Průměrný Čech překročí udržitelnou ekologickou stopu 3×. ‚Buďme jako Greta,‘ říká ekolog Blahut
Naše společnost dramaticky ničí Zemi. Tvrdí to ekolog a biolog Petr Blahut, který se sám uskromnit dokázal. Čas na změnu se nám prý ale krátí. Je třeba začít chápat souvislosti jinak, přijmout odpovědnost a uskromnit se, říká. Jako příklad správného chování dává ekologickou aktivistku Gretu Thunbergovou.
„Nejlépe to charakterizuje globální didaktický ukazatel, kterému se říká ekologická stopa, kterou lidstvo vytváří. Letos se celé lidstvo ale chová, jako kdybychom měli jednu a tři čtvrtě zeměkoule. Je to rekordní číslo, které rok od roku stoupá,“ říká v Interview Plus.
To vše přestože jsme přijali celou řadu organizačně technických opatření, od vzniku nejrůznějších ministerstev životního prostředí, státních a nestátních agentur přes pořádání summitů a zákonů na ochranu přírody. „Globální ekologická krize se ale jednoznačně a objektivně stále zhoršuje,“ dodává ekolog a biolog Petr Blahut. „Je třeba začít chápat souvislosti jinak a představa, že si můžeme dělat, co chceme, je naprosto mylná,“ varuje.
Jak by měl každý obyvatel této planety začít? „To je strašně jednoduché a příkladem je třeba Greta Thunbergová. Necestuje letadlem, používá hromadnou dopravu, nejí maso a v podstatě žije velmi skromně,“ odpovídá.
Ekologii naproti. Zlínští vědci vynalezli plastové misky na potraviny, které se rychle rozloží
Číst článek
„Pokud průměrný Čech překračuje udržitelnou ekologickou stopu třikrát, průměrný Američan pětkrát, tak není žádná jiná cesta než se uskromnit. Přijmout odpovědnost tak, že se vzdáme tlaku na přírodu, který vytváříme konzumem.“
Musíme snížit osobní spotřebu
Není prý přitom nutné, abychom se vzdali všech technických výdobytků. Některé jsou nízkoenergetické, některé vás dovedou přesunout na velké vzdálenosti ekologicky. „Nemluvím přitom o letecké dopravě, která škodí mimořádně, stejně jako záoceánské lodi, které zásadně ovlivňují stav klimatu. Jediná možná a odpovědná cesta je snížení osobní spotřeby. Jenže naše společnost nás zatím akorát ponouká k další a další spotřebě,“ říká Blahut.
„Ekonomové hlavního proudu zatím stále tvrdí, že k zářné budoucnosti vede jen a pouze další ekonomický růst. Ten nás ale dovedl tam, kde jsme. Pokud to nezměníme, tak se za deset let budeme chovat, jako kdybychom měli dvě planety, za 25 let možná tři. Ty my ale nemáme,“ doplňuje.
Nabízí svou možnost řešení problému: „Každý může přijmout zodpovědnost za stav světa i sám. Stejně jako se o to pokouší Greta nebo já. Jsem vegetarián víc než čtvrtstoletí, letadlem nelétám a autem najedu ročně tak 500–1000 km. Nebo je možné využít zákonných norem, které lidi dovedou k tomu, aby se chovali ekologicky udržitelně, aby stopu nepřekračovali.“
„Máme přece zákony, aby lidé nekradli, platili daně, nevraždili druhého na počkání, a dřív nebo později dospějeme do stadia, kdy bude ekologická stopa uzákoněna jako žádoucí stav věcí. A ti, co to nedodržují, budou sankcionováni, třeba vyššími daněmi,“ říká ekolog.
Tři hlavní rady
Jsou prý jen tři základní věci, které vaši ekologickou stopu ovlivňují: jídlo, pasivní nebo zateplené bydlení a doprava. „Má osobní stopa udržitelná je, proto nevidím důvod, aby nemohla být i ta vaše, pokud budete chtít.“
Ekolog a biolog Blahut si přitom je vědom toho, že dominance ekonomického myšlení nad tím ekologickým se teď zdá jako neřešitelný úkol. „Ale my ho dřív nebo později budeme muset řešit. Až se krize natolik zhorší, že situaci pochopí i bývalý prezident (Václav) Klaus nebo současný (Miloš) Zeman, kteří jsou momentálně na zcela opačné straně.“
Nevidí prý důvod, proč by nemohly i tady vzniknout politické síly, strany a hnutí, které by s teď zdánlivě odvážnou myšlenkou nemohly přijít. „Myslím, že dřív nebo později vzniknou strany, které budou mít jako svůj základní program ekonomický nerůst.“ Mladí lidé si prý už daleko víc než my uvědomují vážnost situace.
V 16 letech ‚probudila svět‘. Greta Thunbergová napsala jeden z nejsilnějších příběhů roku 2019
Číst článek
Už od Platóna
Sám se prý zamýšlel i nad příčinami „neekologického“ myšlení člověka 21. století a má i odpovědi. „Západní společnost byla založena na systémově nesprávném předpokladu o nadřazenosti člověka nad světem, přírodou. Tato teze je i součástí encykliky papeže Františka, která je chápána jako ekologická a je v ní řečeno, že Země nám patří, že je naším vlastnictvím. A s tím jako biolog a ekolog zásadně nesouhlasím.“
Jsme prý součástí přírody, která je náš mateřský systém. „Pokud se k němu budeme chovat jako nadřazený tvor, tak obracíme přirozený řád věcí.“ Postoj k životnímu prostředí tak pramení z náboženství. „Ale šel bych ještě hlouběji, tedy z antické filozofie, a tento antropocentrický přístup vyplývá ze Sokratova a Platónova učení, které pak převzalo náboženství, konkrétně křesťanství. A protože mělo velký vliv na hodnotový vývoj západní společnosti, tak tuto představu přeneslo až do současnosti. Dnešní hlavní ekonomika v tom jen pokračuje.“
Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Michaela Rozsypala.
