Svět paparazziů a fenomén bulvárních snímků představují francouzské Méty
V muzeu Centre Pompidou ve francouzských Métách visí stovky snímků pořízených fotografy - paparazzi. Tak trochu jiní fotografové snímky známých osobností často pořídili za podivuhodných okolností. Profesi paparazziů poprvé představil italský režisér Federico Fellini ve svém filmu Sladký život. Unikátní výstava je ale prvním pokusem o vysvětlení světového fenoménu bulvárních fotografií.
„Svět fotografů zvaných paparazzi vás chytí do svých spárů okamžitě, vlastně si hned v úvodu výstavy můžete zahrát na hvězdu, jdete po červeném koberci a ze všech stran na vás míří objektivy fotoaparátů,“ vypráví zpravodaj Jan Šmíd.
Dcera bývalého prezidenta Francoise Mitteranda Mazarine mluví o skandálu - jak je možné, že státem financované muzeum pořádá výstavu o tak pokleslé profesi?
Výstavu unikátních fotografií od slavných paparazziů v Métách představil zpravodaj Jan šmíd
Její komisař ClémentCheroux to vysvětluje:
„Jsou to už tři roky, co jsme začali s její přípravou, expozice v žádném případě nereaguje na žádné aktuality. Prostě jsme přesvědčeni o tom, že je to takový fenomén, který zasluhuje pozornost.“
„Vzhledem k tomu, že paparazzi jsou ve společnosti stále viditelnější, jsme si chtěli položit otázku - proč je to dnes tak důležitý fenomén? A zkoumáme ho z několika aspektů - historického sociologického, etického i estetického,“ říká komisař výstavy.
Šest stovek zvěčněných okamžiků
V Centre Pompidou můžete vidět na šest stovek fotografií a některé jsou opravdu unikátní - Anita Ekbergová je zachycena v okamžiku, kdy na dotěrné fotografy střílí z luku, Jack Nicholson na ně na jedné fotce vystrkuje zadek, na druhé tříská golfovou holí do auta plném fotografů.
Jinde vidíte fotografy v akci a další sekce je věnována nejlepším úlovkům. Na jedné z fotografií se líbají Jean Paul Belmondo a Laura Antonelliová - u nás známá hlavně z filmu Bože, jak hluboko jsem klesla.
Fotku pořídil Xavier Martin:
„Byla to náhoda - šel jsem do hotelu Plaza d´Athene zeptat se, jestli tam zrovna není někdo slavný. Řekli mi, že ne, tak jsem si šel koupit cigarety a najednou jsem je v ulici uviděl. Schoval jsem se za popelnici a dělal fotky, úplně se mi klepaly ruce, protože do té doby je nikdo nevyfotil spolu a také nikdo nevěděl, že by spolu něco měli.“
„Dával jsem pozor, protože, kdyby mě Belmondo viděl, tak by mi rozbil ústa,“ uzavírá fotograf.
Kontakty a peníze
Může být paparazzi každý z nás? V době chytrých telefonů s kvalitními fotoaparáty a s možností fotku okamžitě sdílet na sociálních sítích? Ne tak úplně.
„Pokud chcete opravdu udělat takovou fotku, jako je ta s prezidentem Holandem a Julíí Gayetovou, tak potřebujete mít kontakty. Tedy vědět, komu ty fotky nabídnout, ale také prostředky na pronájem auta, vrtulníku či bytu v sousedství,“ vysvětluje Camille Lengloisová, která má v Centre Pompidou na starosti fotografickou sekci .
V celé té práci může být i kousek pokrytectví, na řadě fotografií je vidět, jak si samotné hvězdy kupují společenské časopisy s fotkami, které dělali paparazziové. To je, jako když si prohlížíte časopis s portréty Indiánů s vědomím, že samotní Indiáni tvrdí, že jim fotkou kradete kousek duše.
Zvětšit mapu
