Přibývá lidí, kteří se snaží ušetřit za energie. Přesto ale za bydlení platí víc než v létě, ukazují data

Každá druhá česká domácnost na konci září šetřila na energiích. Vyplývá to z nových dat projektu Česko 2022: Život k nezaplacení, na kterém Český rozhlas spolupracuje se společností PAQ Research. Výzkumníci se v něm pravidelně ptají asi 1600 lidí mimo jiné na jejich ekonomickou situaci. Výsledky ukazují, že výdaje na energie se na začátku topné sezony ve srovnání s letošním lednem snaží omezit víc domácností.

Tento článek je více než rok starý.

Život k nezaplacení Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

topení, ilustrační foto

Každá druhá česká domácnost na konci září šetřila na energiích (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Zhruba polovina českých domácností se snaží vytápět na nižší teplotu a také méně používat elektrické spotřebiče. V lednu jich byla asi třetina. Narostl i počet rodin, které vytápí menší část bytu nebo domu, a také těch, kteří vodu v bojleru ohřívají na nižší teplotu.

Úsporný tarif se vztahuje na všechny, říká Prokop. Peníze nedostanou na účet lidé, ale dodavatel

Číst článek

Podle nových dat je možné, že se více energiemi snaží šetřit lidé s vysokoškolským vzděláním. „Tito lidé častěji bydlí ve větších domech. Tam má omezení teploty obrovský efekt proti malému bytu. Je vidět, že část společnosti, která bydlí ve větších domech, častěji dokáže snížením teploty omezit spotřebu,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop.

Navzdory veškerému šetření, domácnosti od léta za energie, nájmy i hypotéky dávají v průměru o 570 korun víc. U potravin průměrné výdaje narostly o 220 korun. Z dlouhodobých dat navíc vyplývá, že v průměru dnes domácnosti za tyto povinné výdaje platí o 3300 korun víc než loni v listopadu.

Největší šetření od pandemie

„U výdajů za potraviny pozorujeme, že sice rostou, ale méně než inflace. Je to dáno tím, že se zhruba 20 % domácností na nich snaží výrazně šetřit. Část domácností to tedy stahuje cíleně, další může přispívat i nevědomě využíváním akcí a mírnou redukcí spotřeby,“ doplňuje Prokop.

Domácnosti v současnosti podle dat z výzkumu dokonce šetří nejvíc od začátku covidové epidemie v roce 2020. Na potravinách, spotřebních věcech a rekreaci se snaží uspořit přibližně čtvrtina českých domácností.

Ceny energií po konci války neklesnou. Před Českem budou tři náročné zimy, shodli se experti

Číst článek

Úspora energií v domácnostech se ale podle průzkumu odráží na číslech o spotřebě jen částečně. Na spotřebu má totiž vliv i počasí, letošní začátek podzimu byl přitom spíš chladnější.

Pražská plynárenská hlásí za první polovinu září u svých odběrných míst úsporu asi 14 procent oproti stejnému období loni. V druhé, chladnější, polovině měsíce už nic takového ale nepozorovali.

Topná sezona

„Spotřeba zemního plynu v září letošního roku byla na úrovni 99,1 % proti září roku 2021 a 104,4 % proti roku 2020. Na zářijovou spotřebu tak má zřejmě vliv fakt, že letos byla v září nejnižší průměrná teplota za poslední čtyři roky,“ popisuje mluvčí společnosti EG.D., Roman Šperňák.

Společnost innogy i přesto ale pozoruje, že lidé letos začátek topné sezony odkládají a někteří třeba plynové kotle ještě nespustili. Zároveň snahu šetřit většina společností pozoruje na celkové spotřebě plynu od ledna do září.

S vysokými cenami energií se lidem snaží pomoct i stát. Od října domácnostem klesly zálohy díky takzvanému úspornému tarifu. Stát také odpustí poplatek za obnovitelné zdroje a celý následující rok by mělo v Česku platit zastropování cen energií – v zálohách se ale zřejmě projeví už v listopadu. 

Jana Karasová, pek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme