Ukrajinská armáda používá umělou inteligenci. Data mohou dodávat občané přes aplikaci
Před ukrajinskými raketovými útoky v roce 2022 na Antonovský most, který je spojnicí mezi okupovaným městem Cherson a východním břehem řeky Dněpr, ukrajinské bezpečnostní složky vyhodnocovaly různé informace. Zaměřovaly se přitom na dvě základní otázky: jestli povede zničení mostu k panice mezi ruskými vojáky a jak by Kyjev mohl maximalizovat úder na morálku Rusů vytvořením „zvláštního informačního prostředí“, popisuje britský magazín Economist.
Rusko na most do značné míry spoléhalo při zásobování svých jednotek na západním břehu. Výzkumná skupina z think tanku Open Minds Institute v Kyjevě procházela prostřednictvím algoritmů nepřeberné množství obsahu na ruských sociálních sítích.
Také rozličné socioekonomické údaje od spotřeby alkoholu, pohybu obyvatel, vyhledávání na internetu až po spotřebitelské chování. Veškeré změny nálad mezi ruskými loajalisty a liberály pak dávala do souvislostí s možným osudem vojáků.
Tato velmi citlivá práce pomáhá dodnes v rozhodování Ukrajinců o průběhu války, včetně potenciálních budoucích útoků na Kerčský most, který je jedinou pozemní spojnicí Ruska s Krymským poloostrovem, vysvětluje zakladatel institutu Svjatoslav Hnizdovský.
Ukrajina se stále častěji snaží získat výhodu pomocí technologií umělé inteligence a pracuje s nimi různými způsoby. Konstruktéři dronů například využívají Chat GPT jako odrazový můstek pro technické inovace a vojáci si umělou inteligencí vypomáhají třeba při identifikaci cílů.
Umělá inteligence opravdu pomáhá
Přestože začali být ruští váleční blogeři při psaní příspěvků opatrnější, aby neprozradili informace, AI dovede analýzou obrázků a textů odhalovat potenciální stopy a dávat si jednotlivé střípky dohromady. To umožňuje denně generovat několik potenciálních cílů a informace o nich pak předat ukrajinské armádě.
Britové urychlí vývoj laserové zbraně, na Ukrajině by mohla změnit poměr sil. ,Je velice slibná,‘ říká Dvořák
Číst článek
K určování cílů pomáhá také využívání modelů, které různí klienti používají ke sledování nálad ve společnosti ohledně jejich značek. S jejich pomocí je možné provádět mapování oblastí a předvídat, kde na ruské straně pravděpodobně panuje nízká morálka nebo dochází zásoby, což by z takových míst mohlo činit snazší cíle.
Kontrarozvědce pak umělá inteligence pomáhá například s identifikací lidí, kteří jsou náchylní k vyslyšení telefonických nabídek přivýdělku výměnou za geolokační snímky infrastruktury nebo vojenských objektů. V takových případech jsou vyhledávány souvislosti v různorodých souborech dat.
Představte si třeba zadluženého rozvedeného člověka, kterému hrozí, že přijde o byt a péči o děti. Otevře si účet v zahraniční bance a je zachycen s telefonem nedaleko místa, kam později dopadnou rakety, přibližuje Economist.
Přílišná důvěra v AI?
Kromě bodového propojení jsou vyhodnocovány i sociální sítě a datová analýza pomáhá ukrajinským vyšetřovatelům identifikovat také ty, kdo obcházejí protiruské sankce.
Chatování s AI je jen zlomek. Obrovských změn ve společnosti se dočkáme do 10 let, předpovídá Koubský
Číst článek
K masivnímu rozvoji využití technologií vyzval v listopadu 2019 ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, připomíná Economist.
Výsledkem apelu je strategický model Centra operací pro vyhodnocování hrozeb zásobovaný širokou škálou informací, některé jsou získávány od hackerů. Model sleduje například změny cen, používání telefonů, migraci, obchod, energetiku, politiku, diplomacii nebo vojenský vývoj.
Geograficky označené fotografie, potenciálně důležité pro obranu země, mohou dodávat i občané prostřednictvím vládní aplikace s názvem Diia, což v ukrajinštině znamená „akce“.
Existují ale i obavy, že přílišné nadšení pro toto odvětví může odklonit zdroje, které by jinde přinesly větší užitek. Jako riziková je někdy vnímaná i přílišná důvěra v umělou inteligenci.
Emeritní profesor Naval Postgraduate School v Kalifornii John Arquilla se obává, že navíc dochází k přílišné centralizaci rozhodování, což utlumuje kreativitu menších skupin. Takové hodnocení je podle Economistu jistě k diskuzi.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách, připravily Zuzana Marková a Tea Veseláková.
