Znásilňují, zabíjejí dobytek a ničí úrodu. Hladovění a sexuální útoky se v Tigraji stávají válečnou zbraní

Diplomaté označují situaci v Tigraji za „humanitární noční můru“, mezinárodní společenství ale zůstává bezzubé. Obyvatelstvo etiopské provincie mezitím trpí znásilňováním a cíleným hladověním, které se stávají nástrojem stále brutálnější války mezi etiopskou a tigrajskou vládou. Zemědělci i humanitární pracovníci popisují, jak vojáci brání vjezdu konvojů s pomocí, ničí lidem úrodu a zabíjejí zvířata. Hladomor tak ohrožuje tisíce Tigrajců.

Addis Abeba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Kvůli válce jsme se skrývali a žili v jeskyni déle než čtyři měsíce,“ popisuje strýc čtrnáctiletého chlapce z provincie Tigraj. Hladomor v regionu ohrožuje desítky tisíc dětí | Zdroj: Reuters

„Byli tam tři vojáci. Řekli mi, abych se svlékla, já jsem ale odmítla,“ popsala novinářům 19letá Rahel situaci po propuknutí masivních bojů, které zmítají etiopskou provincií Tigraj už od listopadu loňského roku. Na výzvu vojáků Rahel odvětila, že ji mohou klidně zabít, šaty si ale nesundá. I přes odpor vojáci dívku znásilnili.

Abyi Ahmed nechce být za krvavého diktátora, bude se snažit o rychlé vítězství, říká afrikanista

Číst článek

„Když jsem se vrátila domů a řekla jsem matce, že mě znásilnili a že si myslím, že bych mohla být těhotná, vyhodila mě z domu a řekla: Jak můžeš otěhotnět s těmito zabijáky?“ cituje slova 19leté dívky deník The New York Times.

Příběh Rahel ve svazovém etiopském státě Tigraj není zdaleka ojedinělý. Od listopadového propuknutí bojů se sexuální násilí stalo nástrojem války, kterou tu proti místní tigrajské vládě vede ústřední etiopská vláda se spojenci ze sousední Eritreje. Na ozbrojený konflikt tvrdě doplácí hlavně civilisté, kteří jsou vražděni, znásilňováni a vyháněni ze svých domovů.

Kromě sexuálních útoků se nástrojem války stává také cílené hladovění tigrajského obyvatelstva. Podle nedávné zprávy OSN tam hrozí hladomor 350 tisícům lidem, kteří čelí „katastrofickému“ nedostatku potravin. Dětský fond známý pod zkratkou UNICEF zároveň varuje, že těžkou formou podvýživy už v regionu trpí zhruba 30 tisíc dětí, a pokud jim nebude umožněn přístup k humanitární pomoci, hrozí jim smrt.

Etiopie i Eritrea zprávy o hladovění lidí v Tigraji odmítají a tvrdí, že tamní obyvatelstvo přístup k potravinám má, agentura AP ale v reportáži vykresluje zcela odlišnou realitu. Zemědělci, humanitární pracovníci i tigrajské úřady agentuře popisují, jak etiopští a eritrejští vojáci obrací konvoje s humanitární pomocí z oblasti pryč a zásoby kradou pro sebe.

Vojenské síly obou zemí navíc čelí obvinění, že brání farmářům ve sklizni, zabavují jim vybavení potřebné k práci na poli a zabíjejí nebo odvážejí jejich hospodářská zvířata. Jeden z takovýchto příběhů pro AP popsal Teklemariam Gebremichael, který právě sklízel úrodu, v tom se ale objevili vojáci a začali po něm i jeho dobytku střílet.

Tigrajský zemědělec střelná zranění přežil, o zvířata ale přišel. Obživu teď získává těžko a špatně se hojí i rány, které mu po útoku zůstaly. „Svět musí okamžitě zasáhnout, aby Tigraji pomohl,“ vyzývá postřelený muž.

Na ozbrojený konflikt v Tigraji tvrdě doplácí hlavně civilisté, kteří jsou vražděni, znásilňováni a vyháněni ze svých domov | Zdroj: Reuters

Etnické čistky v Tigraji

Konflikt v Tigraji propukl poté, co centrální etiopská vláda obvinila Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontu (TPLF) z krádeže zbraní na tamní vojenské základně. Násilí v hornatém regionu s více než pěti miliony obyvatel si od té doby vyžádalo tisíce obětí a dva miliony lidí přinutilo opustit své domovy.

Etiopský premiér oznámil ukončení vojenské operace v Tigraji. Súdán žádá o finance na podporu uprchlíků

Číst článek

Způsob vedení boje ze strany etiopské a eritrejské armády se mezitím stává terčem stále silnější kritiky mezinárodního společenství. Americký ministr zahraničí Antony Blinken už dříve označil zločiny páchané v Tigraji za „etnickou čistku“, v květnu pak Spojené státy rozhodly o rozsáhlém omezení hospodářské a bezpečnostní pomoci, kterou Etiopii poskytují.

Situace v Tigraji je také horkým tématem na půdě OSN, důraznější akci ze strany Rady bezpečnosti ale brání postoj Číny a Ruska. Jak pro server South China Morning Post před nedávnem popsal bývalý americký velvyslanec v Etiopii a profesor Univerzity George Washingtona David Shinn, Čína a Rusko se k humanitární krizi staví stylem: „Nezapojovat se a nestavět se ani na jednu ze stran, jen vyzývat k míru“.

Zatímco tak Rada bezpečnosti zůstává bezzubá, výzvy ze strany šéfa humanitárních operací OSN Marka Lowcocka se stávají stále urgentnějšími.

„Ženy a dívky jsou terorizovány a brutalizovány znásilňováním, humanitární pracovníci jsou zabíjeni, vyslýcháni, mláceni a je jim bráněno v poskytování pomoci hladovějícím a trpícím lidem. Bylo jim řečeno, aby se už nevraceli,“ upozornil Lowcock během úterního neformálního jednání Rady bezpečnosti, na kterém zároveň obvinil eritrejské vojáky z toho, že „používají hladovění jako válečnou zbraň“ pro tigrajskému obyvatelstvu.

Silná prohlášení v úterý zazněla také ze strany velvyslankyně Spojených států při OSN Lindy Thomas-Greenfieldové, která situaci v Tigraji označila za „humanitární noční můru“. Hladomor už totiž v určitých částech etiopské provincie probíhá už dnes, a pokud se v dohledné době nic nezmění, v ohrožení budou statisíce lidí.

Část Tigrajců utíkajících před válkou našla dočasné útočiště v uprchlickém táboře na hranicích se Súdánem | Zdroj: Reuters

Radši zemřít s povstalci

Právě z eritrejských vojáků mají mnozí obyvatelé ten největší strach.

Zpráva Amnesty International: Masakru v Aksúmu se účastnili i vojáci z Eritreje, zabili stovky lidí

Číst článek

„Pokud nás uvidí orat, zabijí nás,“ popisuje pro agenturu AP 20letý farmář z oblasti ležící jihozápadně od hlavního tigrajského města Mekele. Pluh proto bere do ruky, jen když si je zcela jistý tím, že v okolí žádní eritrejští vojáci nejsou.

Bránění zemědělcům v orbě ale není jediný způsob, kterým se vojáci snaží znemožnit lidem přístup k jídlu. Podle AP jsou příslušníci eritrejské armády známí také tím, že kontaminují sila s vypěstovanou úrodou a přimíchají k obilí písek nebo hlínu. Hladem tak trpí stále větší množství tigrajské populace, která má jen omezené možnosti, jak se k jídlu dostat.

Zvěrstva páchaná na civilním obyvatelstvu stále častěji vedou k hladovění a umírání, vedle toho ale mají i další důsledek – povstalci z TPLF se těší stále větší podpoře.

Přidat se do jejich řad je odhodlaná i 19letá dívka, která kvůli obavám o svou bezpečnost odmítla agentuře AP sdělit své jméno.  

Po znásilnění etiopským vojákem je nyní mladá obyvatelka Tigraje v šestém měsíci těhotenství, které se sama snažila několikrát přerušit, ani jednou se jí to ale nepodařilo. Doufá proto, že jí s porodem pomohou v nedaleké nemocnici, mezitím plánuje však odchod k rebelům z Tigrajské lidově osvobozenecké fronty. Jejich řady chce rozšířit, co nejdřív to bude možné.

„Zemřete, když zůstanete doma, i když odejdete. Já raději zemřu po boku bojovníků,“ říká s pláčem pro agenturu AP.

Tigraj

Stát s asi pěti miliony obyvatel leží na severu Etiopie, na západě sousedí se Súdánem a na severu s Eritreou. Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství ortodoxní etiopské církve. Tigrajci jsou v Etiopii sice menšinovým etnikem, téměř tři desetiletí (od roku 1991) ale kontrolovali politický a bezpečnostní aparát země. Tigrajci zároveň tvořili většinu etiopských vojáků ve válce s Eritreou v letech 1998–2000, ve které zahynulo na 80 tisíc lidí. Tigrajská dominance skončila v roce 2018, od té doby si tigrajští vůdci stěžují na přehlížení a nezájem se strany centrální vlády. (ČTK)

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme