Vrtání zubů i antibiotika. Datový novinář získal své lékařské záznamy za deset let, dostal ale i cizí

Národní registr hrazených zdravotních služeb už deset let plní citlivá data jednotlivých pacientů. Jaké údaje databáze ukrývá, se pokusili zjistit datoví novináři serveru iROZHLAS.cz. Registr spravuje ústav zdravotnických informací. Ten donedávna odmítal veřejnosti její záznamy ukázat, přinutil ho až zásah Úřadu pro ochranu osobních údajů. Po získání výpisu se ukázalo, že obsahuje data i někoho jiného než žadatele.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nemocnice (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Můžu se podívat, jak jsou na tom tito lidé zdravotně, protože v Národním registru hrazených zdravotních služeb vidíme jejich desetiletou historii.“ Tak popisoval na dubnovém zasedání sněmovního výboru pro zdravotnictví šéf zdravotních statistiků Ladislav Dušek přípravu státu na možné zhoršení epidemie koronaviru.

Vládní statistik Dušek před poslanci: Koronavirus změní rovnováhu, mám z toho strašný strach

Číst článek

Jelikož k tak dlouhé časové řadě záznamů o zdraví nemají přístup ani ošetřující lékaři, rozhodli se datoví novináři serveru iROZHLAS.cz své záznamy získat, aby mohli popsat, co všechno státní evidence doopravdy obsahuje.

Právo na výpis svých osobních údajů garantuje evropské nařízení GDPR. Ústav zdravotnických informací a statistiky, který medicínské rejstříky spravuje, ale informace poskytnout odmítl.

„Sdělujeme vám, že jsme žádné takové údaje nenalezli,“ psal v odpovědi ředitel ústavu Ladislav Dušek. Později on i jeho kolegové připustili, že záznamy sice mají, ale nedovedou je spolehlivě dohledat. Důvodem mělo být, že evidence jednotlivé občany rozlišuje podle rodného čísla, které, alespoň dle tvrzení ústavu, nemusí být unikátní.

‚Nedohledali jsme.‘ Zdravotní statistici o vás sbírají citlivá data, ale na žádost vám je nevydají

Číst článek

Ústav porušil zákon

Během vyřizování žádosti šéf ústavu Dušek zdůrazňoval, že osobní údaje, které zdravotnické rejstříky uchovávají, jsou „zpracovávány zákonným korektním a transparentním způsobem“. V případě přístupu ke svým záznamům, který ústav neumožnil, to ale nebyla pravda.

„Úřad (pro ochranu osobních údajů – pozn. red.) zaslal Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR upozornění na porušení [...] uvedených ustanovení obecného nařízení o ochraně osobních údajů s tím, že je jeho povinností tuto zákonnou povinnost splnit,“ píše se v dopise od Úřadu pro ochranu osobních údajů, na který se jeden z datových novinářů obrátil. Podle regulátora jsou zdravotničtí statistici povinni žadateli jeho informace bezpodmínečně poskytnout.

Kód pro zub i kotník

Následně ústav zdravotnické statistiky vyhověl a jednomu z datových novinářů jeho záznamy zaslal. Má jít o zdravotní péči, kterou do národního registru vykázala zdravotní pojišťovna. Jak profesor Dušek opakovaně zdůrazňuje, právě pojišťovny by měly být zodpovědné za obsah databáze.

V tomto konkrétním případě jde o trojici tabulek: jedna obsahuje jednotlivé vykázané položky péče, tedy ošetření u lékaře či jednotlivé předepsané léky. K ní je možné připojit záznamy o tom, které zdravotnické zařízení léčbu poskytlo a jaká diagnóza byla důvodem. Třetí z tabulek pak eviduje, u kterých pojišťoven byl pacient během svého života pojištěn.

Náhled na záznamy v registru zdravotnických informací NZIS. | Foto: Jan Cibulka | Zdroj: Český rozhlas

Záznamy jsou kódované pomocí číselníků, zubní kaz je tedy označen kódem K021, pohmožděný kotník S900. Vyvrtání kazu se pak skrývá pod kódem 00901 (opakované komplexní vyšetření a ošetření), rentgen kotníku má zase číslo 89127.

Svůj kód mají i léky, třeba pod číslem 83443 se skrývá vakcína proti tetanu Tetavax. Tu jeden z datových novinářů dostal poté, co ho kouslo divoké prase (na snímku).

Lánská bachyně Berta žije v tzv. demonstrační obůrce a je oblíbená mezi návštěvníky | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Samotné číselníky jsou zveřejněny na webu Všeobecné zdravotní pojišťovny, ovšem v podobě, která neumožňuje počítačové zpracování. Za pravidelně aktualizované strojově čitelné číselníky si pak pojišťovna účtuje asi 30 tisíc korun ročně.

Cizí záznamy

Šéf zdravotních statistiků Dušek při předání dat mimo jiné napsal, že „neexistuje možnost, jak Vám můžeme zaručit 100% správnost předaných informací“. Důvodem podle něj je fakt, že zmíněný registr je určen k tvorbě statistik, nikoli k výdeji individuálních dat.

A to se během analýzy potvrdilo: součástí tabulek byla i diagnóza patřící bratrovi datového novináře. Další pátrání odhalilo, že jde o chybu ošetřující lékařky: ta má oba bratry v evidenci a před několika lety omylem vykázala část péče na vrub toho nesprávného.

Nový zákon

Podle Duška by něčemu takovému měl v budoucnu předejít chystaný zákon o elektronizaci zdravotnictví. Ten plánuje „vybudování integrovaného datového rozhraní resortu zdravotnictví“, který by měl správnost a bezpečnost citlivých informací o zdraví garantovat.

Jak získat své záznamy

Je třeba zdůraznit, že výpis hrazené péče vám neposkytne komplexní a dostatečný obraz vašeho zdravotního stavu, takovou informaci vám podá jen váš ošetřující lékař.

O informace vedené v Národním registru zdravotnických informací NZIS pak můžete písemně požádat Ústav zdravotnických informací a statistiky, toto právo vám garantuje článek 15 evropského nařízení o ochraně osobních údajů GDPR. Během vyřizování žádosti budete muset předložit občanský průkaz, aby ústav ověřil vaši totožnost, zejména rodné číslo, podle kterého záznamy vyhledá.

S tím ale nesouhlasí například expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál. Říká, že stačí, aby se lékaři a další zdravotnický personál naučili používat stávající registry. Už nyní je však sběr citlivých údajů podle něj navíc na hraně nařízení o ochraně osobních údajů.

„Rozhodně to není tak, že bychom potřebovali rychle nový zákon. Všechno důležité je už popsáno ve stávající legislativě, jde jen o to, aby se nastavená pravidla dodržovala a fungovalo sdílení mezi jednotlivými poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami,“ popsal serveru iROZHLAS.cz.

S plány na větší propojování také může zamíchat čtyři roky stará ústavní stížnost skupiny senátorů, kterým sběr individuálních lékařských záznamů přijde jako příliš velký zásah do soukromí. Navrhují proto, aby Ústavní soud současnou zákonnou úpravu zdravotních rejstříků úplně zrušil.

Veřejné jednání soudu překazila epidemie, nově by se soudci měli sejít letos v říjnu. Před vynesením verdiktu si vyslechnou argumenty z řad odborné veřejnosti, dle informací serveru iROZHLAS.cz předvolali například někdejšího náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymulu či advokáta specializovaného na ochranu soukromí Jana Vobořila.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme