Přimíchávat biosložku do benzinu chce vláda i nadále. Podle Tomana by změna řepku stejně neomezila

Zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty, které navrhly čtyři desítky poslanců v čele s Piráty, vláda ve sněmovně odmítne. O jejím pondělním stanovisku informoval tiskový odbor Strakovy akademie. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) před jednáním novinářům řekl, že změna by nepřinesla pokles zájmu o pěstování řepky, pouze by šla na vývoz.

Aktualizováno Praha (Aktualizováno: 16:47 8. 4. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miroslav Toman | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Jako ministerstvo zemědělství říkáme, že by to stejně neomezilo plochy řepky. Ta by se vyvážila do zahraničí a otázka je, čím by se to nahradilo i z hlediska regulace ochrany životního prostředí,“ říká Toman. „Já si myslím, že bychom se měli věnovat vývoji biopaliv druhé a třetí generace a až to budeme mít, tak to nahradit, ale v tuhle chvíli na to nejsme připraveni,“ dodává.

Kvalitnější než klasická nafta. Vědci zkoumají možnost nahradit řepku v bionaftě jehličím

Číst článek

V připomínkovém řízení ministerstva poukázala na to, že zrušením povinnosti přimíchávání biosložek do paliv by Česko nesplnilo závazek EU, podle kterého musí používat deset procent energie z obnovitelných zdrojů v dopravě do roku 2020. Dodavatelé pohonných hmot tak musí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent do nafty.

„Jestli musíme splnit, aby emise oxidu uhličitého v roce 2020 byly šest procent, tak stejně palivářům nic jiného nezbude,“ vysvětluje mluvčí petrolejářské asociace Václav Loula.

Poslanci svůj návrh zdůvodnili tím, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů. Naopak se uvolňují z použitých hnojiv i ze zemědělské techniky. Navíc na jeden litr biosložky je potřeba až 2500 litrů vody. „Celkově podpora biopaliv první generace má velice devastující vliv jak na půdu, tak na podzemní vody,“ říká jedna z předkladatelek a poslankyně Dana Balcarová (Piráti).

Paliv druhé generace je ale na trhu nedostatek, ačkoli jsou už teď zvýhodněna. Ten, kdo si je namíchá, může vykázat dvojnásobnou úsporu emisí oproti té první generaci. Přesto je jejich využití u nás minimální, zejména protože nejsou suroviny, technologie anebo to nevychází firmám finančně.

Náhrada v podobě plynu

Snížit emise je ale možné také zvýšením elektromobility či větším využitím plynu jako paliva na úkor těch klasických. Jejich podíl v dopravě je ale momentálně velmi malý. Jediná jistá cesta, jak splnit závazky, jsou tedy u nás právě biopaliva, což je i povinností prodejců pohonných hmot.

Západ Evropy se s uhlím loučí, na východě se uhelné elektrárny staví. Zmapovali jsme plán vlády i ČEZ

Číst článek

„Takže nám stejně nezbude nic jiného než tam tu biosložku přidávat i po roce 2021,“ upozorňuje mluvčí asociace petrolejářského průmyslu Václav Loula. Jinak by totiž byli prodejci pokutováni. EU totiž už schválila další závazek, a to aby do roku 2030 byl podíl obnovitelných zdrojů v palivech ne 10 ale 14 procent.

Výrobce Agrofert

Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert. Vlastníkem Agrofertu byl premiér Andrej Babiš (ANO), který akcie Agrofertu kvůli změně zákona o střetu zájmů převedl v roce 2017 do svěřenského fondu.

„Zrušení povinnosti přimíchávání biosložek do paliv v České republice by vedlo k negativním dopadům na podniky vyrábějící biopaliva a navazující zpracovatele vedlejších produktů,“ uvedl Svaz průmyslu a dopravy.

Vládní stanovisko k novele, pod níž jsou podepsáni také poslanci ODS, TOP 09, SPD a STAN, je doporučením pro sněmovnu, která o předloze rozhodne.

ztr, jkl, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme