Na peníze si nově ‚sáhnou‘ i patnáctiletí. Armáda rozšiřuje stipendijní program pro středoškoláky
Středoškoláci, kteří vidí svou budoucnost u armády, se mohou hlásit do stipendijního programu ministerstva obrany. Po prvním testovacím ročníku se nyní program masivně rozšiřuje. Zapojeno je více oborů, stipendisty přijímá více armádních útvarů a hlásit se mohou už patnáctiletí. Čeká je „kapesné“ čtyři až pět tisíc měsíčně a po maturitě či vyučení jistota zaměstnání v armádě.
Nábory do armády se nedaří tak, jak by bylo potřeba. Na některých útvarech chybí i stovky vojáků. Ministerstvo obrany proto loni přišlo s pilotním ročníkem stipendijního programu pro středoškoláky.
Ten se letos na podzim rozjel naplno a nově se do něj od tohoto týdne jde přihlásit přes armádní virtuální náborové středisko.
„Stipendijní program jsme rozšířili o další technické a bezpečnostní obory, abychom dali šanci více školám a více žákům,“ říká šéfka náborářů plukovnice Iva Bednářová, která za nápadem stojí.
Hlásit se tak mohou nejen žáci z oborů IT, elektrotechnika nebo strojírenství, ale také požární ochrana, autotronik, mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení či bezpečnostně právní činnost.
Oproti testovacímu ročníku, kdy se mohli zapojit pouze žáci starší osmnácti let, se teď mohou stipendisty stát už i patnáctiletí.
„Striktní podmínka plnoletosti, tedy dosažení osmnácti let věku, byla poměrně svazující a limitující hlavně u učebních oborů,“ vysvětluje Bednářová, proč došlo k posunutí věkové hranice.
Jistota změstnání
V praxi to znamená, že u nezletilců kromě žáka a velitele příslušného útvaru smlouvu musí podepsat i rodiče a následně ji ještě schvaluje opatrovnický soud. To by podle Bednářové měla být už jen formalita.
‚Mladé musíme chytit za ruku.‘ Pilotní projekt lákající středoškoláky do uniformy je podle armády úspěch
Číst článek
Žáci si také mohou podle toho, co je baví a zajímá, vybrat, k jakému konkrétnímu útvaru by si přáli po maturitě či vyučení nastoupit. Stipendisty přijímají třeba liberečtí chemici, jinečtí dělostřelci nebo chrudimští výsadkáři.
„Je to oboustranně výhodné, finanční výpomoc pro studenta je určité odlehčení i pro jeho rodinu, zároveň tu existuje jistota zaměstnání hned po studiu, a pro nás je to jedna z možností rekrutace,“ popisuje velitel 43. výsadkového pluku podplukovník Petr Matouš.
Poté, co si žák s armádou „plácne“ – a po doložení čistého trestního rejstříku a vyšetření ve vojenské nemocnici – totiž stipendista dostává měsíčně čtyři až pět tisíc korun.
„Stipendistům nenabízíme pouze nejnižší hodnosti, ale uplatňujeme takzvaný talent management, to znamená, že pokud je vhodný i na pozici vyšší, tak může začínat i na vyšších hodnostech dle jeho odbornosti,“ láká Matouš do Chrudimi.
Po úspěšném absolvování střední školy či učiliště žáky čeká služba u armády po dvojnásobek doby, kdy jim stipendium chodilo na bankovní účet. Kdo by školu nezvládl, nebo se naopak rozhodl pokračovat na vysokou školu, peníze musí vrátit.
