Netušila, co se děje. Ve štafetě ale Vrabcová-Nývltová předvedla skvělý výkon
Ještě před měsícem nebylo jisté, jestli české běžkyně na lyžích v olympijské štafetě nastoupí. Nakonec ale na startu nechyběly a v Krasné Poljaně byly hodně vidět. Kvarteto Eva Vrabcová-Nývltová, Karolína Grohová, Petra Nováková a Klára Moravcová skončilo desáté. Zvlášť Vrabcová-Nývltová dělala českému lyžování skvělou reklamu.
Evo, gratuluju k dalšímu skvělému výkonu, chvílí jste dokonce vedla celý balík. Jaké to bylo mít za sebou všechny závodnice?
Bylo to nádherné. Nejdřív jsem se říkala: Co to dělám, vždyť vedu olympijský závod. Bylo to nezapomenutelné a jsem moc ráda, že jsem si to mohla vyzkoušet.
Rozjížděla jste českou štafetu i proto, aby byla vidět?
Nemyslím si. Původně měla jet Kája (Karolína Grohová, pozn.), ale ona v tomhle teplu opravdu nenávidí závodění, takže nakonec se řeklo, že pojedu první. Jsem za to ráda, moc mě to baví. Kéž by to tak bylo vždycky.
Vy přitom máte raději ráda volnou techniku, nechtěla jste jet spíše „to svoje“?
Bruslení mám opravdu radši, i když dnes mi klasika sedla fantasticky, kdybych bruslila, tak bych tak dobře nejela. Nevím, jak by mě to bavilo, karty tam jsou totiž rozdané. Tohle je ale závod se vším všudy, určitě bych neměnila.
Předávala jste na druhém místě, chtěla jste to první místo uzmout? Byť se jedná jen o čtvrtinu závodu.
Určitě bych chtěla ráda. Soupeřka měla kratší stopu, takže na stadion sjížděla dříve. Na to, abych ji předjela, jsem bohužel neměla. Soupeřka je navíc domácí a všichni jí tady fandili. Možná si to přála ještě víc než já.
Vrabcová-Nývltová si po 11. místě pochvalovala skvěle načasovanou formu
Číst článek
Jak moc vás váš výkon povzbudí do posledního závodu, co v Soči plánujete jet, třicítky volně?
Hodně moc. Vidím, že forma je ještě výše, než byla. Otázka je, co se během týdne změní. Lidí, co se budou na třicítku specializovat, je hodně moc. Vím, že někteří se soustředí jenom na tenhle závod, takže stát se může opravdu cokoli. Já udělám maximum pro to, aby forma byla taková jako teď. Kdyby jo, tak by to bylo naprosto fantastické.
Kdyby forma zůstala, tak na co by to mohlo stačit?
Vím, co bych chtěla, ale neřeknu. (úsměv)