Heydrichův syn chce pomoci s rekonstrukcí zámku v Panenských Břežanech
Syn bývalého zastupujícího říšského protektora Čech a Moravy Reinharda Heydricha chce opravit chátrající zámek ve středočeských Panenských Břežanech. Vzniknout by zde mohlo například muzeum nebo Památník národního odboje.
Heydrichův syn Heider, který tady pobýval s matkou a sourozenci až do konce druhé světové války a následně pak odešel do Německa nabídl místní obci, že sežene na rekonstrukci zámku peníze.
"Heydrichovi sem přijeli v roce 1942," vzpomíná obyvatelka Panenských Břežan Helena Vovsová.
"Ten den, co byl atentát, tak jsem tam za zámkem sekala trávu. A vidím jak Heydrich se ženou a Silke sestupují ze schůdků dolů a on si ji vzal do náruče. On prý měl Silke velmi rád,“ vzpomíná.
Heleně Vovsové bylo čtrnáct let, když začala druhá světová válka. Na zámku v Panenských Břežanech pracovala jako zahradnice. Záhony tady zalévala i v době, kdy se do tehdejšího venkovského sídla nastěhoval obávaný a nechvalně proslulý zastupující říšský protektor Čech a Moravy Reinharda Heydricha.
Ten si tady pobyt ale příliš neužil. Dva měsíce po příchodu do Břežan, 27. května 1942, byl na Heydricha spáchán atentát. Paní Vovsová si ještě dobře pamatuje na první setkání s Heydrichovými syny.
Petra Benešová vypráví o nedávné návštěvě H. Heydricha v Panenských Břežanech i o jeho snaze pomoci k obnově tamního zámku
„Tady byl takový starý rybník, na něm loďka. Klukům bylo tak 9, 10 let. První setkání s nimi bylo, že mi jsme pracovali a oni po nás leccos házeli.“
Právě Heider Heydrich, kterému je dnes už sedmdesát šest let a s manželkou žije stále v Německu, nedávno navštívil zámek v Panenských Břežanech.
Se starostou Liborem Holíkem se společně dohodli, že by Heider pomohl obci s rekonstrukcí chátrajícího zámku.
„A já jsem měl tu možnost, že jsem vstoupil do jednání s Heidrem Heydrichem pro to, aby se tento zámek uvedl do solidního, původního stavu. A tu pomoc nabídl ve formě administrativní i možností sehnat peníze přes Evropskou unii. Musíme oddělit syna od otce, protože v té době jemu, synovi, bylo tehdy 10 let, když odsud odjížděli, takže on nevěděl, co je to válka.“
Hrůzu tehdejšího nacistického režimu ale podle starosty už jako dospělý plně vnímal. Proto společně uvažovali o rekonstrukci zámku. Podle starosty by tady mohlo vzniknout muzeum nebo i Památník národního odboje. Soukromý majitel pozemku, kde sídlí výzkumný ústav, nemá na opravu rozsáhlého objektu finance a s rekonstrukcí by proto souhlasil. Obec proto teď začíná jednat s Heidrem o dalším postupu.
„Když se podíváte po tomto parku, který je neudržován, a tu změť budov, které tu jsou – hezkých i nehezkých, tak to byly budovy, které byly postaveny po válce Výzkumným ústavem kovů, ale původně v parku byl pouze zámek, ve kterém bydlel Hendrich,“ ukazuje starosta na oprýskané budovy, které lemují příjezdovou cestu k zámku, který je dnes veřejnosti nepřístupný.
Obec by o muzeum nebo památník v bývalém Heydrichově sídle velmi stála. A to mnohem více, než v dalším, místním zámku, kde za války pobýval tajemník protektora K.H. Frank. Tady už léta funguje domov pro seniory.
Středočeský kraj chce ale důchodce přestěhovat do Berouna a v prostorách zámku vybudovat právě památník odboje. To se ale obci nelíbí.
O atentátu na zastupujícího říšského protektora Čech a Moravy Reinharda Heydricha i o dalších událostech II. světové války si můžete přečíst mnoho článků na našich speciálních stránkách.
