Zahraniční listy o íránském jaderném programu

Světové deníky se věnují obnovení íránského jaderného programu. Teherán teď bude muset odvést pořádný kus diplomatické práce, píše ve svém dnešním vydání rakouský deník Der Standard. Právě tím se totiž v posledních třech letech trvání atomové krize Írán příliš nevyznamenal.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Když se na předchozí případy jaderných krizí podíváme z hlediska Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Rady bezpečnosti OSN, zbývá íránskému vedení několik týdnů či měsíců k vyřešení problému. Jinak se totiž Teherán neubrání tomu, že na něj budou uvaleny mezinárodní sankce.

Porušení pečetí Mezinárodní agentury pro atomovou energii na nejméně třech atomových zařízeních v Íránu a opětovné zahájení výzkumu v oblasti obohacování uranu znamenají pro Spojené státy a pro Evropu jen jedno. Nikdo už nevěří Teheránu a jeho věčnému ujišťování, že nepracuje na programu vývoje atomových zbraní. Skutečnost, že současný postoj Teheránu kritizuje i Moskva a Peking, by pro něj mělo být varováním, závěrem píše Der Standard.

Obnovení íránského jaderného programu dnes komentuje také britský deník Daily Telegraph. Rozhodnutí Teheránu pokračovat v programu obohacování uranu v tajném výzkumném zařízení v Natanzu podle očekávání vyvolalo pouze chabou reakci Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Muhammad Baradej na tento projev otevřeného odporu reagoval poznámkou, že mezinárodnímu společenství už začíná docházet trpělivost. Místo toho měl ale říct, že nejčerstvější provokace ze strany Teheránu byla poslední kapkou a že teď velmi důrazně doporučí příslušnému orgánu Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni, aby celá záležitost byla jako velmi urgentní postoupena Radě bezpečnosti OSN, uzavírá Daily Telegraph.

I když je teď izraelský premiér Ariel Šaron mimo politickou scénu, Spojené státy by měly zabezpečit pokračování mírového procesu na Blízkém východě, konstatuje americký deník Christian Science Monitor. Vraťme se do roku 1982. Izrael napadl Libanon. Izraelské vojsko, kterému tehdy jako ministr obrany velel Ariel Šaron, obsadilo Bejrút.

Americký prezident Ronald Reagan sledoval přímý televizní vstup amerického mírového vyjednavače, který hlásil, že libanonské hlavní město bude brzy zcela zničeno. Prezident Reagan vyzval tehdejšího izraelského premiéra k~okamžitému zastavení útoku.

Teď se přesuňme do současnosti. Ariel Šaron je izraelským premiérem a nedávno ho postihly vážné zdravotní problémy. Spojené státy si ho na rozdíl od situace v roce 1982 váží jako skvělého státníka a mírotvůrce. Národy na celém světě za něj truchlí a obávají se, že jeho pravděpodobným odchodem z~politické scény upadne mírový proces mezi Izraelci a Palestinci v zapomnění. Aby k~tomu nedošlo, budou muset Spojené státy do celého procesu vstoupit .

Pokud je ale Irák v rámci demokratizace islámského světa základním kamenem zahraniční politiky Washingtonu, je pro něj mír mezi Izraelci a Palestinci klíčový, konstatuje deník Christian Science Monitor.

Dávejte se pozor na SMSky ve svém telefonu, radí polská Gazeta Wyborcza - deník přichází s překvapivým zjištěním, že krátké textové zprávy jsou důkazem nevěry při každém třetím rozvodu. List varuje i před nezávazným flirtováním prostřednictvím SMS zpráv, z něhož mohou vzniknout velké potíže. Z článku dále cituje náš varšavský zpravodaj Martin Dorazín.

Lidé stále častěji přicházejí k rozvodovému řízení s telefonem v ruce a ukazují soudci obsah esemesky, dokazující partnerovu nebo partnerčinu nevěru, přiznávají polští soudci listu Gazeta Wyborcza. Manželé jsou v utajovaní svých záletů vynalézaví. Jedna žena nejprve vypínala zvuk telefonu, pečlivě mazala zprávy, pak zrušila zasílání podrobných výpisů z telefonního účtu a nakonec si tajně koupila ještě jeden telefon na kartu. Ale ani to jí nepomohlo: žárlivý manžel ho našel v zásuvce s punčochami a vítězně ho odnesl k soudu jako důkaz nevěry.

Obsah zpráv bývá dost podobný: Často se objevují esemesky typu: Včera jsi mi poskytla mnoho rozkoše, Čekám na příští noc a podobně. Zhrzení manželé také přinášejí výpisy z účtů, na kterých se často objevuje jedno a totéž záhadné číslo. Partner se pak obvykle přizná. Pokud by zapíral, soud má právo požádat operátora, aby mu jméno majitele čísla sdělil. Soud totiž musí zjistit, zda zprávu s choulostivým obsahem poslala skutečná milenka, nebo jde jen o nejapný žert kolegů z práce.

Martin Dorazín, Soňa Marešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme