Rusko si připomíná 150 let od narození Lenina. Jeho tělo je stále vystavené na Rudém náměstí
Přesně před 150 lety, 22. dubna 1870, se narodil Vladimir Iljič Lenin. Otce ruské revoluce dodnes téměř v každém větším městě v zemi připomíná socha a jeho nabalzamované ostatky zůstávají i skoro 100 let po smrti vystavené v mauzoleu na Rudém náměstí. Naposledy loni v prosinci se proti jejich přesunu vyslovil prezident Vladimir Putin. S Leninem totiž podle něj spojuje svůj osud řada Rusů.
„Co to znamená sovětská moc? V čem spočívá podstata této nové moci, kterou ještě nechápou nebo nechtějí pochopit ve většině zemi? Její podstata, která k sobě přitahuje pracující z každé země stále víc a víc, spočívá v tom, že dříve stát řídili boháči a kapitalisté, a nyní poprvé - a navíc v masovém měřítku - stát řídí ty třídy, které dříve kapitalismus vykořisťoval,“ dušoval se v březnu 1919 Vladimir Iljič Lenin (vlastním jménem Vladimir Iljič Uljanov).
Rusko si připomíná 150 let od narození Vladimira Iljiče Lenina. Téma pro zpravodajku Ivanu Milenkovičovou
On sám přitom vyrostl v poměrech, které byly vzdálené obrazu proletariátu, jehož jménem burcoval k povstání milionů lidí. Narodil se 22. dubna 1870 v Simbirsku, provinčním městě na Volze do dobře zaopatřené rodiny vrchního školního inspektora. V mládí nic nenasvědčovalo tomu, jakou revoluční cestou se jednou vydá.
Když mu ale bylo 16, zemřel mu otec. Brzy nato pak byl jeho starší bratr popraven za plánování atentátu na cara. Právě to v Leninovi podnítilo myšlenku stát se profesionálním revolucionářem. Byl ale zatčen a poslán do vyhnanství na Sibiř. Celkem 17 let pak strávil v exilu: v Ženevě, v Paříži nebo Krakově.
Zpráva o tom, že revoluce už začala v Petrohradě, ho zastihla v cizině. Zpátky do vlasti se vrátil vlakem díky pomoci Německa, které bolševiky i později podporovalo ve snaze oslabit Rusko jako takové.
I po skoro 100 letech na Rudém náměstí
V Petrohradě už Lenina čekaly tisíce stoupenců. Revoluce ale nakonec po carovi smetla i prozatímní vládu. A začala likvidace všech, kdo s ní nesouhlasili.
Chce nahradit Leninovo tělo figurínou. ‚Urazil cítění věřících,‘ tvrdí komunisté o ruském poslanci
Číst článek
„Voliči by měli od svých zástupců požadovat, aby byli hodni svých úkolů. Aby byli politickými osobnostmi leninského typu. Aby byli v boji vůči nepřátelům lidu stejně nemilosrdní jako Lenin,“ vzpomínal na něj v prosinci 1937 na volebním shromáždění v Moskvě jeho pozdější – a neméně krutý – nástupce Josif Vissarionovič Stalin.
Byl to právě on, kdo dekádu a půl předtím izoloval chřadnoucího otce ruské revoluce v honosné vile v Gorkách a omezil jeho kontakty jen na rodinu. Lenin v lednu 1924 zemřel. Jeho nabalzamované tělo pak bylo vystavené truchlícím masám. V mauzoleu na Rudém náměstí zůstává dodnes, i bezmála po 100 letech.
Je čas pohřbít Lenina, vyzývá Putina Kadyrov. Šéf komunistů to označil za rouhání
Číst článek
Proti přesunu ostatků se loni v prosinci vyslovil prezident Vladimir Putin: „Dokud jsou u nás lidé - a u nás je mnoho takových -, kteří s tím spojují svůj osobní život, svůj osud. Spojují s tím určité úspěchy minulosti, sovětských let. Sovětský svaz je tak jako tak nepochybně svázán s Vladimirem Iljičem Leninem. Proč se tím tedy zabývat? Kvůli čemu? Je třeba jít dál.“
Mimochodem, jak upozornil před časem sám Vladimir Putin, jeho děda z otcovy strany pracoval jako kuchař jak pro Lenina, tak pro Stalina na jednom z jeho sídel u Moskvy. Ani tak ale nešetřil kritikou slavného revolucionáře: „Vždyť co udělali? Svázali budoucnost země se svojí vlastní stranou. Když se začala rozpadat strana, hned po ní se začala rozpadat země. Byla to absolutní, kardinální, fundamentální chyba.“
Přitom nebýt pandemie nemoci covid-19, měli právě na 150. výročí Leninova narození Rusové symbolicky hlasovat o ústavní reformě. Termín na ten den nenechal vypsat nikdo jiný, než prezident Putin osobně.
