Nejteplejší měsíc za 120 000 let? Červencové teploty znamenají éru globálního varu, varoval šéf OSN
Letošní červenec se zřejmě stane nejteplejším měsícem v historii měření, průměrná globální teplota bude zhruba o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předprůmyslovou érou. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters s odkazem na analýzu Lipské univerzity v Německu. K omezení růstu globální teploty a zabránění nejhorším dopadům jsou nutná „dramatická a okamžitá“ opatření, reagoval na oznámení vědců generální tajemník OSN António Guterres.
„Éra globálního oteplování skončila, nyní přichází éra globálního varu. Změna klimatu je tady. Je děsivá. A to je teprve začátek,“ řekl Guterres. „Nemusíme čekat na konec měsíce, abychom to věděli. Pokud v příštích dnech nepřijde malá doba ledová, červenec 2023 překoná rekordy ve všech oblastech,“ dodal.
„Již nyní můžeme s naprostou jistotou říci, že se bude jednat o nejteplejší červenec,“ uvedl lipský klimatolog Karsten Haustein. „Možná bychom se museli vrátit o tisíce, ne-li desetitisíce let zpět, abychom na naší planetě našli podobně teplé podmínky,“ dodal.
Podle dřívějších, méně přesných klimatických záznamů – získaných například z vzorků ledu a letokruhů stromů – nebylo na Zemi tak teplo už 120 000 let.
Hausteinova analýza vychází z předběžných údajů o teplotách a z meteorologických modelů, včetně předpovědi do konce tohoto měsíce, ale ověřili ji i jiní vědci.
Světová meteorologická organizace ve čtvrtek rovněž uvedla, že je „velmi pravděpodobné“, že červenec 2023 překoná dosavadní rekordy. S oficiálním oznámením ale počká, až bude mít k dispozici všechny údaje.
V Ujgurské oblasti dosáhla teplota zemského povrchu 80 stupňů. Turisté se fotí u obřího teploměru
Číst článek
„Červenec je téměř jistě nejteplejším zaznamenaným měsícem,“ dodal další klimatolog Piers Forster z univerzity v britském Leedsu. „Výsledek potvrzuje několik nezávislých souborů dat kombinujících měření v oceánu a na pevnině. Je statisticky spolehlivý,“ uvedl.
Rekordní teploty letos v létě zasáhly Asii, Severní Ameriku i Evropu. S požáry v důsledku vedra bojují hasiči v Řecku, Itálii či Kanadě, a ohřívají se také oceány po celém světě.
To je „drsná realita klimatických změn a předzvěst budoucnosti“, řekl generální tajemník Světové meteorologické organizace Petteri Taalas.
Oznámení přichází po červnu, který agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus označila za celosvětově nejteplejší v historii měření.
K rekordu přispělo přehřátí oceánů vlivem klimatických změn i návratu přirozeného meteorologického jevu známého jako El Niňo. Planeta se nyní nachází v jeho počáteční fázi, dopady jevu podle předpovědí vyvrcholí později v tomto nebo dalším roce.
Oteplení o 1,5 stupně Celsia
Nastupující šéf mezivládního panelu Organizace spojených národů pro změny klimatu Jim Skea prohlásil, že svět se blíží k překročení kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí.
Srážek je stejně, ale kvůli globálnímu oteplování se vypařují. Pomohl by výbuch supervulkánu, říká expert
Číst článek
Celosvětová opatření, která tomu mají zabránit podle něj nejsou dostatečně ambiciózní, ale vlády stále mají k dispozici řadu nástrojů, které mohou tento cíl udržet při životě.
Oteplení planety o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím je považováno za úroveň, při jejímž překročení budou vlny veder, záplavy, sucho, zemědělská neúroda a vymírání druhů pro lidstvo velice obtížně zvladatelné.
K udržení oteplení pod touto úrovní se přihlásily takřka všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě z roku 2015.
Šestá zpráva panelu Organizace spojených národů pro změny klimatu z března uvedla, že lidstvo má ke změně poslední příležitost, a pokud jí chce dosáhnout, musí omezit vypouštění skleníkových plynů na polovinu do roku 2030 a zcela přestat vypouštět oxid uhličitý do atmosféry v 50. letech tohoto století.
Pokud lidstvo tyto dva cíle naplní, bude mít zhruba poloviční šanci, že oteplení planety nepřekročí oněch 1,5 stupně Celsia, tvrdí.
