Výborný a Fiala slíbili zástupcům zemědělců nedanění dotací a boj s byrokracií. Ti ale chtějí jasné výsledky
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) chce cílit podporu ke středním podnikům. Vláda směřuje k podpoře zaměstnanosti na venkově a nedanění dotací, uvedl k úpravě strategického plánu. Po čtvrtečním jednání se zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu a Asociace soukromého zemědělství a premiérem Petrem Fialou (ODS) řekl, že na mimořádné evropské radě v Bruselu bude 26. února Česko zastávat pozici odbyrokratizování oboru.
Výborný i Fiala zdůraznili, že na jednání zazněl jednoznačný distanc zúčastněných od avizovaného pondělního protestu části zemědělců v Praze. „Je to spíše demonstrace protivládních proruských sil, která má s problémy zemědělců málo společného,“ řekl ve čtvrtek Fiala v online debatě na webu Deník.cz.
Protestní akci organizuje Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů spolu s bývalým prezidentem Agrární komory a podnikatelem Zdeňkem Jandejskem.
Agrární komora se připojí k symbolické jízdě napříč Evropou 22. února, uvedl Fiala. Výborný tento protest vnímá jako podporu pro českou pozici při jednání v Bruselu. Úpravu strategického plánu chce mít ministr zemědělství hotovou do konce února.
Podle premiéra nelze oddělit českou a evropskou debatu o vývoji zemědělství. „Shodneme se v tom, že v Evropě je uplatňována přílišná regulace, vysoká míra byrokracie,“ uvedl.
Obdobný dialog tomu, který vede česká vláda s reprezentanty zemědělců, je třeba vést i na úrovni EU. Koaliční experti se podle Výborného už shodli na některých úpravách pravidel v zemědělství, připravují kroky k odbyrokratizování oboru.
V případě podpory vychází koalice z toho, že po posílení pozice malých podniků v minulých letech je třeba udržet střední firmy tak, aby bylo české zemědělství pestré. Změny jsou podle Fialy nutné k tomu, aby mohlo zemědělství plnit funkce, které se po něm požadují, tedy dostupné potraviny za přijatelné ceny, ale například i rozvoj venkova.
‚Akceptovatelný kompromis‘
Zástupci Agrární komory, Zemědělského svazu a Asociace soukromého zemědělství návrhy na zlepšení situace českých farmářů ocenili. Pro to, aby vyloučili protesty na národní úrovni, ale chtějí vidět konkrétní výsledky, řekli novinářům.
Zda se v koalici podařilo pro zemědělce vyjednat podporu, ministr Výborný definitivně potvrdí na jednání představenstva Agrární komory, které se uskuteční 29. února, uvedl její prezident Jan Doležal.
Protestovat může každý. Nespokojenost zemědělců se týká celé Evropy, říká ministr zemědělství Výborný
Číst článek
Výborný podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy navrhl pomocí navýšení národních podpor zlepšit životní pohodu zvířat nebo zavést nedanění zemědělských dotací. „Máme obecně shodu na tom, že pro nás je to akceptovatelný kompromis. Samozřejmě je to ale nefinální dohoda,“ doplnil.
Návrhy, ke kterým patří také podpora sociálního pojištění, podle něj ještě musí projednat koaliční strany. „A protože to bude mít dopady do rozpočtu, musí to projednat ještě vláda,“ doplnil Pýcha.
Do konce měsíce by podle Doležala mělo být jasné, jestli Agrární komora uspořádá protesty na národní úrovni.
Čeští zemědělci hrozí celostátními protesty. Vadí jim politika Evropské unie
Číst článek
„Já jsem ale rád, že jsme se shodli na tom, že je potřeba něco dělat s těmi velkými environmentálními ambicemi na evropské úrovni (unijní Zelená dohoda pro Evropu), ale to samozřejmě bude nějakou chvíli trvat. Musíme také řešit ten problém, který máme, a to jsou vysoké náklady a nízké ceny komodit,“ uvedl Doležal.
Ocenil také případné zrušení danění zemědělských dotací. Naopak návrhy na zastropování veškerých dotací se podle Pýchy na jednání ukázaly jako nerealistické.
Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek uvedl, že na jednání na Fialu i na Výborného apelovali, aby naplňovali své vládní prohlášení. „Dále jsme také projednávali záležitosti kolem rodinných farem. Jsem rád, že se na to konečně dostalo. Je to největší část zemědělských podnikatelů v České republice,“ řekl. Výborný po jednání uvedl, že chce podporu směřovat spíše ke středně velkým zemědělským podnikům.
Deset návrhů
Na byrokratickou zátěž, systém kontrol nebo nastavení dotační politiky si čeští zemědělci stěžují dlouhodobě. Vedle toho je trápí také podle nich rostoucí náklady. Například Asociace soukromého zemědělství tento týden představila deset návrhů, které by podle ní přispěly ke zlepšení zemědělství.
Ukrajina za nízké ceny pšenice nemůže, problémem je byrokracie, tvrdí zástupce soukromých zemědělců
Číst článek
Patří k nim zastropování dotací či zachování současné podoby takzvané redistributivní platby, kterou získávají všichni žadatelé na prvních 150 hektarů svých zemědělských pozemků. Zemědělský svaz pak už dříve upozornil na to, že podle jeho interního průzkumu klesl loni zisk zemědělských firem na 8,7 miliardy korun z 22 miliard v roce 2022.
Podle údajů OECD činila odhadovaná podpora zemědělcům (Producent Support Estimate; PSE) v roce 2022 v EU 84,2 miliardy eur, tedy zhruba patnáct procent hrubých příjmů zemědělců. Z evropských mimounijních zemí činila podpora farmářům 6,5 miliardy eur v Británii (patnáct procent hrubých příjmů zemědělců), 5,7 miliardy eur ve Švýcarsku (44,6 procenta) a 2,7 miliardy eur v Norsku (49 procent).
Ve Spojených státech byla ve stejném období podpora zemědělců ve výši 38,9 miliardy eur (7,2 procenta hrubých příjmů zemědělců), v Austrálii 2,7 miliardy eur (4,3 procenta) a v Kanadě 5,2 miliardy eur (7,6 procenta). V Japonsku činil PSE 22,9 miliardy eur (31,8 procenta hrubých příjmů zemědělců) a v Koreji 20,8 miliardy eur (43 procent), vyplývá z údajů OECD.
