Z pěší zóny je ‚dálnice‘. Z historického centra Brna se stal průjezd i parkoviště pro auta

Obyvatelé pěší zóně občas přezdívají dálnice, zatímco uskakují autům zásobování nebo kurýrům. Pěší zóna v historickém centru Brna pak vypadá často jako parkoviště bez pravidel. Někteří řidiči také zneužívají nefunkčního systému pro kontrolu vjezdů a přes centrální náměstí Svobody si zkracují cestu. Magistrát slibuje zlepšení v září, napravuje tím ale skoro dva roky starou vlastní chybu.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Tomuhle se říká bezpečné centrum. Existuje vůbec ještě něco jako pěší zóna nebo jsem něco zaspal,“ píše Michal Doležel na facebookové stránce Mapa „zásobovacích“ vozidel v Brně. | Foto: Michal Doležel | Zdroj: Facebook

„Teď jsem zásoboval. Prodavačka mi chystá zboží. Když půjdu běhat nebo se mezitím proletím ve vesmíru, než mi nachystá zboží, tak je to čistě moje věc. Až to bude nachystané, tak to naložím a odjíždím,“ reagoval na dotaz redaktora Českého rozhlasu jeden z řidičů osobního auta v pěší zóně v historickém centru Brna.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž z pěší zóny

Redakce muže konfrontovala s otázkou, jestli mu nevadí, že popíjel nápoj na restaurační zahrádce, zatímco jeho auto bylo zaparkované v pěší zóně mimo vyznačené parkovací místo kousek od náměstí Svobody. Nejbližší možné vyznačené stání je přitom jen pár metrů za rohem na Dominikánském náměstí, o něco dál stojí městský parkovací dům Domini. „Tak jestli mi to tam zaplatíte, tak tam pojďme. Já platím celoroční poplatek městu, je to osm tisíc. Víte, co jsou modré zóny? Máte základní školu? Modré zóny jsou vyhrazená parkovací místa pro mě,“ pokračoval řidič.

V historickém centru Brna se ovšem smí vykládat či nakládat zboží jen v určité časy, pokud nejde o potraviny podléhající zkáze, krev nebo léky. „Zásobování je v zóně A povoleno ráno od 6.00 do 9.00, poté večer od 18.00 do 22.00,“ upozorňuje oficiální městský web o parkování. Kvůli zásobování je možné zastavit na dobu nezbytně nutnou pro nakládku a vykládku zboží. Rozhovor redaktora s řidičem probíhal v 15 hodin před prodejnou s módou.

Přehrát

00:00 / 00:00

„Já jsem zásobování“

Dovnitř pěší zóny může asi 13 tisíc vozidel. Magistrát tyto počty nedávno zrevidoval a tvrdí, že všechna povolení jsou oprávněná. Povolení k vjezdu tak mají lidé, kteří v centru bydlí nebo podnikají, ale také vozy integrovaného záchranného systému, dopravního podniku nebo kurýři a zásobování. Kdo ale skutečně zásobuje, a kdo to jen používá jako výmluvu, je sporné.

Údaje z konce loňského roku platí podle magistrátu víceméně i nyní. Do centra můžou vjet i zaregistrovaná auta carsharingu nebo hosté hotelů či veřejných institucí, které hotely nebo instituce zaregistrují. V některých případech lze udělit i jednorázové oprávnění k vjezdu třeba pro stěhování, svatby nebo pohřby.

Někteří lidé označují historické centrum Brna jako dálnici. Auta můžou projíždět přes centrální náměstí Svobody a zkrátit si tak cestu na jednu stranu k hlavnímu vlakovému nádraží, na druhou ke krajskému úřadu. Vyhnou se tím frekventovanému Kolišti nebo Husově ulici. Podle údajů magistrátu projede Masarykovou ulicí přes centrum města asi 1500 aut denně.

Někteří lidé do pěší zóny také zajíždějí a zastavují, aby si vyzvedli zboží z obchodů třeba na Masarykově ulici. Stojí často podél tramvajových kolejí, mezi lavičkami nebo u restauračních zahrádek. Na tyto a podobné řidiče se zaměřuje skupina kolem facebookové stránky nazvané Mapa „zásobovacích“ vozidel v Brně plná fotek aut zaparkovaných v pěší zóně.

„Náměstí Svobody by měla být klidová zóna pro lidi. A místo toho tady jezdí jedno auto za druhým. Na facebookové stránce zveřejňujeme fotky právě takových aut, u kterých se dá odvodit, že skutečně nejsou zásobovací, jsou to většinou luxusní auta, ve kterých asi nikdo nevozí bedny do restaurací. A se spoustou těchto aut se potkáváme pravidelně v různých částech města,“ přibližuje správce stránky Marek Lupač.

Fotografie aut pořizuje sám nebo mu je posílají sami obyvatelé. „Spoustu těch aut mi fanoušci stránky posílají několikrát, že třeba ráno ho viděli stát na chodníku na Pekařské, odpoledne na Zelném trhu a večer na chodníku na Dvořákově. Je zcela evidentní, že jsou to řidiči, kterým je úplně jedno, kde zaparkují a jestli dostanou pokutu, a dělají si z města parkoviště,“ tvrdí Lupač.

Běhounská ulice v Brně leží v pěší zóně a auta stojí na chodníku. Podle strážníků ale v pěší zóně chodníky neexistují a auta tak nemohou odtáhnout, jen pokutovat. | Foto: Tomáš Kremr | Zdroj: Český rozhlas

Zákon je přitom ohledně parkování v pěší zóně nekompromisní: „Stání je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště,“ říká. Zastavení vozidel ovšem omezeno není.

Paradoxní situace ovšem nastává u stání aut na chodníku, za které mimo pěší zónu může městská policie nařídit odtah. V pěší zóně podle mluvčího městské policie Jakuba Ghanema toto pravidlo neplatí – podle výkladu zákona, se kterým pracuje městská policie, v pěší zóně chodníky neexistují, celá její plocha je zjednodušeně řečeno chodníkem i silnicí. Pokud tedy řidič s autem nebrání provozu a chodec může auto obejít, nemají brněnští strážníci podle svého mluvčího oporu v zákoně pro to, aby mohli nechat auto odtáhnout.

Judikát Nejvyššího správního soudu, který se právě definicí chodníku v pěší zóně zabývá, říká ale něco jiného.

„Pojem chodník‘ není v žádném právním předpise definován a je tedy nutno vycházet z jeho významu v obecné řeči. Pro určení, zda se v konkrétním případě jedná o chodník, nemůže být proto určující ani údaj o způsobu využití pozemku v katastru nemovitostí (který je nadto právně nezávazný), ani obsah pasportu místních komunikací obce [...]. Rozhodující je tudíž pouze faktický stav na místě.“

Jednoduše řečeno: pokud to vypadá jako chodník a používá se to jako chodník, je to chodník, říká soud.

AKTUALIZACE: S tím městská policie nesouhlasí, judikát podle ní neřeší pěší zónu. „Týká se zcela odlišné situace a konstatuje se v něm jen obecně známý fakt, že definice chodníku neexistuje a vychází se při posuzování z obvyklého způsobu užívání,“ odpovídá na dotaz zastupitele Brna-střed Michala Závodského.

Nicméně ani tam, kde podle Ghanema mohou strážníci auta z chodníku odtahovat – tedy mimo pěší zónu – tento nástroj téměř nepoužívají. V roce 2019 evidovali 16 460 případů neoprávněného parkování na chodníku, odtahem skončily čtyři. 

O tom, jak je neoprávněné parkování v centru města rozšířené, vypovídají také data o počtu přestupků a odtahů za rok 2019, která web iROZHLAS.cz získal od Městské policie Brno na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. 

Názvy přestupků v grafu vycházejí z paragrafového znění porušeného pravidla. Celý popis přestupku v zákoně však může být obsáhlejší, některé proto doplňuje citace tiskového mluvčího Městské policie Brno Jakuba Ghanema.

Drzost některých šoférů potvrzuje i městská policie a její údaje o přestupcích. Někteří majitelé aut si z pokut nic nedělají a zneužívají takzvaného společného řízení, díky kterému se vyhnou několikanásobné pokutě.

„Stává tady vozidlo, které má velké pneumatiky a nejde mu nastavit takzvaná botička. Ten řidič pravděpodobně zcela jistě ví, že se toho přestupku dopouští, a dělá to opakovaně. My tady toho řidiče ani nepotkáváme. On to auto tady nechá a pak odjede. Na výzvy k projednávání přestupku nereaguje a počká si, až doběhne nějaká zákonná lhůta a věc zaplatí jednorázově ve společném řízení,“ popisuje běžnou situaci u Kobližné ulice strážník Miroslav Městka.

Ve společném řízení dostane řidič za řadu stejných přestupků jedinou pokutu. Pro určení její výše se používá nejpřísnější sazba za daný přestupek. V praxi to znamená, že řidič po sloučení přestupků zaplatí jednorázově mezi dvěma až čtyřmi tisíc korun třeba za to, že několik dní či týdnů po sobě parkoval bez oprávnění.

Data o přestupcích za rok 2019 napovídají, že zmíněný nástroj zná a využívá jen část řidičů; u parkování v pěší zóně se nicméně využívá dvakrát častěji, než je typické pro celé město.

Kliknutím do legendy můžete zobrazit i ostatní přestupky. Celkem Městská policie Brno v roce 2019 řešila 104 760 podezření z přestupku. Graf ukazuje pouze ty kategorie, u kterých MP Brno eviduje nejméně 400 případů, všechny další řadíme mezi Ostatní.   

Společné řízení je nástroj stanovený Správním řádem. „Řeknu to obecně: když máte víc skutků, které se týkají téhož obviněného, tak je pravidlem, aby se o nich konalo společné řízení a rozhodlo najednou. Je to rychlé a hospodárné. Než konat pět samostatných řízení, je jednodušší projednat to společně s úsporou času a peněz,“ vysvětluje soudce a bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.

„Jistě by měl být takový ideál, že jeden den něco pachatel spáchá a druhý den je potrestán. Ale když toto nefunguje a pachatel spáchá více skutků i předtím, než je odhalen, tak je velmi vhodné, aby se mu všechno sečetlo a vydalo se jedno rozhodnutí o všem. Tato právní úprava tedy není nevhodná, je rozumná. Samozřejmě nemůžete si myslet, že každý pachatel je povinen přispívat ke svému odsouzení, že je povinen být aktivní a dbát o to, aby co nejrychleji byl postižen za přestupek. On má právo hájit se způsobem, který uzná za vhodný. Ale samozřejmě jako u všeho se setkáváme s tím, že lidé nachází různé mezery a díry. To bylo, je a bude. Je to věcí orgánů, aby si s tím poradily,“ odpovídá Baxa na otázku, zda na příkladu brněnského parkování nejde mluvit o nedostatku Správního řádu.

Řešení má přijít po prázdninách

Brněnský magistrát věří, že problém s neukázněnými řidiči částečně vyřeší od prvního září. Tedy přesně dva roky od spuštění prvních modrých zón, při kterém tehdejší politická reprezentace změnila i systém vjezdů do centra města. Tím se z městské památkové rezervace stala lokalita s takřka volným průjezdem. Předtím bylo jádro Brna rozdělené na několik menších oblastí, do kterých mohla vždy jen předem určená skupina lidí s platným oprávněním.

K obdobnému režimu se chce Brno zase vrátit. Popisuje to v koncepci schválené loni v září.

Koncepce dopravy v centru Brna ze září 2019. Vlevo ulice, které mají zůstat bez regulace vjezdu, vpravo nově regulované ulice. | Zdroj: MMB

Posloužit tomu mají kamery u vjezdů do centra. Přístroje měly původně fungovat před dvěma lety, radnice vedená hnutím ANO je ale nakoupila pozdě. Někdejší náměstek bývalého primátora Richard Mrázek z hnutí ANO tehdy řekl, že věří, že řidiči nebudou průjezd centrem zneužívat. A místo kamer poslal do ulic strážníky, aby dočasně vjezdy hlídali.

Strážníci tam stojí dodnes. Nad hlavami sice už kamery umístěné na domech nebo sloupech mají, ty ale plně nefungují a slouží jen ke statistickým účelům. Město musí pro zajištění správnosti celého systému dokoupit další, aby auto při projíždění snímaly z více úhlů.

„Jsme teď trošku ve skluzu. I kvůli koronaviru. Chtěli jsme to spouštět v lednu, pak na konci června, nakonec to posuneme k prvnímu září. To by měl být ten aktuální a definitivní termín. Už probíhá výběrové řízení na dodavatele kamer a během měsíce a půl čekáme jejich instalaci tak, abychom to měli v té technicky požadované úrovni,“ slibuje radní Petr Kratochvíl z ODS.

Kamery podle něj pomůžou chování řidičů změnit, stejně jako úprava hodin pro zásobování pouze od 6 do 10.30 hodin. „Můj názor je takový, že na to centrální náměstí žádné auto nepatří. Ale samozřejmě třeba člověku, který tam podniká, nemůžeme nějak zabránit ve vjezdu. Určitě ale zabráníme průjezdu přes centrální náměstí. Kudy přijedete, tudy budete muset odjet,“ upřesňuje Kratochvíl.

Ještě loni v listopadu vedení města tvrdilo, že za zneužití povolenek k vjezdu hrozí řidičům jejich odebrání. „Při zjištěném zneužívání povolení je navíc možné, aby je Odbor dopravy MMB na návrh městské policie držitelům odebral,“ uvedla tehdy primátorka Markéta Vaňková z ODS.

To se ale netýká „parkovacích recidivistů“, o nichž odbory magistrátu či městská policie údaje mají. „Vjezdové oprávnění vydávané v souladu s metodikou není možné v současnosti odebrat. Vjezdové oprávnění je vydáno na základě povinných dokladů na určitou dobu. Případné přestupky v oblasti proti parkování nedávají důvod vjezdové oprávnění odebrat,“ odkazuje Anna Dudková z tiskového odboru na magistrátní metodiku.

Nová koncepce, kterou chce město nasadit od letošního září, rozděluje historické centrum Brna na sedm oblastí. | Foto: Tomáš Kremr | Zdroj: Český rozhlas

Částečné omezení se naopak může týkat aut kurýrů, kteří rozváží i jídlo. Pro tato auta budou vyznačené tzv. drop zóny po obvodu centra. Ale také nejdřív od prvního září. „Aby teď městská policie zajistila nějaký režim odpovídající našim představám, tak to není z hlediska jejich kapacit možné. Když ale zavedeme kamery nebo vytáhneme sloupky, které zabrání průjezdům, tak bude mít městská policie větší kapacitu se zabývat tím zbytkem. Snažíme se to eliminovat, ale je jasné, že to nikdy nebude stoprocentní a že někteří řidiči toho budou zneužívat,“ připouští Kratochvíl.

Policie by tak po spuštění dohledového systému mohla hlídat třeba místa, kolem kterých jezdí kontrolní vůz s kamerami na střeše a který zaparkovaná auta fotí. Toto auto je ale nastavené pouze na kontrolu volně přístupných míst za modrými čarami. Pokud cizí vůz stojí na chodníku, v křižovatce nebo na něčím celodenním placeném vyhrazeném stání, to už kamerové auto nerozpozná. A zasáhnout musí městská policie.

Kamery u vjezdů do historického centra mají být přesnější. Kdo pravidla poruší nebo vjede bez oprávnění, toho čeká pokuta. Jak dokládají údaje z Magistrátu města Brna, které redakce získala na základě žádosti podle informačního zákona, zvýšený dohled policie v ulicích vede k tomu, že řidiči jsou poslušnější.

Z údajů například vyplývá, že loni na konci letních prázdnin a na podzim městská policie odhalila pouze jednotky řidičů, kteří k vjezdu do centra neměli oprávnění. Kontroly totiž nebyly tak časté. Na podzim se kolem silného provozu v pěší zóně strhla v Brně velká debata. Městská policie dle jejího mluvčího Jakuba Ghanema na situaci v listopadu zareagovala posílením hlídek. A krátce na to i primátorka Markéta Vaňková z ODS nařídila, aby policie vjezdy kontrolovala důkladněji. Hned v listopadu policisté odhalili 653 neoprávněných pokusů o vjezd.

Údaje magistrátu také vypovídají o kolísavé funkčnosti kamerových aut. Vysoké odchylky v některých měsících jsou způsobené upravováním a „laděním“ softwaru tak, aby fungoval podle potřeb magistrátu. Neznamená to tedy, že v červnu 2019 (70 podezření na přestupek) řidiči parkovali ukázněněji než v květnu (513 podezření na přestupek), ale že kontrolní systém nefungoval zcela správně.

Magistrát si takovéto statistické zhodnocení pro své potřeby nevypracovává. Vytvořil jej až po žádosti o informace ze strany Českého rozhlasu. „Rádi bychom vám sdělili, že evidence přestupků v podrobnosti na měsíce není standardně zpracovávána, a je nutné takovému zpracování věnovat čas nad rámec běžné agendy. Proto Vás upozorňujeme, že v budoucnu v případě podobných dotazů bude zpracování takových informací zpoplatněno,“ uvedl v závěru odpovědi vedoucí magistrátního odboru dopravy Martin Račanský.

Důsledně pokutovat, doporučuje VUT

Na množství dopravních prostředků v centru Brna se v neposlední řadě zaměřila také městská část Brno-střed. Ta nedávno získala dokument zpracovaný od Vysokého učení technického (VUT), kde si vedení čtvrti nechalo bezpečnost v pěší zóně analyzovat.

„Byť se nepotvrdilo, že by automobilová doprava byla bezprostředním bezpečnostním rizikem v centru, přesto působí značným rušivým dojmem. V tomto ohledu tak doporučujeme důsledně pokutovat parkování vozidel mimo vyznačená parkovací stání, zejména v prostoru náměstí Svobody a ulicích Rašínova a Masarykova,“ zní jeden ze závěrů dokumentu, který má redakce k dispozici.

„Dále doporučujeme výrazně minimalizovat počet povolenek pro vjezd do centra. V centru se např. vyskytuje subjektivně velké množství vozidel pro rozvoz jídla, zásobování a další činnosti. Zásobování doporučujeme soustředit do ranních hodin, kdy je pohyb pěších v centru nejnižší, a mimo tuto dobu zásobování do pěší zóny nepovolit,“ stojí dále v analýze.

Mapa ve studii VUT pro brněnský magistrát ukazuje docházkovou vzdálenost 350 metrů od zastávek Hlavní nádraží, Malinovského náměstí, Moravské náměstí, Česká a Šilingrovo náměstí. „Pokud by byly zakázány linky jedoucí přes náměstí Svobody, byla by docházková vzdálenost z okolních zastávek na náměstí Svobody delší než 350 metrů, tedy maximální uvažovaná vzdálenost normou. To je s ohledem na vysoký podíl pohybově znevýhodněných osob vzdálenost nepřiměřená.“ | Zdroj: VUT

„Mělo by dojít k omezení provozu aut, na čemž pracuje magistrát, a vychází z toho i další dvě doporučení. Jednak ve vztahu k rozmáhajícímu se trendu sdílených koloběžek, které by se měly odkládat na vymezených místech, a jednak k MHD. Nechali jsme si prověřit možnost zrušení tramvajových spojů. K tomu ale VUT konstatuje, že doporučuje hromadnou dopravu zachovat, ale prověřit četnost spojů,“ komentuje výsledky analýzy radní Brna-středu Jan Mandát zvolený za ODS a spolek Brno autem.

Podle něj by tak vedení městské části mělo upustit od loňského nápadu zakázat do pěší zóny vjezd tramvajím, ale pouze domluvit s dopravním podnikem, zda počty projíždějících vozů nelze omezit. Magistrát mezitím paralelně řeší i omezení pro koloběžky.

Tomáš Kremr, jab Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme