Odklon od závislosti na Rusku. Finsko i Německo uvádí do provozu plovoucí terminály na zemní plyn

Finsko se chystá uvést do provozu plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn. Speciální loď vypravená až z Argentiny připluje v nejbližších dnech. Zatímco před ruskou invazí na Ukrajinu mělo Finsko dva terminály schopné přijímat LNG, teď bude mít už čtyři. Na definitivním odklonu od závislosti na ruském plynu intenzivně pracuje také sousední Pobaltí. Estonský dok pro plovoucí terminál je před dokončením a další podobné zařízení staví i Lotyšsko.

Helsinki/Riga Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Do severoněmeckého Lubminu včera dorazil plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn

Terminál plánuji i další státy. Do severoněmeckého Lubminu v pátek dorazil plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn | Foto: Fabian Bimmer | Zdroj: Reuters

Všechny země navíc sdílejí potřebná úložiště. To největší je právě v Lotyšsku.
„Tohle je pískovec, ve kterém ukládáme plyn. Je to pórovitý kámen, malé póry uvidíte jen pod mikroskopem. Když plyn odčerpáte, do pórů se vrátí voda,“ říká zástupce ředitele areálu Inčukalns Mārtiņš Makars.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Dominika Tesára z Pobaltí

Třetí největší úložiště plynu v Evropské unii neukládá zemní plyn v nádrži, ale pumpuje ho do horniny až 800 metrů pod zem. Vejde se sem přes tři miliardy metrů plynu. Ukládají ho tu energetické firmy z celého Pobaltí, ale i Skandinávie a Finska nebo střední Evropy, včetně českého ČEZu.

Největší kompresorovou stanci postavili již v 80. letech za Sovětského svazu. Ve velké hale se nachází pět jednotek, které stlačují plyn a posílají ho do podzemí. Momentálně jsou kompresory vypnuté a žádný plyn se neukládá.

Po invazi Ruska na Ukrajinu Lotyšsko totiž nákupy ruského plynu omezilo a později ukončilo. Ani ne dvoumilionová země přitom z plynu vyrábí i elektřinu. Nemá žádné jaderné nebo uhelné elektrárny.

„Přestože máme v regionu docela významné obnovitelné zdroje energie, zemní plyn zůstává takovým nárazovým zdrojem. Může je doplnit, když není dost vody v řece Daugavě a když není k dispozici dost větrné energie,“ vysvětluje expert na energetiku Gunārs Valdmanis.

Fosilní palivo je tak zatím stále potřebné. Plynovody z Ruska mohou nahradit lodě přivážející LNG z Norska, Spojených států nebo Kataru.

Německo i Lotyšsko

Terminál plánují i další státy. Do severoněmeckého Lubminu v pátek dorazil plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn. Oznámila to společnost Deutsche ReGas, která ho bude provozovat.

Gazprom by mohl snížit dodávky plynu do Moldavska přes Ukrajinu. Zemi obvinil, že část z nich zadržuje

Číst článek

Terminál může ročně zásobovat zhruba dva miliony domácností a plyn bude zajišťovat pro sever a východ Německa.

Výhodný by mohl být i pro Česko, zatím ale čeká na povolení k provozu. Další terminál na zkapalněný plyn připlul do německého Wilhelmshavenu. Ten začne od soboty fungovat jako první takové zařízení v Německu.

Terminál vznikne také v Lotyšsku. „Žádný z terminálů nebude fungovat jen pro jednu zemi, budou se doplňovat. Myslím, že každá země potřebuje takový terminál,“ doplňuje expert Valdmanis.

V Lotyšsku ho chtěla u přístavu Skulte asi 40 kilometrů severně od Rigy vybudovat společnost Skulte LNG Terminal už před devíti lety.

„Máme v Inčukalns obrovské úložiště plynu, takže by pro naši zemi bylo rozumné v jeho blízkosti vybudovat LNG terminál. Může to tak být mnohem levnější než kdekoli jinde,“ vysvětluje manažer společnosti Skulte LNG Terminal Uldis Salmiņš.

Projekt se ale s levným plynem z Ruska zdál nepotřebný. Riga ho posvětila až letos v srpnu.

Tři miliardy

Skulte je malý přístav u Rižského zálivu. „Moře tam není hluboké, takže LNG tankery tam nemůžou. Proto nechceme budovat terminál v přístavu ale nejméně 2,5 kilometru od pobřeží v moři,“ říká manažer Uldis Salmiņš.

Německé zásobníky plynu jsou plné ze 100 procent. ‚Je ale třeba stále šetřit,‘ upozornil ministr hospodářství

Číst článek

Na rozdíl třeba od terminálu v německém Wilhelmshavenu na místě nebudou nádrže na LNG. Surovina se bude ihned zahřívat, navracet do plynného skupenství a novým plynovodem posílat do 34 kilometrů vzdáleného úložiště Inčukalns.

„To znamená, že tu loď nevyprázdníme za 2, 3 dny, bude to trvat déle – u typických tankerů asi 5, 6 dní,“ dodává Salmiņš.

Podle Uldise Salmiņše by měl lotyšský terminál fungovat za dva roky. V přepočtu má stát asi tři miliardy korun.

Dominik Tesár Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme