Holeňák: Mladé fotbalisty se snažíme i vzdělávat a vychovávat
Nanejvýš aktuální jsou v současnosti starosti bývalých fotbalistů, kteří byli zvyklí na slušný příjem a nákladný život. Po konci kariéry už jim totiž v řadě případů zbylo jen to druhé. A protože nestihli včas úspěšně investovat a zaměstnání často nemají, topí se v dluzích a hledají pomoc. Česká asociace fotbalových hráčů eviduje každý den nový případ.
„Takových, co vydělali hodně peněz do budoucna a ještě zvládli šikovně investovat, je strašně málo,“ připomíná předsedkyně asociace Markéta Haindlová. Zdaleka ne každému se povedlo zajistit se svou úspěšnou kariérou do konce života a výraznější problémy se mohou týkat 60 % bývalých profesionálů.
„Věkově zhruba od těch 37 let dál,“ odhaduje Haindlová. Z profesních důvodů nemůže jména klientů prozradit, příběhy jsou to ale velice podobné. Jako hráči zažili éru bohatých mecenášů, kdy si i fotbalisté v českých klubech přišli na dobré peníze.
Zvykli si na vysoký standard, na který už postupně přestávali mít, takže si rozdíl kompenzovali nevýhodnými půjčkami u lichvářů. Ty teď po konci kariéry ani často nemají jak splácet.
Naštěstí mladší generace už jsou podle Markéty Haindlové vzdělanější i finančně gramotnější. Zhruba od ročníku 1980 prý přichází zásadní změna, takže současní hráči se na odchod z trávníků dopředu mnohem lépe připravují.
„I vzhledem k tomu, že podle mě je peněz ve fotbalu čím dál tím méně, tak je potřeba myslet na to, že se můžete kdykoli zranit, kariéra může skončit a nemusí to být jen spojené s věkem.“
Právě zranění dost často zásadně poznamená kariéru fotbalisty, bývalý reprezentant a dnes trenér mladých hráčů libereckého Slovanu Miroslav Holeňák přidává osobní zkušenost.
“Můj nejlepší kamarád ve Zlíně Karel Zámečník byl spoluhráčem Tomáše Řepky, hráli spolu v mládežnických reprezentacích, takže to mohli oba dotáhnout stejně daleko. Jenže Tomáš pak hrál v Anglii a Itálii, a Karel nehrál nikde, protože měl špatná kolena,“ líčí Holeňák.
Finanční problémy mají hlavně starší fotbalisté, říká hráčská šéfka Haindlová
Číst článek
„Jenomže protože byl chytrý kluk, udělal si ekonomku a teď dělá ve Zlíně ředitele v bance a je v pohodě. Kdyby si řekl, že to dotáhne daleko jako Tomáš a že kašle na školu, tak zůstane bez fotbalu, bez vzdělání a nedělal by třeba nic, byl by bez zaměstnání.“
I to se snaží v Liberci mladým svěřencům připomínat a někdy i rodičům dorostenců. Právě Miroslav Holeňák je představitelem generace, o které byla na začátku řeč. Zná některé pohnuté osudy svých bývalých spoluhráčů z kabiny, a tak i na to při výchově talentů myslí.
„V Liberci na to hodně dbáme a už se mi i podařilo jednoho rodiče přesvědčit. Říkal nám, že kluka do Slovanu nedal proto, abychom se my starali o to, jak se učí, ale abychom z něj udělali fotbalistu," vypráví Holeňák.
"Na to jsme mu vysvětlili, že se snažíme i kluky vzdělávat a vychovávat, a že pokud se mu to nelíbí, tak ať si kluka vezme a dá ho někam jinam. A postupem času nám dal za pravdu a řekl, že je to dobře, a jen ať se ti kluci učí.“
