3:0 v neprospěch Babiše. Proč expremiér neuspěl u slovenského Nejvyššího soudu kvůli evidenci u StB

Slovenská justice dala bývalému českému premiérovi Andreji Babišovi (ANO) definitivně návod, koho má žalovat, pokud se mu nelíbí jeho evidence ve svazcích StB. Tím je ministerstvo vnitra. A to ačkoliv v minulosti, jak správně expremiér upozorňoval, tvrdila něco jiného. Proč s konečnou platností rozhodla v Babišův neprospěch? I v Česku by podle soudců musela žaloba mířit na resort vnitra, stojí v rozhodnutí, které má iROHLAS.cz k dispozici.

Dokumenty Bratislava/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej Babiš (hnutí ANO) ve Sněmovně kritizoval financování armády. K řečnickému puultíku si přinesl i graf

Andrej Babiš (hnutí ANO) ve Sněmovně kritizoval financování armády. K řečnickému puultíku si přinesl i graf | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Nepřichází v úvahu žádný jiný logický výklad než ten, že aktuálně je příslušným státním orgánem Ministerstvo vnitra Slovenské republiky,“ píše se v rozhodnutí slovenského Nejvyššího soudu.

V kauze evidence u StB žalujete nesprávnou instituci, řekl opět soud Babišovi. Ten se obrátil na Štrasburk

Číst článek

Ten dal v polovině září za pravdu Krajskému soudu v Bratislavě, který už dříve kauzu Babišovy evidence u československé tajné policie StB řešil. Už tehdy tento soud řekl, že český expremiér žaluje nesprávnou instituci, konkrétně slovenský Ústav paměti národa, a že jeho stížnost má mířit na ministerstvo vnitra.

Babiš s tímto verdiktem nesouhlasil. Mimo jiné říkal, že třicet let existovala na Slovensku praxe žalovat slovenský Ústav paměti národa. Jenže tamní Nejvyšší soud rozhodl, že to nebyla praxe správná. „Velký senát (…) považuje za potřebné odklonit se od své dřívější judikatury,“ uvedli soudci.

Jako v Česku

Jak to zdůvodnil? Ústav paměti národa podle něj nemohl případně zasáhnout do Babišových práv, když ho eviduje jako agenta StB, protože vznikl přibližně 20 let potom. „A 13 roků poté, co došlo ke zrušení Státní bezpečnosti,“ píše se v rozhodnutí.

Podle trojice soudců by navíc i v Česku byla praxe stejná: „V případě sporů souvisejících s registračními protokoly bývalé Státní bezpečnosti je v obdobných případech v České republice nositelem pasivní věcné legitimace Česká republika v zastoupení ministerstva vnitra.“

Ze tří soudců senátu se českého expremiéra nezastal ani jeden. A jak uvedli v úplném závěru rozhodnutí, rozhodl soud v Babišův neprospěch poměrem hlasů 3:0.

Přečtěte si celé rozhodnutí Nejvyššího soudu Slovenské republiky (článek pokračuje pod dokumentem):

Podle mluvčí soudu Alexandry Važanové závěr soudu vychází ze slovenské legislativy. „Z občanského zákoníku při jeho racionální interpretaci celkem zřetelně vyplývá, že pasivně legitimovaný musí být jen původce zásahu,“ stojí v usnesení.

Šéf hnutí ANO už několikrát zopakoval, že je ve svazcích komunistické policie evidovaný jako agent neoprávněně a že se bude „soudit do konce života“. Podal proto už před několika měsíci žalobu právě na slovenské ministerstvo vnitra a podle svých slov se obrátil také na Evropský soud pro lidská práva. Spor, který se tedy táhne už více než 11 let od doby, kdy Babiš podal první žalobu v lednu 2012, nekončí.

Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho ke spolupráci s tajnou policií jako agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten během projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.

Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.

Vít Kubant, Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme