Gottwaldův lékař Haškovec za ním chodil na recepcích a bral mu číše. Po jeho smrti byl odsouzen

Být po boku mocných mužů v totalitních státech se nevyplácí. Z pomyslných výšin se může dotyčný velmi lehce dostat dolů a může skončit i ve vězení. Nejsou to ojedinělé případy, přesto svou absurditou ohromují i v současnosti. Takový byl i životní a profesní příběh lékaře Vladimíra Haškovce. Připomněl ho Český rozhlas Plus v pořadu Jak to bylo doopravdy.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladimír Haškovec | Zdroj: ČTK

Známý český psychiatr, neurolog a vysokoškolský učitel, také prorektor Karlovy univerzity a přednosta Ústavu pro výzkum mozku pocházel z lékařské rodiny. Jeho otec byl zakladatelem české neurologie jako samostatného oboru medicíny.

Vladimír Haškovec působil v několika pražských nemocnicích, v období protektorátu se zapojil do komunistického protinacistického odboje a po prozrazení celé skupiny jen šťastnou náhodou unikl smrti.

Bral Gottwaldovi alkohol

Po válce působil ve Vinohradské nemocnici spolu s Ladislavem Haasem. Ten byl osobním lékařem Klementa Gottwalda. Ve funkci ho na jaře 1945 vystřídal právě Haškovec, prý byla ze strany vedení Komunistické strany Československa poptávka „po docentovi nebo profesorovi“.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si, jak to bylo doopravdy

Možná ale, že se hodilo i to, že byl psychiatr a neurolog, protože zdravotní stav Klementa Gottwalda byl – eufemisticky řečeno – nedobrý.

Jak uvádí Miloš Vojtěchovský v knize Jak stonali mocní: „Podle svědectví byl Klement Gottwald prudké a výbušné povahy a často působil strach. Byl často opilý. Za jeho krátkého vládnutí bylo po roce 1948 vyneseno státním soudem s jeho souhlasem 230 rozsudků smrti, z nich 178 bylo vykonáno. Více než 27 000 osob bylo odsouzeno k dlouholetým trestům. Nakonec poslal na šibenici i jedenáct ze svých nejbližších stranických funkcionářů. Postupně ztrácel smysl pro realitu, izoloval se od lidí a od života.“

Neznámé projevy Klementa Gottwalda. Sliboval všechno všem a řečnil i opilý

Číst článek

Výčet jeho chorob byl rozsáhlý, od alkoholismu přes syfilis k srdečním obtížím, psychické nevyjímaje. 

Haškovec se snažil, co mohl. Ke svému pacientovi docházel několikrát měsíčně, léčil ho a dokonce „při recepcích na Hradě za ním chodil a bral mu číše“, píše Miloš Vojtěchovský. K povinnostem osobního lékaře patřilo také předávat informace druhému muži ve stranické hierarchii. A tím byl Rudolf Slánský.

Od zatčení k rehabilitaci

Právě to se stalo osudným také doktoru Haškovcovi. V rámci hledání vnitrostranického nepřítele, kdy byl Slánský spolu s dalšími zatčen v listopadu 1951, nastalo další kolo označování viníků. Dne 17. května roku 1952 byl Haškovec, který už více než půl roku u Gottwalda nepůsobil, přepaden ráno nedaleko svého bydliště a odvezen „estébáky“ do vězení. 

Nejrůznější tlaky, výhrůžky a nekonečné výslechy, kombinace psychického a fyzického násilí, typické pro politicky vykonstruované procesy v komunistickém Československu, přinesly své ovoce.

Jak v roce 1968 Haškovec sdělil novináři redakce Mladého světa: „Byly to nejhroznější pocity v mém životě, že nám vyšetřovatelé stále opakovali, že se máme přiznat – že to po nás žádá strana.“

Vladimír Haškovec rezignoval. Čteme-li tehdejší výslechové protokoly, mrazí z toho člověka po zádech i dnes. Tíže, ze které nebyla cesta ven. Na svůj vlastní proces si pak ještě více než 1,5 roku počkal v samovazbě, to už bylo celé tzv. Slánského spiklenecké centrum odhaleno a potrestáno. Vladimíra Haškovce odsoudili v dubnu roku 1954 (to už byl Klement Gottwald po smrti) za údajné spolčení k útoku na ústavního činitele.

Přeložíme-li si to, tak prý záměrně špatně léčil Klementa Gottwalda, usiloval ve spolupráci s Rudolfem Slánským o jeho život nejrůznějšími způsoby. Po ročním věznění byl podmínečně propuštěn a také začala jeho několikaletá snaha o rehabilitaci. Ta přišla v roce 1960, na akademickou půdu se však už nikdy vrátit nemohl. Do konce svého života zůstal přesvědčeným komunistou.

Ivana Chmel Denčevová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme