BASKETBAL: Srbsko - Česko právě teď živě

Agrofert čerpá stovky milionů také na národních dotacích. Změnit to může i verdikt Černošic

  • Téměř 250 milionů korun. Tolik od roku 2017, kdy začal platit zákon o střetu zájmů, úřady schválily ze státního rozpočtu firmám z holdingu Agrofert na projekty z oblasti vývoje a výzkumu.
  • Nyní hrozí, že i o tyto české dotace by - kromě těch evropských – mohly firmy přijít. Důvodem je role premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO ve svěřenských fondech, kam společnosti vložil právě kvůli zákonu o střetu zájmů.
  • Jednu národní dotaci už v polovině července odmítl proplatit náměstek Státního fondu životního prostředí Leo Steiner. Svůj krok zdůvodnil předběžnými závěry auditů Evropské komise, jež střet konstatují.
  • Jedná se ale o výjimku, jelikož systém schvalování je u národních dotací nejednotný. Celá věc by navíc mohla skončit až u Soudního dvora EU. Zásadní roli by mohlo sehrát i rozhodnutí Městského úřadu Černošice.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Agrofert | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Technologická agentura České republiky schválila letos v lednu přes 15 milionů korun na společný projekt Univerzity v Pardubicích a firmy Výzkumný ústav organických syntéz, která spadá pod Agrofert.

Národní dotace

České dotace jsou oproti těm evropským financovány výhradně ze státních peněz. Prostřednictvím řady programů české úřady či státní agentury podporují projekty z oblasti výzkumu a vývoje, zemědělství nebo životního prostředí. Ty jsou často rozplánované na několik let a jejich příjemci je tedy čerpaní v několika etapách.

Společně budou v následujících letech vyvíjet funkční barvivo na bezpečnostní tisk. Zhruba třetinu z celkové částky půjde univerzitě, zbytek firmě z holdingu.

Obdobných projektů z oblasti vývoje a výzkumu, na nichž se z větší či menší části podílejí firmy z Agrofertu, je od počátku roku 2017 bezmála padesátka.

Zhruba u poloviny figurují společnosti z holdingu jako hlavní řešitel, tudíž inkasují větší část finanční podpory. Ta jde – kromě již zmíněné technologické agentury – především z ministerstva průmyslu, jednotky dotací pak poskytují ministerstvo vnitra, školství a zemědělství a Grantová agentura České republiky.

Následující tabulka ukazuje celkové částky, která na národních dotacích od roku 2017 čerpaly firmy z holdingu Agrofert:

České peníze mířící do oblasti výzkumu a vývoje jsou ale jen částí ze všech národních dotací, jež firmy z Agrofertu ze státního rozpočtu čerpají. Další stovku smluv ve výši zhruba 20 milionů uzavřel třeba Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, který poskytuje zemědělskou podporu. Dotace na zlepšení životního prostředí jim zase vyplácí Fond životního prostředí.

I o národní podporu by vedle evropským dotací mohly firmy z holdingu Agrofert přijít. A to právě kvůli výkladu zákona o střetu zájmů a roli Andreje Babiše ve svěřenských fondech, kam právě kvůli zákonu své firmy vložil.

Český zákon

  • Zákon o střetu zájmů, pro nějž se vžilo označení „lex Babiš“, platí od počátku roku 2017 a týká se všech veřejných funkcionářů, tedy především ministrů a jejich náměstků, senátorů, poslanců ale i komunálních politiků.
  • Těm zakazuje být ovládající osobou firem, které provozují rozhlas či televizi nebo vydávají noviny. Jejich firmy také nemohou čerpat nenárokové dotace nebo se ucházet o veřejné zakázky či investiční pobídky.

Českým zákonem o střetu zájmů se totiž zabývali unijní auditoři. „Pan Babiš z tohoto důvodu ovládá dva fondy a skrze tyto svěřenské fondy také kontroluje holding Agrofert. Na základě tohoto vyhodnocení si komise myslí, že holding Agrofert spadá pod omezení dané § 4c zákona 159/2006,“ stojí v předběžných závěrech první auditní zprávy, kterou má redakce iROZHLAS.cz k dispozici.

Neproplacená dotace

Předběžné závěry auditorů dopadly i na jednu národní dotaci, která nemá s unijními penězi nic společného. Náměstek Státního fondu životního prostředí Leo Steiner se rozhodl kvůli auditu nepodepsat vyúčtování dotace na projekt kutnohorské firmy Ethanol Energy, která je z holdingu a o níž se unijní auditoři v dokumentu zmiňují.

„Chceme mít při uzavírání dotace jistotu, že všechno bylo tak, jak má, a zda máme vyplatit zbývající dotaci… Prověřování a pozastavení financování se týkají všech projektů s tímto podezřením financovaných z národních zdrojů v mé sekci, kterou řídím, a to bez rozdílu,“ řekl Steiner Hospodářským novinám, který na případ upozornily.

Podle něj jde o běžný postup a opatření momentálně dolehlo na část jedné konkrétní dotace. Dodal, že pokud existuje závažné podezření, má povinnost situaci prověřit. Vyžádal si proto stanovisko právníků fondu, na něž čeká.

‚Neexistuje jednotný přístup‘

Jenže jde zatím o jediný případ. Každá instituce totiž peníze vyplácí podle jiných pravidel.

„Jediným sjednocujícím prvkem národních dotací je zákon o rozpočtových pravidlech. Dále se ale dotační podmínky výrazně liší ať už podle sektoru, nebo různých oblastí, a to i legislativně. V konečném důsledku tak neexistuje jednotný přístup při udělování dotací,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz analytik nevládní organizace Transparency International Milan Eibl.

Mohl by Agrofert přijít i o veřejné zakázky? Čepro chce kvůli Babišovu možnému střetu zájmů právní analýzu

Číst článek

Například technologická agentura ústy mluvčí Ivany Drábkové tvrdí, že může přestat vyplácet až v případě rozhodnutí soudu nebo změny legislativy.

„V současné chvíli neexistuje vykonatelné rozhodnutí českého či unijního soudu, které by v daných případech umožňovalo zastavit vyplácení finančních prostředků. Rovněž nemáme informaci o tom, že by výsledky předběžného auditu byly promítnuty do konkrétních legislativních kroků vedoucích ke změně české legislativy,“ reagovala na dotaz serveru iROZHLAS.cz.

Podle ní agentura od účinnosti zákona o střetu zájmů prověřuje vlastnickou strukturu žadatelů tak, aby nedocházelo k porušení legislativy. „Agentura postupuje v souladu se zákonem o střetu zájmu analogicky jako u veřejných zakázek. Má nastavený systém, kdy žadatelé musí dokládat vlastnickou strukturu, která je posuzována s ohledem na osoby ve střetu zájmu podle tohoto zákona,“ popsala. 

Ministerstvo zemědělství, které rovněž finančně podporuje některé projekty z oblasti výzkumu a vývoje, zvažuje, že by si kvůli závěrům unijních auditorů nechalo udělat právní analýzu. „V současné době resort nepřistoupil k přijetí žádných preventivních opatření typu pozastavení národních dotací, s ohledem na neexistenci jakéhokoliv závazného rozhodnutí příslušných orgánů o odlišném postupu. Situaci však podrobně monitorujeme a v tomto kontextu zvažujeme i zadání právní analýzy,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Ministerstvo průmyslu a Státní fond životního prostředí se nechtěly k problematice vyjadřovat.

„Byť není projekt financován z EU dotace, problematika střetu zájmů je předmětem předběžných závěrů auditu Evropské komise, a proto do vyřešení auditní zprávy nebudeme jakékoliv info poskytovat,“ uvedla na opakovaný dotaz mluvčí fondu životního prostředí Lucie Früblingová.

Agrofert | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Soudní dvůr EU

K unijnímu posouzení českého zákona o střetu zájmů se v následujících týdnech vyjádří i čeští právníci z ministerstva spravedlnosti. Součástí odpovědi evropským auditorům bude i jejich posouzení legislativy. 

„Určité posouzení zákona o střetu zájmů, respektive jeho výkladu zastávaného auditory z pozice ministerstva spravedlnosti, nicméně se ještě nejedná o definitivní závěry,“ uvedl mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Brusel nedá Česku dalších 9 milionů za projekty Agrofertu. Resort financí neposlal fakturu Kosteleckých uzenin

Číst článek

Jednu analýzu zveřejnil resort už koncem minulého roku. Tehdy právníci ministerstva konstatovali, že premiér nemá na rozdělování unijních peněz vliv. Celá záležitost by mohla skončit až u Soudního dvora Evropské unie. Ten by podle Řepky rozhodoval v případě, že by se čeští a unijní právníci na výkladu zákona neshodli.

A co Černošice?

Podle Eibla z Transparency International navíc bude zásadní roli hrát i konečný verdikt Městského úřadu Černošice, který taktéž posuzuje možný střet zájmů premiéra, pokud se stane pravomocným. 

„Pokud by pravomocné rozhodnutí potvrdilo, že premiér má vliv na Agrofert, znamenalo by to uzavření finančních kohoutků ze státní správy ať už ve formě veřejných zakázek, národních dotací, nebo investičních pobídek. Tedy na oblasti, které jsou zapovězeny politikům v zákoně o střetu zájmů, a to bez ohledu na to, že původní podnět míří na porušení zákona vlastnictví médií," myslí si.

Černošický úřad poprvé o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra rozhodl koncem ledna. „Je vinen,“ zněl verdikt radnice, která mu jako trest vyměřila pokutu ve výši 200 tisíc korun.

Rozhodnutí ale vrátil odvolací úřad, tedy Středočeský kraj, celou věc tak musel znovu rozhodovat černošický úřad. Rozhodnutí vydal v pondělí, výsledek ale nezveřejnil.

Agrofert už několik měsíců jakékoliv pochybení odmítá. „Nevidíme žádný důvod pro neproplacení jakékoliv dotace. K předběžným závěrům auditorů EK máme řadu výhrad, jejich tvrzení jsou mnohdy až absurdní. Auditoři zcela nesprávně hodnotili období před účinností novely zákona o střetu zájmů a řadu dalších mylných skutečností. Věříme, že se prokáže, že jsme ve všech případech postupovali podle zákona,“ zní aktuální vyjádření mluvčího holdingu Karel Hanzelka.

Možný střet zájmů

  • Od 2. srpna 2018 platí nová unijní směrnice, která střet zájmů upravuje. Česká pobočka protikorupční organizace Transparency International kvůli tomu loni podala podnět do Bruselu. Premiér Andrej Babiš (ANO) podle organizace neztratil vliv na Agrofert, když jej v roce 2017 vložil do svěřenského fondu, a zároveň má možnost ovlivňovat rozdělování dotací.
  • Na počátku letošního roku kvůli tomu do Česka Evropská komise poslala auditní misi, která navštívila několik ministerstev. Unijní auditoři navštívili třeba ministerstva pro místní rozvoj, průmyslu, práce a sociálních věcí nebo pražský magistrát a Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF).
  • První předběžné závěry auditu dorazily do Česka na konci května a zveřejnila jej řada médií. V dokumentu se píše, že podle auditorů český premiér ve střetu zájmů je a Česko by tak mělo část dotací vracet. Druhá část závěrů auditu, která se týká zemědělských dotací, přišla asi o týden později. Ten ale na rozdíl od prvního dokumentu zveřejněný nebyl. Šéf SZIF Martin Šebestyán nicméně na tiskové konferenci uvedl, že i druhý audit střet zájmů konstatuje.

Tereza Čemusová, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme