Politický geograf: Rusové nemohou nevidět, že jsou v problémech. Ale režim je pevný jako před rokem

Evropa je dnes výrazně jiná než ta před rokem, hodnotí proměnu, kterou přinesl ruský vpád na Ukrajinu, politický geograf Michael Romancov. „Na začátku nikdo nedával Ukrajině žádnou šanci. Evropští politici byli připraveni na jinou realitu, na to, že to Rusko zvládne a za tři dny bude po všem. Ale poté, co Ukrajinci ubránili první město a začali ruskou armádu vytlačovat, se situace a podpora Ukrajiny změnila,“ doplňuje ukrajinistka Lenka Víchová.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský válečný symbol Z na dveřích armádního vozidla poblíž budovy, kterou ruské jednotky používaly jako své velitelství v Balaklii v Charkovské oblasti

O ukrajinské armádě toho v tuto chvíli víme mnohem méně než o té ruské, upozorňuje analytik Michal Smetana (ilustrační foto) | Foto: Zohra Bensemra | Zdroj: Reuters

Dnes dodává Západ Ukrajině zbraně i munici. V jakém stavu ale ukrajinská armáda skutečně je, není zřejmé, upozorňuje v pořadu Jak to vidí... na Dvojce bezpečnostní analytik Michal Smetana:

Přehrát

00:00 / 00:00

Rok od vypuknutí války na Ukrajině. Hosté: ukrajinistka Lenka Víchová, politický geograf Michael Romancov, bezpečnostní analytik Michal Smetana. Moderuje Zita Senková

„O ukrajinské armádě toho v tuto chvíli víme mnohem méně než o té ruské, a i o ní máme jen velmi omezené informace. Ukrajina se tyto informace strategicky snaží nedávat ven. To dává z vojenského pohledu smysl, ale významně to komplikuje schopnost predikovat, jak bude konflikt dál probíhat.“

Mluvit se tak dá jen o tom, co analytici mohou vysledovat na jednotlivých úsecích fronty, a o tom, jak se daří Ukrajině zapojovat dodávky západních zbraní. Česko dosud Ukrajině poslalo zbraně za 10 miliard korun, uvedl to premiér Petr Fiala (ODS).

Málo informací má Západ také o tom, jaká je atmosféra v Kremlu, doplňuje politický geograf Romancov:

Hrstka lidí a pár psů stále zůstává ve Vuhledaru. Chybí jim všechno – voda, jídlo, teplo i kontakt se světem

Číst článek

„Na začátku konflikt jsme viděli mimořádnou frekvenci vystoupení prezidenta Vladimira Putina. Tehdy působil mimořádně odhodlaně. To, co my jsme mohli vnímat jako nenávistný tón, mohli Rusové naopak vnímat jako odhodlání a výzvu k semknutí a mobilizaci. Po roce tady máme úplně jiného Putina, který se snaží být stejně dynamický jako před rokem, ale nejde mu to a jeho vyjádření postrádají jiskru.“

Putin si na výročí začátku války nenaplánoval projev. „Když začalo být zjevné, že invaze neprobíhá tak, jak si to v Kremlu namalovali, tak Putin odložil většinu svých veřejných vystoupení,“ komentuje Romancov. „Nepřekvapuje mě, že nemluví, protože nemá o čem.“

„S největší pravděpodobností se zdá, že Putin se stal obětí toho, jakým způsobem vybudoval svůj režim. “

Michael Romancov

„S největší pravděpodobností se zdá, že Putin se stal obětí toho, jakým způsobem vybudoval svůj režim. Rusko je autokracie, ještě ne plnohodnotná totalita. A v autokraciích dochází k tomu, že lidé, kteří se ocitnou ve vysokých pozicích, v zájmu svého kariérního postupu mají tendenci se chovat tak, aby těm dalším přinášeli jen určité informace. Putinovi nejspíš informace nějak upravovali,“ tvrdí Romancov a uznává, že teď už je možná situace jiná:

„Rusové nemohou nevidět, že jsou v obrovských problémech. Ale ruský režim je stejně pevný, jako byl před rokem. Jen tam pravděpodobně není stejná míra sebejistoty a arogance. Jsem ale přesvědčen, že Putin má v tento okamžik pod kontrolou ruskou diplomacii, armádu i ekonomiku.“

Otázky, úzkosti i odhodlání

Proměnou ale prošla ukrajinská společnost, upozorňuje ukrajinistka Víchová:

Rusové jsou k politice apatičtí, ale hlad po nezávislých informacích je velký, říká novinář ze Svobodné Evropy

Číst článek

„Volodymyr Zelenskyj je stále nejoblíbenějším politikem na Ukrajině. Ale před zimou narušil nepsanou smlouvu mezi ukrajinským národem a politiky o neútočení a neválčení během války. On a jeho okolí začali bojovat s místními samosprávami. Vnitropolitická situace se začala trochu měnit.“

„Po roce se začínají pokládat otázky, jak byla Ukrajina připravená na útok, co se dělo tři roky před vpádem ruských vojsk. Uvidíme, kdy budou další volby a jak se rozjede vnitropolitické dění. Dnes ale pořád platí, že vnitřní politika je na nule a všichni jsou soustředění na to, aby se co nejdříve vyhrála válka,“ tvrdí Víchová.

„Nejvíc se změnily oblasti, které jsme nazývali ruskojazyčnými nebo proruskými, tam se ruská armáda nejvíce vyřádila.“

Lenka Víchová

Na Ukrajině byla za poslední rok čtyřikrát. „Teď v lednu už jsem tam viděla určitou únavu. I když to není na první pohled patrné, tak si lidé stěžují na poruchy spánku, úzkosti a podobně. A to dokonce ve městech, které jsou daleko od frontové linie. Ale odhodlání a houževnatost zůstává,“ říká a přidává postřeh:

„Je neuvěřitelné, jak se tam lidé dokážou vzchopit a opravovat města. Nejvíc se změnily oblasti, které jsme nazývali ruskojazyčnými nebo proruskými, tam se ruská armáda nejvíce vyřádila.“

Zločiny proti lidskosti

Jestli šlo válce zabránit, je podle analytika Smetany retrospektivně velmi těžké říct.

Německý vztah k Rusku ze 70 procent určovala energetická závislost, vysvětluje expert Kaim

Číst článek

„Nemůžeme si vyzkoušet žádnou jinou alternativní realitu. Ale můžeme přemýšlet, jestli zvolená strategie Západu, kdy jsme Ukrajině dlouhou dobu dávali najevo naši vůli přijmout ji do západních struktur, ale formálně jsme k tomu nepřistoupili, byla správná. Částečně jsme s Ukrajinou spolupracovali na výcviku, ale ne do té míry, aby byla výrazně lépe vyzbrojená proti možnému ruskému útoku.“

Smetana i politický geograf Romancov se shodují na tom, že to musí být jen a pouze Kyjev, který rozhodne o tom, jaké případné ústupky je ochoten udělat. Víchová dodává:

„Na Ukrajině došlo k těžkým zločinům proti lidskosti. Svět už nikdy nebude jako před válkou. Ještě jsme neotevřeli Mariupol. Až uvidíme, co tam Rusové udělali, budeme zděšeni. Nedovedu si představit, že Rusko bude poraženo, a nebude odsouzeno. A jakmile k tomu dojde, tak si zase nedovedu představit, že Rusko zůstane samo vnitřně stabilní. Rozdrcené Rusko po válce, kterou prohrálo, si asi nikdo nedokáže představit.“

Poslechněte si celou debatu, audio je nahoře v článku.

Zita Senková, opa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme