Alkohol se v Česku konzumuje extrémně. Podvazuje to i náš hospodářský růst, upozorňuje sociolog Prokop
Dopady toho, že Češi nadměrně pijí alkohol, vyčísluje sociolog Daniel Prokop z výzkumné společnosti PAQ Research na zhruba 30 až 50 miliard korun. Patří do toho náklady na zdravotní péči i menší pracovní produktivitu. „Ve spotřební dani se dnes vybere okolo 13 až 14 miliard korun, s DPH je to asi 17 miliard. To je výrazně méně,“ počítá Prokop v rozhovoru pro Radiožurnál.
Ve společnosti PAQ Research jste vypracovali studii týkající se spotřební daně u takzvaného tichého vína. Z výsledků vyplývá, že by bylo vhodné razantně zvýšit spotřební daně nejen u tichého vína, ale i u piva a ciderů. Jestli tomu dobře rozumím, tak vycházíte z toho, že vybrané peníze ze spotřební daně nepokrývají objem peněz na léčbu nemocí způsobených nadměrným požíváním alkoholu?
Ano. Takzvané externality, společenské náklady spojené s konzumací alkoholu, ve které je Česko na evropské špici, jsou ve zdravotním systému i v nemocenském pojištění, nemocenské a v tom, že lidé jsou méně pracovně produktivní, mají menší odvody a podobně.
„Máme průměrné zdanění práce, podprůměrné zatížení OSVČ, majetku a kapitálu,“ říká sociolog Daniel Prokop, podle kterého jsou v daňovém mixu v Česku výjimky v rámci alkoholu a práce. Je to tak správně? Poslechněte si celý rozhovor
Extrémní konzumace alkoholu v Česku tak vlastně podvazuje ekonomický růst. Náklady na tyto externality jsou odhadovány pro veřejné rozpočty mezi 30 a 50 miliardami korun. Ve spotřební dani na alkohol se dnes vybere okolo 13 až 14 miliard. Když k tomu přidáte DPH, tak je to asi 17 miliard korun. To je výrazně méně, než jsou odhadované náklady.
Problém u zdanění alkoholu je zároveň v tom, že máme relativně standardní danění tvrdého alkoholu, které se bude zvyšovat, takže bude relativně standardní v porovnání s tím, co platí v Evropě a v okolních zemích.
A do toho máme výjimky. Například že efektivní daň na alkohol v pivě po přepočítání na litr alkoholu je asi na 20 až 25 procentech. V tichém víně je to nula procent. Šumivé víno je naopak relativně vysoko zdaněné. A když to přepočítáte na jednotku alkoholu, tak cidery jsou zase na nule.
Evropské státy jednotnou daň na tiché víno nechtějí. Nemělo to pozitivní odezvu, přiznává ministr Výborný
Číst článek
Takže je tam spousta děr a nerovností, které vedou k tomu, že reálná hodnota spotřební daně u některých typů alkoholu klesá v čase. A zároveň platí, že alkoholici nebo lidé, kteří vždycky konzumují alkohol, tak přechází ze zdaněného alkoholu k těm nedaněným, například krabicovým vínům za 25 korun litr.
Takže i v čase je vidět, že výrazně stoupá konzumace alkoholu přes víno, naopak u těch dalších trošku klesá. A náš návrh je udělat to racionální. Přiznejme si, že alkohol ve víně a v pivu asi nemá být daněný tak silně jako tvrdý alkohol, protože dopad na zdraví je omezenější.
Ale podle zahraničních studií a průměru jiných zemí je standardní mít alkohol v pivu a vínu, v méně koncentrovaných nápojích, daněný třeba na 60 až 80 procent efektivní sazby oproti tvrdému alkoholu. A tohle my navrhujeme.
Zároveň navrhujeme uchovat nižší, lepší sazby pro menší české pivovary a menší vinaře. A tím je zvýhodnit a neudělat to pro lokální trh destruktivní.
Kdyby se to takhle racionalizovalo, tak se omezí přechody mezi alkoholy. Cenová politika alkoholu by měla větší vliv na omezení spotřeby. A zároveň by stát vybral 12 až 17 miliard, které může ušetřit třeba ve zdanění práce.
Vyšší zdanění alkoholu pomůže státnímu rozpočtu i zdraví populace, navrhuje sociolog Prokop
Číst článek
Takže je to námět, jak to udělat.
Rozhodně je lepší vybrat na alkoholu 12 až 17 miliard navíc oproti dnešku. Zároveň je to metoda, která v rámci vín zatíží dovoz, zatíží levná krabicová vína, ale výrazně méně lokální vinaře, kteří by měli poloviční sazbu a vyráběli by relativně kvalitní a dražší vína. To samé u malých pivovarů.
To by muselo být provázáno s unijní legislativou?
Unijní legislativa umožňuje dát poloviční sazbu menším vinařům třeba s výrobou do tisíce hektolitrů ročně. To je i v našem návrhu. Bylo to v návrhu ministerstva financí, pokud vím. Legislativa sice neumožňuje úplně vyjmout nejmenší vinaře, ale umožňuje, abychom hledali cesty, jak snížit jejich zátěž.
A v rámci piv je to to samé, když uděláte spotřební daň, která je vyšší, je uvalena na litr toho piva. A malé pivovary s poloviční sazbu jsou procentuálně mnohem méně zatíženy než průmyslově vyráběná nejlevnější piva.
Není to strašně složité?
Ne, to dnes už existuje, je to jenom změna. Možná to složitě vysvětluju, ale je to aplikace současných věcí, které už existují.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
