Tmelící prvek ‚antibabiš‘ v Bruselu neplatí. Koaliční europoslanci útočí i na vládní politiky
- V české vládě sedí ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti. Zástupci těchto stran v Evropském parlamentu ale společné názory nesdílí.
- Europoslanci se nebojí vymezovat nejen vůči sobě a svým přirozeným politickým konkurentům, výhrady mají i k počínání partnerů z vládní pětikoalice.
- „Členové Evropského parlamentu za dnešní vládu nemají žádný tmelící motiv, jaký stále ještě mohou cítit čeští politici doma. Myslím, že to činí samotnou rétoriku europoslanců rozvolněnou. V Bruselu mohou akcentovat své politické názory,“ komentoval pro iROZHLAS.cz politolog Petr Kaniok.
Konzervativci proti liberálům, přestřelky politiků z řad Spolu, problém Pirátů s ministrem Pavlem Blažkem (ODS) nebo kritika rozpočtu sestaveného vládou.
Z českých lavic Evropského parlamentu čas od času zaznívají výtky směrem k počínání domácích politiků. Vymezování se napříč vládními a opozičními stranami není nic neobvyklého. Zatímco ale tuzemští koaliční politici veřejně nekomentují vzájemné výhrady, europoslanci se toho nebojí.
Ministr Dvořák: Budoucí europarlament bude zřejmě méně zelený. To ovlivní další klimatické kroky
Číst článek
„Pro europoslance jsou podobné spory prostorem ke zviditelnění před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu,“ vysvětlil politolog Vít Hloušek a připomněl blížící se eurovolby v červnu 2024.
Podle Petra Kanioka z Masarykovy univerzity veřejné hádky vládních europoslanců nemusí nutně znamenat vyvěrání vnitrokoaličních konfliktů. „V tomto vládním rozpoložení, kdy koalici tvoří pět rozdílných stran, je to přirozené,“ řekl pro iROZHLAS.cz.
ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Piráty spojil a doposud drží pohromadě především odpor vůči politice hnutí ANO a Andreji Babišovi. „S antibabišem už si nevystačí a hlavně už to nikoho nezajímá,“ podotýká Kaniok s tím, že eurovolby už nebudou dalším referendem o šéfovi ANO.
Europoslanci? Tak trochu stranou
Podle Hlouška ve svých výpadech europoslanci využívají toho, že nemusí tolik držet vládní linii, jako jejich domácí kolegové. Jakékoliv jejich vyjádření se pak dá z Prahy snadno bagatelizovat. „Často nemají jak jinak se dostat do novin,“ nadsazoval politolog.
Neříkáme, že ODS jde do eurovoleb sama. Billboardem jen upozorňujeme na naši práci, říká europoslankyně
Číst článek
Členy Evropského parlamentu a českou vládu navíc nic nespojuje, podotkl Kaniok. I proto si mohou europoslanci dovolit být svého druhu mírnou opozicí. „Nemusí brát v úvahu, jestli to má dopad na soudržnost vlády, což čeští poslanci musí,“ popsal.
Tím se pravidelně řídí třeba europoslanec Mikuláš Peksa, který opakovaně říká, že sám v pirátském referendu hlasoval proti vstupu do pětikoaliční vlády. Nedávno třeba zmínil, že je „velká část ministrů mentálně zamrzlá“. ODS podle něj brzdí modernizaci Česka a je „zapšklá“.
Pro iROZHLAS.cz popsal: „Jako europoslanec nejsem vázán koaliční smlouvou uzavřenou v české Poslanecké sněmovně, ale pirátským volebním programem. Můžu tedy svobodně pojmenovávat selhání a nekompetenci, které denně pozorujeme u ODS a dalších koaličních stran.“
Piráti vs. konzervativci
Nejnovější spor se vede na linii pirátských europoslanců proti Spolu.
Lídr do eurovoleb a první místopředseda Pirátské strany Marcel Kolaja se pravidelně vymezuje proti konzervativním pohledům na politiku. Kvůli odmítání manželství pro všechny obvinil většinu domácích poslanců SPD, KDU-ČSL, ODS a ANO, že „nás chtějí vrátit do středověku“. Také říká, že se „konzervativci stále víc blíží krajní pravici“.
Proti tomu se okamžitě vymezili europoslanci Veronika Vercionová (ODS) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Vrecionová o Pirátech řekla, že v europarlamentu hlasují pro „radikálně zelené a levicové návrhy“ a Zdechovský ji doplnil, že se Piráti „dlouhodobě blíží komunistům“.
Kolaja pro iROZHLAS.cz nyní popsal, že takovéto neshody považuje za přirozené. „Pětikoalice jako celek je zcela přiznaně konzervativnější, než jsou Piráti. Piráti jsou sociálně liberální strana, a tudíž od extrémistů daleko. V případě ostré názorové neshody se nebojím vymezit i vůči politikům vládních partnerů, což považuji za transparentní a fér chování směrem k našim voličům,“ uvedl.
Důvody sporů v tomto ohledu chápe i politolog Kaniok. „Nejde čekat, že navzdory faktu, kdy v jedné vládě sedí ODS a Piráti, budou strany mluvit jednou řečí. Přeci jenom konflikty a tenze, které vyplývají z jejich odlišných postojů, jsou značné a vychází ze základních politických postojů,“ vysvětloval.
‚Opozice‘ vládě
V dřívějším rozhovoru pro Deník N pak Kolaja adresoval časté výtky vůči pirátským europoslancům: „Nejsme to my, kdo v Evropském parlamentu hází vidle do pozice vlády. To je typicky ODS, která hlasuje v rozporu s rámcovou pozicí vlády. Takže si myslím, že by si měli uklidit hlavně na svém písečku.“
Typicky se někteří europoslanci s pozicí české vlády rozchází v klimatické politice, což bylo patrné při schvalování dílčích částí legislativního balíčku Fit For 55. Shoda nepanuje ani na lidskoprávních otázkách, třeba v potírání násilí na ženách nebo směrnici o rovných příležitostech.
Evropský parlament dnes schválil směrnici o reformě systému obchodování s emisemi (ETS), aby členské státy dále snížily průmyslové emise a více investovaly do technologií šetrných ke klimatu.
— Europarlament přehledně (@ep_prehledne) April 18, 2023
Čeští europoslanci hlasovali následovně 👇 pic.twitter.com/dNvxvEVIRI
Navíc fakt, že čeští politici za pětikoalici reprezentují jiné frakce v Evropském parlamentu, situaci nijak neulehčuje. „Blíží se evropské volby, čili by současní členové parlamentu měli být k centrále loajální, pokud chtějí být znovu zvoleni. Ale na druhou stranu mají závazky vůči celku – EU nebo své politické frakci,“ poukázal odborník Kaniok.
Na jaře otevřelo Aktuálně.cz téma, že čtveřice europoslanců ODS pravidelně hlasuje jinak, než co prosazuje česká vláda. Reprezentanti strany premiéra Petra Fialy tak sehrávají roli opozice vůči kabinetu. „Samozřejmě vím o tom, že kompromisy dojednala česká vláda, ale mně nepřipadaly dobré,“ řekla Veronika Vrecionová na konto toho, že v Bruselu a Štrasburku často hlasuje proti „zeleným“ návrhům.
Lidovecké ‚námluvy‘. ODS váhá, zda po eurovolbách zůstane u konzervativců
Číst článek
Alexandr Vondra uvedl, že mu nevadí, když hlasuje proti české vládě. Podle něj mu stranické vedení nikdy nic nevytklo.
Nyní oba občanskodemokratičtí europoslanci na dotaz iROZHLAS.cz odpověděli, že o neshodách neví. Jistá míra vymezování je podle Vondry samou podstatou politiky. „Typicky třeba vymezování Pirátů vůči nám, nebo nás vůči nim,“ popsal.
Proti krokům vlády se v minulosti vymezil i europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. Sám se do přestřelek na sociálních sítích zpravidla nepouští, letos na jaře se ale vyjádřil poměrně tvrdě k hospodářské politice kabinetu Petra Fialy. Pro Hospodářské noviny argumentoval nedostatečností konsolidačních opatření a potřebou zvýšit některé daně.
Ve svém vyjádření pro iROZHLAS.cz upozornil, že všechny jeho komentáře je třeba brát v kontextu. „Poměrně dost toho je též pozice TOPky,“ zmínil. „Třeba že deficit se měl snížit více a snížení daní v minulém období byla chyba,“ narážel na konkrétní příklad se zrušením superhrubé mzdy, které v českém parlamentu prosadila ODS s ANO a SPD.
Pozice Pirátů
Velkého mediálního pokrytí se dostalo iniciativě europoslankyně Pirátů Markéty Gregorové, která letos vyvolala stranické hlasování o odvolání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).
Gregorové vadily informace o tom, že měl Blažek žádat od žalobců informace ze živé kauzy týkající se rozdělování brněnských bytů. „Myslím, že Piráti, kteří jsou součástí vlády, by neměli ministra spravedlnosti s takovými pochybnostmi tolerovat. Nejde sice o tvrdé důkazy, minimálně ale jde o střet zájmů,“ popsala.
Když na twitteru vyzvala Blažka k odstoupení, kolega Zdechovský navrhl, aby rezignovala sama.
Když se poté Blažek setkal v pražské restauraci s lobbistou Martinem Nejedlým, objevil se na Pirátském fóru další podnět. „Já osobně nepotřebuju už od Pavla Blažka slyšet nic. Potřebuju slyšet od Petra Fialy, že nominuje na pozici ministra nebo ministryně spravedlnosti někoho s vyšším morálním kreditem,“ řekla na to konto Gregorová.
Premiér Blažka neodvolal, za schůzku s Nejedlým mu udělil symbolickou žlutou kartu.
Gregorová je toho názoru, že i když je hlavní sídlo europoslanecké práce v zahraničí, neznamená to, že jsou odtrženi od problémů české politiky. „Jsme často výraznými tvářemi vlastních stran či držíme pozice uvnitř stran, které ovlivňují její směřování. Beru jako svou stranickou, ale i občanskou povinnost komunikovat pirátským voličům, když s činností jiných politiků nesouhlasíme, ale i souhlasíme,“ uvedla pro iROZHLAS.cz.
Výmluvy nehodné ministra spravedlnosti, hodnotí Blažkovo ‚náhodné setkání‘ pirátská europoslankyně
Číst článek
Podle politologa z Masarykovy univerzity Kanioka mají Piráti z vládních stran nejhorší možnou pozici. „Jsou v nešťastné situaci, kdy sedí ve vládě, ve které jim je většina partnerů vzdálená, ve sněmovních volbách nedopadli dobře, ale zároveň výsledky jdou také za nimi, přestože se s nimi nemusí ztotožňovat,“ popsal.
V europarlamentu podle něj nedělají z pohledu českého občana protěžovanou politiku. „Razí agendy, které doma nejsou úplně oblíbené. V sociokulturních věcech typu genderové agendy jsou hodně liberální, jsou velmi nakloněni dalšímu postupu v Green Dealu. To se jim v kampani bude těžko obhajovat,“ zamýšlel se Kaniok.
Obhajoba těchto témat bude z pohledu politologa mimo jiné kvůli tomu, že jak se zdá, bude je chtít akcentovat při kampani do eurovoleb Andrej Babiš.
‚Odejděte z vlády‘
Ještě jednou Piráti vs. Zdechovský. Když letos na jaře vládní pětikoalice vyjednávala o úsporném balíčku, obvinil lidovecký europoslanec Piráty z vynášení informací do médií.
KDU-ČSL má o své evropské příslušnosti k EPP jasno. Evropští lidovci ale stojí na křižovatce
Číst článek
„Víme, kdo ty úniky způsobil, byla to jedna z koaličních stran. Nebyli to lidovci, nebyla to ODS, nebyla to TOP 09 a nebyl to STAN,“ vyjmenoval ve vysílání CNN Prima News a vyzval Piráty, aby radši vládní kabinet opustili.
To vyprovokovalo reakci jejich předsedy Ivana Bartoše: „Začít kampaň do eurovoleb lží není zrovna šťastné. Pan Zdechovský by se měl začít věnovat reálné práci pro občany, jako to dělají Piráti.“
Výpady svého spolustraníka tehdy ale mírnil dnešní ministr zemědělství Marek Výborný: „Je to osobní názor pana poslance Zdechovského, my se všemi koaličními partnery včetně Pirátů máme velmi korektní vztahy.“
Zdechovský vs. STAN
A přes léto se pak lidovecký europoslanec pustil i do politiků hnutí STAN. Ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN) obvinil z neschopnosti, nazpět putovala nálepka o trapnosti.
V srpnu pak Zdechovský sdílel úspěch o naplnění českých zásobníků plynu na 92 procent, načež na reakci, že jde o dobrou práci ministra Síkely, napsal pouze: „Ne.“
Když se ho mluvčí STAN Sára Beránková zeptala, proč se tedy pyšní Síkelovou prací, odpověděl: „Kde se pyšním? Jen uvádím, jak je na tom Česká republika.“
Když se Zdechovského iROZHLAS.cz na jeho pře s koaličními partnery zeptal, odpověděl, že jde z jeho strany vždy o věcnou kritiku o podstatě problému.
Uvedl to na příkladu migračního paktu, za který i ve Dvaceti minutách Radiožurnálu kritizoval ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). „Někdy bohužel platí, že i když jste součástí jedné vlády, koaliční partner s vámi věcnou diskuzi nevede,“ rekapituloval nyní záležitost Zdechovský.
Koalice Spolu zvažuje společnou kandidaturu do Evropského parlamentu. Nominaci rozmýšlel i Babiš
Číst článek
Připomněl přitom období vlády Andreje Babiše, kdy dle svých slov vystupoval jako „zlý muž KDU-ČSL“. „Je to jako v hokeji. Vždy máte jednoho, kdo chodí do bitek,“ řekl s tím, že za lidovce do nich chodil on.
Je pravda, že jeho europoslanecká kolegyně v barvách KDU-ČSL Michaela Šojdrová do podobných soubojů na sociálních sítích nechodí a zpravidla se vyjadřuje pouze k evropským tématům.
Pro iROZHLAS.cz to vysvětlovala tím, že k tomu nevidí důvod. „Není dobrá doba se vzájemně dohadovat a ukazovat na druhé, politici by měli jít příkladem v pozitivním jednání, aby se z rybníku nestala časem žumpa,“ reagovala Šojdrová.
‚Speciální kategorie‘ Zahradil
Velmi aktivním bojovníkem je na sociálních sítích také dlouholetý europoslanec ODS Jan Zahradil, který už v příštím roce nemá zájem mandát obhajovat, a tak i proto své útoky na politickou konkurenci možná i zintenzivnil. Politolog Hloušek upozorňuje, že Zahradil teď už „nereprezentuje nic než sám sebe“.
Po sněmovních volbách 2021 Zahradil jako jediný na výkonné radě ODS nezvedl ruku pro koaliční smlouvu, letos v březnu předsedkyni Sněmovny a šéfku TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou nazval „o tři levely hloupější než Babiš“.
Nedávno pak na sociálních sítích označil předsedu sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) za „omyl české zahraniční politiky“.
Vůči Zahradilovým výlevům se vymezil i jeho europoslanecký kolega a stranický místopředseda ODS Alexandr Vondra. „Honza Zahradil je velmi inteligentní člověk, je to politický realista, což mi vůbec nevadí. Co ale řadě lidí vadí, jsou jeho noční tweety, kdy poměrně jedovatě útočil na kdekoho, aniž by to dávalo nějaký smysl.“
