Zvýší se životní minimum. Vláda podpořila i dětská zařízení a lidi dotčené válkou na Ukrajině

Životní minimum se od ledna zvýší z 4620 na 4860 korun, rozhodla vláda. Zvýšení čeká i klokánky a zařízení pro okamžitou pomoc dětem. Vedle toho vláda schválila přijetí úvěru 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) od Evropské investiční banky na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. A solidární příspěvek pro lidi, kteří zdarma ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, se bude vyplácet i v prvním čtvrtletí příštího roku.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jednání vlády

Vláda ve středu rozhodovala mezi jinými o životním minimu, podpoře pro klokánky, čerpání úvěru pro pomoc ukrajinským uprchlíkům a příspěvku pro lidi, kteří u sebe ubytovávají lidi prchající před válkou na Ukrajině | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Pro člověka, který žije sám, životní minimum vzroste o 5,2 procenta. Stejně se upraví i minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Upraví se také existenční minimum z 2980 na 3130 korun. Nařízení schválila ve středu vláda a oznámil oznámil to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Minimum, které se využívá pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor, vláda upravovala kvůli inflaci letos dvakrát.

Poprvé ho zvedla od dubna o deset procent a podruhé od července o téměř devět procent. Po lednové změně bude podle ministerstva práce příští rok na dávky potřeba 948,3 milionu korun navíc.

Po zvýšení minima například víc rodin než teď dosáhne na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci.

Zvýšení u dlužníků

Vyšší by měla být také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Životní minimum pro dospělého, který žije sám, činí 4620 korun. Podle nařízení se zvýší o 240 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje teď 4250 korun, u druhé a další pak 3840 korun.

U dětí do šesti let je to 2360 korun, od šesti do 15 let 2900 korun a od 15 do 26 let 3320 korun. V domácnosti podle nařízení na prvního dospělého připadne od ledna 4470 korun, na druhého 4040 korun, na dítě do šesti let 2480 korun, od šesti do 15 let 3050 korun a od 15 do 26 let 3490 korun. Existenční minimum by se mělo upravit z 2980 na 3130 korun.

Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Částky může upravit ale i v mimořádném termínu.

Zohledňuje se zvýšení cen bez zdražení bydlení, energií, vody a paliv od posledního přidání. Při červencové úpravě se započítávalo období do konce března. Nyní tedy ministerstvo práce ve svém návrhu zohlednilo vývoj od dubna do konce září. Ceny se zvedly za tu dobu o 5,2 procenta.

Podle podkladů k nařízení po zvýšení minima bude na dávky příští rok potřeba asi 948,3 milionu korun navíc.

Do příspěvků na živobytí, doplatků na bydlení a dalších dávek v hmotné nouzi by z toho mělo putovat 297,8 milionu, do přídavků na dítě a porodného 229,1 milionu, do příspěvků pro pěstouny 91,4 milionu a do humanitárních dávek pro válečné uprchlíky v tísni 330 milionů korun. Peníze by měl mít resort práce ve svém rozpočtu.

Podpora klokánků

Státní příspěvek pro klokánky a podobná zařízení pro okamžitou pomoc dětem (ZDVOP) se od ledna zvýší o deset procent. Místo 36 tisíc korun tak na dítě na měsíc bude činit 39 600 korun. O deset procent se zvedne i částka pro organizace na podporu a doprovázení pěstounských rodin z nynějších 54 tisíc korun na 59 400 korun.

Příspěvek na dítě pět tisíc. Polovina rodin ho dala na vybavení dětí do škol, někteří na dluhy, tvrdí studie

Číst článek

Navýšení kvůli inflaci ve středu schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na přidání by bylo příští rok podle podkladů k vládnímu nařízení potřeba 103 milionů korun.

„Toto zvýšení je poměrně výrazné. Záleží nám na tom, abychom podporovali aktivity pěstounů a náhradní rodinnou péči. Když nejsou děti s biologickými rodiči, aby měly dobrý servis,“ řekl Jurečka.

Ministerstvo práce v podkladech k nařízení poukazuje na to, že od začátku roku do konce září spotřebitelské ceny vzrostly o 16,1 procenta. Navrhlo státní podporu kvůli stavu rozpočtu zvýšit ale o deset procent. Podle zákona o ochraně dětí může vláda příspěvky zvednout, pokud se ceny od poslední úpravy dávek navýšily nejméně o pět procent.

Poslat dítě do ústavu, protože se jeho rodiče neshodnou na péči? Chyba, vzkazuje Ústavní soud

Číst článek

Na přidání u příspěvků pro zařízení pro okamžitou pomoc dětem by bylo příští rok potřeba 21,7 milionu korun, u příspěvků pro organizace pak 81,3 milionu korun. Kabinet teď od října zvedl už příspěvky pro pěstouny při převzetí dítěte, na úhradu potřeb dětí i na jejich zaopatření po odchodu z ústavů či náhradních rodin.

V Česku podle ministerstva funguje 51 zařízení pro okamžitou pomoc dětem s 668 lůžky. Loni v těchto dětských azylových domech prošlo 1643 dětí. Státní příspěvek pro klokánky a podobná zařízení se krátí za dny, kdy dítě v domově nepobývá.

Nedostatečné financování

Provozovatelé pomoci pro děti si každoročně stěžovali na nedostatek peněz i na nastavení financování. Ministerstvo práce jim pak posílalo dodatečně desítky milionů korun na dotace na dorovnání. Už v minulých volebních obdobích slibovalo systémovou změnu, tu ale zatím nepředstavilo.

Kojenecké ústavy v posledních čtyřech letech přišly téměř o 70 procent dětí, nahrazuje je pěstounská péče

Číst článek

Od roku 2013 měsíční částka činila 22 800 korun, letos od ledna se zvedla na 36 tisíc korun. Od ledna 2023 se dostane na 39 600 korun. Na doprovázení pěstounů pobíraly organizace v minulých letech na rok 48 tisíc korun, od letoška je to 54 tisíc korun a od ledna to bude 59 400 korun.

Ministerstvo uvedlo, že kvůli zdražování začínalo být pro zařízení a doprovázející organizace s dosavadní sumou problematické zajistit kvalitní péči pro děti či pěstounské rodiny.

Asociace Dítě a rodina navýšení příspěvků vítá. Podle ní je ale částka pro doprovázející organizace nízká. Navrhovala navýšení na 80 tisíc korun. Uvedla, že se od roku 2013 suma upravila o 12,5 procenta, ale ceny vzrostly o 35 procent.

„Tato situace neumožňuje pokrýt potřeby nejpotřebnějších dětí a adekvátní ohodnocení sociálních pracovníků ve srovnání s mzdami v sociálních službách,“ sdělila asociace. Dodala, že díky podpoře pěstounů a zařízení pro okamžitou pomoc dětem stát ušetří za pobyt dětí v ústavech.

Pomoc uprchlíkům z Ukrajiny

Podle ministerstva financí, které návrh přijetí úvěru 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) kabinetu předložilo, by peníze měly sloužit ke spolufinancování neočekávaných výdajů státu na základní životní potřeby lidí prchajících před válkou.

V Česku pracuje 98 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Zaměstnaných přibývá, počet vyplácených dávek klesá

Číst článek

Ministerstvo v materiálu připomíná, že Česko se stalo jednou z hlavních cílových zemí ukrajinských uprchlíků. „Cílem vlády je poskytnout efektivní humanitární pomoc těmto lidem,“ uvádí úřad. Úvěr od Evropské investiční banky by měl pokrýt část nákladů vynaložených ze státního rozpočtu a systému veřejného zdravotního pojištění.

Vláda už v říjnu schválila přijetí úvěru 400 milionů eur (9,8 miliardy korun) od Rozvojové banky Rady Evropy (CEB) na spolufinancování humanitární pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny. V dubnu získalo Česko od Rozvojové banky Rady Evropy také grant ve výši 400 milionů eur na pomoc s integrací uprchlíků z Ukrajiny.

Podle údajů ministerstva vnitra od vypuknutí konfliktu na Ukrajině získalo v Česku dočasné vízum přes 468 tisíc Ukrajinců. Víza jejím držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Prodloužení solidárního příspěvku

Nařízení s prodloužením vyplácení podpory pro lidi, kteří zdarma ubytovávají uprchlíky, do konce března schválila ve středu vláda. Pravidla pro získání dávky a její výše se nemění. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle podkladů k předpisu by mohly výdaje na čtvrt roku činit 534 milionů korun. Autoři nařízení podotkli, že resort práce ve svém rozpočtu ale tyto peníze nemá.

Kde budou bydlet lidé z Ukrajiny? Solidární podpora se prodlouží, část Ukrajinců na tržní nájmy nemá

Číst článek

„Vláda schválila nařízení, které prodlužuje příspěvek pro solidární domácnosti na první kvartál 2023. Je to důležité pro velké množství českých domácností, které poskytují uprchlíkům přístřeší, ať už sdílí domácnost, nebo poskytují celý dům či byt,“ uvedl Jurečka.

Podle něj stát vyplácel nejvíc příspěvků domácnostem v květnu, a to na 68 tisíc ubytovaných příchozích. „To je ohromná solidarita,“ podotkl ministr. Dodal, že v listopadu pak dávku dostalo 13 tisíc příjemců na ubytování 35 tisíc běženců.

Solidární příspěvek zavedl takzvaný lex Ukrajina a nastavení podpory upravuje vláda v nařízení. Nynější nastavení mělo platit do konce roku, kabinet pak měl pravidla a výši dávky podle vývoje situace přehodnotit. Ministerstvo práce navrhovalo teď jen prodloužení o tři měsíce bez dalších změn. Jurečka podotkl, že od dubna se chystá změna podpory.

Prostor na odpočinek, jídlo, hygiena a voda

Příspěvek je možné žádat na ubytování s prostorem na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, se záchodem a přístupem k pitné vodě. Stát vyplácí za bezplatné poskytnutí bydlení na nejméně 16 dnů v měsíci ubytovatelům podporu na náklady.

Na jednoho ubytovaného člověka v samostatném bytě posílá pět tisíc korun, na dva devět tisíc korun, na tři 12 tisíc korun, na čtyři 14 tisíc korun a na pět a více osob 15 tisíc korun.

Tři tisíce na osobu měsíčně. Lidé ubytovávající Ukrajince mohou žádat o solidární příspěvek státu

Číst článek

Pokud lidé ubytovávají uprchlíky u sebe doma, mohou na ubytovanou osobu pobírat tři tisíce korun na měsíc. Měsíčně mohou získat nejvýš devět tisíc korun. Solidární podpora je i pro ubytovatele, u kterých si běženci sami platí plyn a elektřinu.

Lidé mohou o solidární příspěvek žádat od 11. dubna, a to jen elektronicky přes aplikaci. Nutné je mít digitální identitu, využít se dá třeba ta bankovní. Podle podkladů k nařízení stát v říjnu vyplatil podporu 19 400 příjemcům na ubytování téměř 50 tisíc uprchlíků.

Dvě třetiny příchozích našly bydlení v samostatném bytě, třetina v domácnostech. Výdaje státu měsíčně na 50 tisíc ubytovaných by podle ministerstva činily 178 milionů korun, za čtvrtletí je to tedy 534 milionů. Tyto peníze resort ale ve svém rozpočtu na příští rok nemá, takže se bude muset zvýšit deficit, uvedli autoři návrhu.

Podotkli, že díky bydlení v domácnostech by se uprchlíci víc rozptýlili a nesoustředili na jednom místě. Vhodnější je to pro adaptaci a integraci. Kraje by navíc ušetřily ze svých rozpočtů za ubytování v zařízeních.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme