jsme zjistili, že příjemci národních dotací z programu Nákazový fond využili toho, že ministerstvo zemědělství nastavilo pravidla dotací benevolentně. Z dotace tak příjemci hradili předražené činnosti například pronájmy čisticích a dezinfekčních strojů. Někteří příjemci pak například zaplatili z dotace i činnosti, které nesouvisely s účelem dotace,“ popsala některé prohřešky u soukromých firem mluvčí úřadu Jana Gabrielová.

Kvůli nedostatečné kontrole dotací ze strany ministerstva zemědělství pak podle ní mlékárny, které získaly dotace v souvislosti se zpracováním mléka vyšší jakosti, používaly tyto peníze k pokrytí nákladů, které ale se zpracováním mléka vyšší kvality nesouvisely. Například je používaly na platbu přepravy mléka.

„Naproti tomu u dotací z evropských zdrojů nastavil resort řídicí systém i podmínky pro poskytování podpor účinně – až na některé dílčí nedostatky. Chyby se týkaly dělení investičních projektů z programů rozvoje venkova. Někteří příjemci dotací tak mohli díky rozdělení projektů získat vyšší dotaci, než jakou dovoloval limit,“ dodala.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme