Bývalý voják, pravoslavný kněz i ‚náčelnice štábu‘. Koho zadržela policie kvůli vazbám na Donbas?

V noci z úterý na středu zadržela Národní centrála proti organizovanému zločinu pět lidí. Obvinění stále nepadla, podle informací serveru iROZHLAS.cz ale zůstávají v celách předběžného zadržení. Pětice je součástí české proruské scény, někteří se angažovali v extremistickém spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Ten měl pro separatisty cvičit a vysílat na východní Ukrajinu vojáky. Kdo jsou zadržení?

Profil Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vyšetřovatelé podle informací serveru iROZHLAS.cz zadrželi celkem pět lidí (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Krušné středeční ráno zažil bývalý podplukovník Armády České republiky Ivan Kratochvíl. Ten v posledních pěti letech zastával pozici velitele paramilitárního domobraneckého spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír, která má na svém facebooku na 1600 členů. 

Zásah detektivů kvůli bojům na Ukrajině: do Slaného si přišli pro šéfa domobraneckého spolku

Číst článek

V dubnu 2018 pořádal společně se správcem sociálních sítí spolku Martinem Vengelem několik branných dnů pro děti základních škol na Ostravsku, napsaly Novinky.cz. Jeden takový se konal i ve škole v Petrovicích u Karviné. Ministerstvo školství s celou akcí ale nesouhlasilo. Pro server Aktuálně.cz tehdy mluvčí resortu uvedla, že spolek hlásající rasistické, xenofobní a extremistické postoje by takové akce provádět neměl. 

V minulosti psal Kratochvíl také příspěvky pro dezinformační web Sputnik či pro Parlamentní listy. Například Severoatlantickou alianci v nich označoval za teroristickou organizaci.

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu si pro Kratochvíla přišli přímo do jeho bytu v panelovém domě na sídlišti ve Slaném. Tam je také předsedou společenství vlastníků bytů. 

Vyšetřovatelé podle informací serveru iROZHLAS.cz zjistili, že jeden z členů paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír v minulosti odjel na Donbas, kde se měl zapojit do bojů na straně separatistů. Po návratu měl začít spolek shánět peníze, aby do válečné zóny mohli vycestovat další zájemci.

Válka v ulicích

Sedm milionů lidí. Víc by podle Andrey Krulišové, další zadržené ve velké akci detektivů z protimafiánské centrály, žít v Česku nemělo. „Všichni ostatní, liberálové a celá pátá kolona, půjdou do ř.... Když je nezabijeme, uděláme to jako se sudetskými Němci, vyhodíme je ze země,“ citoval ji v roce 2019 slovenský Denník N.

V roce 2014 kandidovala Krulišová neúspěšně na Praze 8 do zastupitelstva za stranu Svobodní, o tři roky později se opět bez úspěchu pokusila dostat do Poslanecké sněmovny za hnutí Blok proti islámu.

Tam ale občanská aktivita Krulišové nejspíš zdaleka nekončí. Podle informací Denníku N se z šedesátileté ženy stala náčelnice štábu spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Pro tu měla vést výcvik několika desítek českých občanů, kteří měli odcestovat, aby bojovali za proruské separatisty, do Donbasu. Spolek má být navíc podle serveru Manipulátoři napojen přímo na ruské tajné služby.

Protimafiánská jednotka zadržela pět lidí spojených s boji na Ukrajině. Podezřívají je z podpory terorismu

Číst článek

Kromě výcviku vojáků pro boj na východě Ukrajiny měla mít podle zjištění slovenského novináře Tomáše Forró, který se k domobranecké scéně dostal velice blízko, Krulišová také další plány: teroristické útoky a válku v ulicích. „Andrea se připravuje na to, že velkou válku nerozhodnou tankové divize a letadla, ale malé skupinky dobře vycvičených bojovníků na ulicích měst – v partyzánské válce,“ napsal Forró.

Tento plán, zdá se, skončil středečním ránem. Deník N informoval o tom, že jednou ze zadržených je vůdkyně organizace Českoslovenští vojáci v záloze za mír s iniciály A. K. Server iROZHLAS.cz následně ověřil, že jde o Krulišovou. Policie ji zadržela v jejím bytě v pražském Karlíně ve 4.58 ráno.

Její známá a bývalá politička Jana Volfová Krulišové sehnala právníka Luďka Růžičku, ten se zadrženou strávil velkou část středečního odpoledne u výslechu. Po něm podle Růžičky zůstala Krulišová zadržená, informace o desítkách vycvičených vojáků označil za nesmysl.

„Obvinění zatím nepadlo. Byla zadržena proto, že se účastnila jednání pofidérního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír,“ potvrdil advokát.

„Ti, co jsou zadržení, jsou všichni plus minus šedesátníci, někomu je 57, někomu 62 let. Jedná se o lidi, kteří si na podzim svého života rozhodli hrát si na vojáčky a skauty. Mám pocit, že naše bezpečnostní složky, které daly podklad NCOZ, příliš sledují francouzské filmy z přelomu 70. a 80. let jako Velký blondýn s černou botou,“ mínil Růžička.

Mše po pietních akcích

„Agent Kremlu“, to měl v minulosti na profilové fotce na facebooku další ze zadržených. V komentáři pod ní glosoval, že se přizná dřív, než ho policisté prohledají. Řeč je podle informací serveru iROZHLAS.cz o pravoslavném knězi s jasnou proruskou orientací Přemyslu Ivanu Hadravovi, který byl pověřen duchovní správou obce při litoměřickém chrámu svatého Václava. Ani Hadrava ale nebyl před uzávěrkou tohoto textu obviněn.

Noční vlci se zastavili i v Děčíně. Víme, kdo nás osvobodil, řekl k pozvání Foldyna

Číst článek

Nejednou se měl zúčastnit demonstrací, které organizoval poslanec SPD Jaroslav Foldyna. „Několikrát přišel na akci, kterou pořádáme kolem bombardování Jugoslávie,“ popsal poslanec serveru iROZHLAS.cz s tím, že každý rok takto pořádá pietní akci před ambasádou Srbska.

„Viděl jsem ho tam, ale že bych se s ním kamarádil, to se říct nedá,“ řekl. V roce 2017 ale Hadrava například po této akci sloužil mši za oběti bombardování.

V civilním životě pracoval šestapadesátiletý duchovní v sociální sféře. Podle Deníku poskytoval pomoc závislým nebo vězňům, v roce 2019 pomáhal v Praze bezdomovcům. 

Na poslance Foldynu jinak působil jako nenápadný a tichý člověk. „Z mého pohledu byl dost do sebe uzavřený. Přišlo mi, že se cítí trochu nedoceněný, že jsme po něm nic nikdy nechtěli,“ uvedl. 

Extremistická skupina

Ministerstvo vnitra se poprvé o spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír zmiňuje ve výroční zprávě za rok 2015. Spolek dávalo do souvislosti s pravicově extremistickou organizací Národní demokracie, která se snažila navázat spolupráci s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD). Vojáci v záloze za mír ale nakonec s Národní demokracií příliš nekooperovali, protože chtěli podle ministerstva vnitra zůstat apolitickou organizací. 

V roce 2016 se spolek prakticky veřejně neprojevoval, psalo ministerstvo vnitra. Výjimkou byl protest během průjezdu konvoje americké armády a účast na demonstraci 17. listopadu. Zpráva ale upozorňovala na zvýšené ozbrojování členů těchto skupin legální cestou. 

„Proruská orientace pramenila z odporu proti ‚Západu‘, USA, NATO. Nebylo potvrzeno, že by jejich působení bylo ovlivňováno či přímo řízeno zpravodajskými službami Ruské federace,“ napsalo ministerstvo.

‚Takové tu nepotřebujeme.‘ Voják obviněný z terorismu neuspěl v psychotestech k výsadkářům

Číst článek

O rok později si spolek amatérských vojáků vysloužil jen dva krátké odstavce. „Jejich buňky byly aktivní jen v několika málo regionech, zejména na severu Moravy, v Praze a Středočeském kraji,“ píše se.

Ministerstvo vnitra se ve své zprávě ke spolku vrátilo až po jednoleté odmlce v roce 2019, kdy připomnělo, že jeho členové dlouhodobě vyjadřují podporu Ruské federaci, a to především ve sporu s Ukrajinou.

„Někteří jejich členové jsou zastánci a šiřiteli různých konspiračních teorií. Nebyly zaznamenány snahy těchto domobranců o nelegální ozbrojování ani snahy o používání násilí k prosazování jejich cílů,“ uvedlo. 

Bojovník na Donbasu

Směrem do Doněcku se vydal již v roce 2015 český voják Erik Eštu, kde vyfasoval pušku AK-47 a zapojil se do činnosti ozbrojené skupiny, takzvané Republikánské gardy. Za terorismus mu hrozilo až dvacet let za mřížemi, ale od soudu nakonec odešel s tříletou podmínkou. 

Za ‚výlet‘ do Doněcka dostal podmínku. ‚Chtěl vypadat jako uznávaný bojovník,‘ píše soudce v rozsudku

Číst článek

Eštu na svém facebooku zveřejňoval ze své cesty fotky i videa a po návratu si začal psát deníky. V obhajobě sice tvrdil, že zapisoval i fiktivní události, ale pardubický krajský soud mu to neuvěřil.

Zároveň ale soudce v rozsudku napsal, že motivací Ešta pro cestu na Ukrajinu nebyly politické či humanitární důvody, ale touha být tam, kde se bude moci účastnit nějakých významných vojenských aktivit.

„V tomto směru je pro obžalovaného patrně lhostejno, zdali se jedná o aktivity ve francouzské cizinecké legii, v české armádě či v prokurdských silách v Sýrii,“ shrnul soudce. 

Vít Kubant, Vít Svoboda, sto Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme