S USA bych se dohodl i za cenu ústupků, říká ekonom Zámečník o jednání s EU o clech
„Spojené státy zavedou 30procentní cla na zboží ze Spojených států,“ stálo v dopise Evropské unii, který zaslal americký prezident Donald Trump. Hlavní poradce České bankovní asociace a bývalý zástupce Česka při Světové bance Miroslav Zámečník se domnívá, že jejich zavedení stále může zvrátit vyjednávání. „Je tam celá řada sporných bodů a ne ve všem se dá Donaldu Trumpovi vyhovět,“ říká pro Český rozhlas Radiožurnál možné překážky.
Jakou váhu přikládáte Trumpovu dopisu, který dorazil do Bruselu, a jak mu rozumíte? Jako výzvě k dalšímu jednání nebo jako faktický diktát?
Já bych se přiklonil k tomu, že to je důrazné upozornění, že čas pro vyjednávání se krátí. Vyjednávání mezi Evropskou komisí, konkrétně (evropským komisařem pro obchod) Marošem Šefčovičema, a partnery ve Spojených států bylo nesmírně intenzivní a pokročilo hodně daleko, takže prostor pro dohodu tam nesporně je.
Už ministr (průmyslu a obchodu Lukáš) Vlček zmiňoval, že z hlediska obchodních, finančních a investičních vztahů, Amerika a Evropská unie jsou pro sebe vzájemně nejtěsnějšími a obchodně nejvýznamnějšími partnery. To znamená, že by bylo docela neštěstí přistoupit na 30procentní cla a dělat na ně odvetu.
Proč podle vás ale například na Trumpovu administrativu zjevně nezapůsobil příslib, že Evropská unie nepočítá v příštím rozpočtu s digitální daní, která by citelně zatížila velké americké společnosti? Měl to být myslím významný signál, vstřícný krok.
On to byl významný signál, ale Donald Trump tlačí na další věci, které jsou významně citlivější pro Evropskou unii. Je to například dovoz masa, třeba hovězího, kdy při chovu zvířat byl použit růstový hormon, nebo jiný způsob úpravy drůbežího masa. To jsou věci, které pro Američany, ne snad objemově by znamenali něco významného, ale symbolickou rovinu to má.
Desítky tisíc Čechů bez práce. Trumpova cla budou mít rozsáhlý dopad na zaměstnanost, míní ekonom
Číst článek
Evropská unie nechce na tohle změkčování předpisů přistoupit a je tam celá řada sporných bodů, jak se nahlíží na vnitřní trh Evropské unie a co by Spojené státy chtěly. Ne ve všem se dá Donaldu Trumpovi vyhovět.
Ale jak jsem pochopil, tak podle vás je reálné ještě mnohé vyjednat do 1. srpna?
Ono v podstatě hodně vyjednáno bylo, v zásadě bychom se dostali na nějaké 10procentní všeobecné clo, takový ekvivalent jakési dovozní přirážky, co Spojené státy měly například za prezidenta (Richarda) Nixona. To by ještě nejenom česká, ale i evropská ekonomika dovedla vstřebat. Němci například, kteří mají Ameriku za nejvýznamnější exportní trh, za to plédovali výměnou za nějaké koncese, typu snížených cel na dovoz automobilů – nikoliv těch 25 procent, ale něco nižšího. Prostě ten prostor k vyjednávání existuje.
Francie se tváří tvrději, zajímavé je, že k docela tvrdému postoji vyzývá asi nejvýznamnější dnešní francouzský ekonom Olivier Blanchard, bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu, který má vynikající americké školy a dlouho byl profesorem na MIT a studoval tam mu (již zesnulého izraelského ekonoma) Stanleyho Fischera.
Ten říká, odpovězme inteligentním souborem protiopatření tam, kde to politicky a ekonomicky bude Donalda Trumpa bolet. On říká, že když Trump zjistí, že odpor protistrany je důrazný, tak ustoupí.
EU odloží platnost protiopatření proti americkým clům, uvedla Von der Leyenová
Číst článek
Donald Trump říká, že neustoupí a že cokoliv uděláme, on připočte k té třicetiprocentní sazbě. Takže teď je nějaký prostor pro to se dohodnout a já osobně bych se přikláněl k tomu německému postoji. Jinými slovy, dohodnout se i za cenu ústupku.
Trump v dopise připouští určité úpravy pod podmínkou, že Unie „otevře své zavřené obchodní trhy pro Spojené státy a odbourá svoje tarifní i netarifní obchodní bariéry.“ Nejsou to příliš neurčité požadavky?
Ne, oni mají velmi konkrétní požadavky. Vědí, co chtějí a my také víme, co na úrovni Evropské unie nechceme. Česká republika by se k tomu možná postavila trochu jinak, ale je třeba držet jednotný postoj. Já slyším třeba od italské premiérky (Giorgii) Meloniové snahu odvrátit ten obchodní konflikt téměř za každou cenu.
Pak, když dojde na detaily, to může být samozřejmě politicky velmi bolestivé v těch jednotlivých členských zemích s různou intenzitou.
