‚Neúnosná platová situace.‘ Ministerští úředníci chtějí přidat, vládní pětikoalice se na tom zatím neshodne
Inflace a vládní škrty ubraly na platech ministerských úředníků. Jejich odbory se teď vládu snaží přesvědčit, že situace pro zaměstnance není dál únosná. Problém přiznávají i některá ministerstva. „Faktem je, že dochází k poklesu průměrného reálného platu,“ říká pro Radiožurnál nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč. Pětikoalice se ale na možném růstu platů zatím neshoduje.
Eliška Hronová po práci vyzvedává dceru z dětské skupiny. Na pracovní podmínky si nestěžuje. Ve státní správě pracuje deset let jako právnička se zaměřením na lidská práva. Zároveň předsedá odborové organizaci Platforma zaměstnanců ministerstva spravedlnosti. Právě ta se v posledních měsících společně se zástupci úředníků na dalších ministerstvech snaží na situaci vládu upozornit.
„Státní zaměstnanci ústředních orgánů čelí podstatně většímu propadu reálné hodnoty svých příjmů než jiné skupiny obyvatel. Kvůli rostoucím životním nákladům se platová situace stala pro řadu z nich zcela neúnosnou a neumožňuje jim zaopatřit rodiny bez další pomoci státu,“ píší zástupci odborů na ministerstvech ve společném prohlášení zástupcům vlády.
Menší odměny
Pětikoaliční vláda se snaží šetřit a na platy úředníků letos dala méně peněz. Ministerstva zároveň měla hledat cesty, jak snížit počet míst a dostupné peníze rozdělit mezi méně lidí. Podle rezortu vnitra ubylo celkem asi 2500 míst. Na některých úřadech to byly ale jen jednotky.
Soudní personál bude stávkovat za vyšší platy ve středu. Zapojení přislíbilo 90 procent zaměstnanců
Číst článek
Do toho ministerští úředníci pociťují zdražování z uplynulých měsíců. Podle odborářky Elišky Hronové je pro úředníky se současnými platy obtížné v Praze vyžít. Dražší nájmy i potraviny a nižší plat se promítly i do jejich rodinného rozpočtu. „Já dělám práci, kterou dělám, protože mi dává smysl a mám ji velmi rád. Ale bez toho, aby můj manžel působil v soukromé sféře a v IT, bych určitě už pro stát v této chvíli nepracovala.“
Výdělek bývalých spolužáků v soukromé sféře je teď podle Hronové o desítky procent vyšší než její plat. Ten se jako u jiných státních úředníků skládá ze tří částí – tarifního základu, osobního ohodnocení a odměn. Platové tarify ve státní správě naposledy vzrostly před dvěma lety. Celkový objem peněz na platy zaměstnanců se ale nezvedal. Na mnoha úřadech to podle Hronové znamenalo, že se začalo šetřit právě na odměnách.
Hronová to poznala i na vlastní výplatní pásce. „Osobní ohodnocení, ačkoliv mám dlouhodobě výborné služební ohodnocení, tak se nezvýšilo vůbec,“ popisuje právnička. „Tarif vzrostl lehce v tom roce 2022. Na druhou stranu došlo k tomu, že se u nás na úřadě téměř přestaly vyplácet odměny. Takže můj plat je v tuto chvíli i o něco menší, než byl třeba před dvěma třemi lety,“ vypočítává Hronová.
A její osobní zkušenost potvrzuje i nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč: „Průřezově se pokles promítá zejména do celkového objemu prostředků na nenárokové složky platu, primárně odměn.“
A podle Fryče se také snížila možnost pracovat s osobním ohodnocením nebo příplatky za vedení. „Tedy s těmi složkami platu, které umožňují zohlednit kvalitu odváděné práce,“ dodává nejvyšší státní tajemník. K poklesu výdělků podle něj došlo hlavně v úřadech, které nemohly snížit počet systemizovaných míst.
Za stejnou práci stejná odměna. Spravedlivé mzdy má zajistit nová evropská směrnice, říká ekonomka
Číst článek
Inflace
Podle dat poskytnutých ministerstvem financí jsou rozpočtované průměrné platy v letošním roce téměř na všech ministerstvech nižší, než byly skutečné průměrné platy za rok 2022. V lednu rezort na základě žádosti o svobodném přístupu k informacím zveřejnil vývoj průměrných platů za roky 2018 až 2023. Na dotaz následně Českému rozhlasu zaslal i odhad průměrných výdělků na ministerstvech podle schváleného rozpočtu na letošní rok.
U většiny ministerstev je to nižší částka než před dvěma lety. Na ministerstvu zemědělství skoro o 8000 korun. „Vlivem inflace a snižování objemu prostředků na platy dochází ke zhoršování situace a současné průměrné výdělky již dle našeho názoru nejsou obecně dostačující,“ hodnotí situaci ministerstvo.
A podobně se vyjádřilo i ministerstvo školství, u kterého je rozdíl víc než 6000 korun. „Je velmi obtížné udržet kvalitní zaměstnance, nebo je naopak přilákat, pokud vývoj platů dlouhodobě stagnuje a jejich hodnota se reálně snižuje,“ napsalo tiskové oddělení ministerstva.
Výrazný je kvůli inflaci i pokles reálných platů, jak upozorňuje nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč. Reálné platy podle něj za období 2019 až 2024 poklesly o zhruba 11 procent. „Pokud k tomu připočteme letošní předpokládaný růst mezd v ČR o 6 procent, může být na konci tohoto roku pokles reálných platů cca 17 procent oproti roku 2019,“ odhaduje Fryč.
Statistiky dlouhodobě ukazují, že průměrná mzda zaměstnanců v soukromé sféře jsou o několik tisíc nižší, než je průměrný plat státních zaměstnanců. Rozdíl se ale v posledních letech zmenšuje. Odbory na ministerstvech navíc namítají, že složení obou sektorů se liší, protože na většinu ministerských pozici je podle zákona potřeba univerzitní diplom.
Odborová Platforma zaměstnanců si proto dopočítala rozdíl mezi platy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v soukromé a veřejné sféře. „Zatímco průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance v soukromém sektoru loni činila 72 766 Kč, průměrný plat srovnatelného státního zaměstnance byl jen 56 401 Kč. To je o 16 365 Kč, tedy o 22 procent méně než v soukromém sektoru,“ píší odbory v dopise členům vlády.
Odliv pracovníků
Některá ministerstva dávají nízkým platům za vinu odliv pracovníků. „Opakovaně se setkáváme s tím, že jako primární důvod pro odchod z Ministerstva dopravy je uváděno lepší finanční ohodnocení u jiného zaměstnavatele,“ uvedl rezort dopravy s tím, že se dál snaží snížit agendy, aby dostupné peníze mohlo rozdělit mezi menší počet zaměstnanců.
Že současné výdělky úředníků už nejsou dostačující, přiznává i ministerstvo spravedlnosti. „Dle našeho názoru jejich výše neodpovídá nárokům na vzdělání a kvalifikaci zejména některých profesních skupin zaměstnanců – právníci, IT specialisté apod.,“ píše za rezort mluvčí Vladimír Řepka.
Zrychlení výstavby nebo úprava trhu práce. Jaké změny chce vláda prosadit?
Číst článek
S odbory kvůli tomu – zatím neúspěšně – jednají. „V rámci aktuálního vývoje byla konstatována potřeba řešení na centrální úrovni (úprava, zvýšení platových tarifů),“ dodává Řepka. Rezort kromě stížností ministerských úředníků řeší taky nespokojenost justičního personálu, který už vyhlásil výstražnou stávku.
Podle nejvyššího státního tajemníka je teď potřeba upravit celý systém odměňování ve státní správě. „Musíme ho zjednodušit, zavést motivační nástroje reagující na vývoj na trhu práce nebo citlivě používat tržní výši mzdy,“ přál by si Fryč.
Výši průměrných platů v příštích letech nechce správce státní kasy – ministerstvo financí předjímat. „Především jde totiž o rozhodnutí vlády na základě politických jednání, do kterých mohou vstupovat nejen vládní priority, ale i aktuální ekonomická situace či vývoj cenové hladiny,“ popisuje tiskové oddělení rezortu.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na otázky Českého rozhlas neodepsal. V písemné reakci na výzvu odboru na konci března uvedl: „Jednotlivým resortům jsou přidělovány maximální udržitelné finanční prostředky, které odrážejí současnou rozpočtovou situaci a zodpovědnost za jejich efektivní využití je v plně v rukou těchto resortů.“
Výši platů má podle ministerstva financí na starosti rezort práce a sociálních věcí. Jeho šéf Marian Jurečka (KDU-ČSL) se snaží pětikoalici přesvědčit, aby platové tarify zvýšila v celé veřejné sféře. „Bavíme se o odměňování lidí v celé veřejné správě. To znamená i lidí, kteří jsou úředníci krajů, měst a obcí. I od nich jdou požadavky, které samozřejmě vnímám,“ řekl v týdnu Jurečka. O platech ve veřejném sektoru by podle něj měla vláda v následujících týdnech jednat se zástupci odborů a zaměstnavatelů.
Jednání v pětikoalici
Nejdřív se ale pokusí dohodnout jednotlivé strany pětikoalice. Proti plošnému zvedání platů je poslanec Miloš Nový (TOP 09), který poukazuje na dluh veřejných financí, „Prostě my nejsme v tuto chvíli v takové rozpočtově situaci, abychom si mohli dovolit tu ekonomiku pokropit penězi,“ má za to Nový.
Je navíc podle něj přirozené, aby platy státních zaměstnanců byly nižší než mzdy v soukromé sféře. Státní zaměstnanci mají totiž podle Nového větší jistotu práce i toho, že za ni dostanou vždy včas zaplaceno. Připouští ale, že o zvýšení platů jen pro některé úředníky by jeho strana diskutovat mohla.
Bartoš navrhuje navýšit platy státním pracovníkům IT. Tvrdí, že jsou málo motivační třeba pro mladé lidi
Číst článek
Šéf Pirátské strany Ivan Bartoš se v pětikoalici snaží prosadit plán, jak přidat alespoň ministerským pracovníkům v IT. „Je zhruba 450 pozic ve státě, které vnímám jako naprosto klíčové. Ať už jsou to zaměstnanci v oblasti policie, kybernetické kriminality, DIA, datoví specialisté na jednotlivých resortech,“ popisuje Bartoš s tím, že by je chtěl přesunout do vyšší platové třídy.
Zároveň ale Bartoš dodává, že kvůli inflaci by platy měly vzrůst obecně. Hnutí STAN zatím nechce svůj postoj komentovat. Podobně je na tom i ODS. Mluvčí strany Jakub Skyva uvedl: „I nadále si uvědomujeme nutnost konsolidace veřejných financí i postupného zeštíhlování státu. Pro jakýkoliv výdaj je třeba vždy hledat i způsob jeho financování.“
Právnička a odborářka Eliška Hronová si stojí za tím, že její práce podobně jako i jejích kolegů státu finance šetří. Podílí se totiž na zastupování Česka před Evropským soudem pro lidská práva. Loni před ním v rozhodnutých případech stěžovatelé požadovali po Česku přes 160 milionů korun. Z této částky nakonec stát vyplatil pouhý jeden milion korun. „Státní správa, aby mohla dobře fungovat, tak potřebuje vzdělané a motivované lidi,“ je přesvědčená Hronová.
