SPD chce částečně zrušit koncesionářské poplatky. ‚Útok na nezávislost médií,‘ kritizuje návrh Kalousek
Poslanci budou příští rok rozhodovat o novele zákona, ve které SPD navrhuje, aby senioři a samoživitelé neplatili koncesionářské poplatky. Do sněmovny zároveň míří i několik návrhů na změnu postavení a financování České televize a Českého rozhlasu. Vláda chce, aby se o nich debatovalo v dolní komoře Parlamentu, proto jim dala neutrální stanoviska.
„Já si myslím, že to takto funguje v mnoha demokratických zemích na světě. Že je takzvaná státní televize financovaná ze státního rozpočtu bez koncesionářských poplatků. Je to zcela demokratické, je to zcela v pořádku,” vysvětloval v říjnu šéf SPD Tomio Okamura, proč jeho strana přichází s návrhem na rušení koncesionářských poplatků.
Měla by se veřejnoprávní média financovat i ze státního rozpočtu? Názory politiků se dozvíte v reportáži
Veřejnoprávní média - a zejména Česká televize - podle SPD špatně hospodaří a mají nevyvážené zpravodajství. Strana chce proto prosadit zrušení poplatků důchodcům, samoživitelům a lidem s příjmy pod čtyřnásobek životního minima. Vláda hnutí ANO a ČSSD v listopadu dala návrhu neutrální stanovisko. Podle vedení České televize i Českého rozhlasu by ale taková změna byla pro veřejnoprávní média velmi citelná, říká mluvčí rozhlasu Jiří Hošna.
„Pokud by tento návrh prošel, pro rozpočet Českého rozhlasu by to znamenalo ztrátu 800 milionů až jednu miliardu, což je téměř polovina jeho rozpočtu,“ upřesnil. Podobně reagoval i televizní mluvčí Vít Kolář. „Česká televize by přišla touto novelou zhruba o 30 procent svých příjmů, což by mohlo být pro veřejnoprávní instituci likvidační,” dodal.
Peníze ze státního rozpočtu?
Ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD podpořil neutrální stanovisko vlády. Upozorňuje, že návrh SPD neřeší, jak by stát výpadek příjmů televizi a rozhlasu nahradil. Hamáček by se proto nebránil debatě o částečném financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu.
„Buď se můžeme bavit o nějakém jiném systému financování veřejnoprávních médií i ze státního rozpočtu, jak je to nastaveno u Ústavního soudu, aby přes rozpočet nebylo možné televizi likvidovat politicky. Tam se dá nastavit, že se dají jasná pravidla, jak má ten rozpočet vypadat. Můžeme se bavit i o podílu reklamy,” popsal.
Zaměstnanci rozhlasu a televize nemusí podávat majetková přiznání, odmítla vláda návrh komunistů
Číst článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) se na dotaz Českého rozhlasu k návrhu odmítl vyjádřit. Návrh SPD stejně jako myšlenku financování ze státního rozpočtu zato zásadně odmítl předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.
„Ve svém důsledku je ten návrh velmi nebezpečným útokem na nezávislost veřejnoprávních médií. Snahou je dostat je pod tlak a omezit jejich nezávislost. Pokud vláda chce zohlednit některé skupiny obyvatel, ať to udělá ze státního rozpočtu sociální politikou. Ale ať si nikdo nehraje s myšlenkou, že média budou napojena na státní rozpočet. Napojení veřejnoprávních médií je konec jejich nezávislosti,” myslí si.
‚Ovlivňovat není možné‘
Podobně se k nápadu vyjádřili i zástupci Pirátů a hnutí Starostové a nezávislí. Naopak poslanec KSČM Leo Luzar by v napojení veřejnoprávních médií na státní rozpočet problém neviděl.
Od 450 až po 9 800 korun ročně. Podívejte se na přehled koncesionářských poplatků v Evropě
Číst článek
„Já nevím, jak by mohla být politicky manipulovatelná, když o rozpočtu státu rozhoduje Poslanecká sněmovna, která je složená napříč politickým spektrem. Je to absolutně veřejné transparentní projednávání. A není vůbec možné hovořit o nějakém ovlivňování. Dneska financování přes koncesionářské poplatky naopak může vzbuzovat obavy o to, že tam probíhá nějaké skryté ovlivňování vedením televize a podobně,” doplnil.
Rozhlasový poplatek je v současnosti 45 korun měsíčně, televizní 135 korun. K jeho zvýšení došlo naposled u rozhlasu v roce 2005, u televize v roce 2008. Sněmovna bude v příštím roce rozhodovat taky o návrhu ČSSD, aby hospodaření České televize a Českého rozhlasu kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad.
