Látek, které mají nějaká menší rizika, je celá řada, říká Vobořil o chystaném třídění návykových látek
Některé návykové látky by se v Česku mohly prodávat legálně, ale podle přísných pravidel. „Mluvíme primárně o kratomu v této fázi a možná HHC, ale kratom bych určitě doporučil vládě, aby zařadila na nový seznam, který bude zavádět chystaná novela,“ říká pro Radiožurnál národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil z ODS.
Které látky by novela zákona o návykových látkách měla nově upravovat a zavádět pro ně nový režim?
Jednak bychom měli řešit situaci s CBD (kanabidol nacházící se v konopí, může tlumit bolest, zmírňovat stres, pozn. red.), obzvlášť to, které je k užití člověkem. Nemyslím tím mastičky. A obzvlášť CBD, které má vyšší procento THC. Nyní je povoleno do jednoho procenta. Třeba 0,8-0,9 procent už ale vnímám jako jemně psychotropní látku, byť velice slabou. V tomto případě jsou však regulace asi na místě.
Poslechněte si rozhovor s národním protidrogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem.
Pak mluvíme primárně o kratomu (nejčastěji prášek z nadrcených listů stejnojmenného stromu, může stimulovat nebo naopak tlumit organismus, pozn. red.) a možná HHC (hexahydrokanabinol získávaný z CBD, někdy se účinky přirovnává k THC, pozn. red.). Určitě bych doporučil vládě, aby kratom zařadila na nový seznam, který bude zavádět novela zákona. Teď máme seznam zakázaných látek, kde je heroin, kokain, pervitin, ale také třeba konopí a dalších 500 látek. Každý rok tam přidáváme nové látky.
A v tomto případě bychom už nedávali všechny nové látky, které se objeví na trhu, automaticky na seznam zakázaných látek, ale na tento seznam. Ten bude látky regulovat o něco přísněji než tabák, ale když je člověk bude držet nebo dokonce prodávat, nebude to trestněprávní čin.
To znamená, že novela by připravila rámec. Ale až vláda by v nařízení vydala, kterých látek se to bude týkat konkrétně?
Přesně tak. V tuto chvíli mluvíme o dvou až třech látkách. Nicméně předpokládáme, že každý rok se objeví na trhu celá řada různých polosyntetických, plně syntetických, ale také přírodních látek, které se dají regulovat jinak než úplným zákazem. Některé látky opět skončí na seznamu úplně zakázaných, jiné by pak pravděpodobně mohly skončit na novém seznamu.
Jak se bude odlišovat to, jestli je to látka, která by měla být zakázaná, anebo přísně regulovaná látka?
Bude to nějaký proces v rámci skupiny včasného varování. Ta existuje už dlouho a přináší informace o nových látkách, které se na trhu objevují, například to, jaká mají rizika. Na základě toho by vznikl vždy určitý prozatímní seznam, kde by probíhala studie rizik a na základě jejich vyhodnocení by se rozhodovalo, zda bude látka zařazena na seznam úplně zakázaných, nebo přísně kontrolovaných látek.
Ovlivňují vědomí, ale ne tak jako tvrdé drogy. Česká vláda řeší, jak naložit s kratomem, CBD a HHC
Číst článek
Pokud jsou obě dvě možné návykové látky, jaký je rozdíl mezi těmi, které teoreticky budou končit na přísném seznamu a těmi, kterém budou končit na tom mírnějším?
Škála rizik je velká. Musíme se dívat nejen na to, jak je látka návyková. Například nikotin nebo kofein jsou vysoce návykové látky, ale rizika nejsou tak vysoká, abychom je zakazovali. Dokonce kofein není zakázán ani pod 18 či 15 let. Máme ho v čokoládě, Coca-Cole nebo Kofole, přestože je to návyková látka. Podobně je to třeba u taurinu, který je například v energy drincích.
Takže látek, které mají menší rizika, je celá řada. Budeme se dívat na jejich toxicitu a na rizika možného předávkování. Máme na trhu látky, kde je předávkování velice rizikové. To je například alkohol, u kterého ročně zemře několik stovek lidí na předávkování, často nezkušení pijáci.
Když se bavíme o nových látkách, v případech, kde bude hrozit předávkování, závažnější poškození nebo úmrtí, látky pravděpodobně půjdou automaticky do seznamu zakázaných látek. Kdežto látky, u kterých budou jednotlivá rizika nižší, což je například i kratom, by byly přísně regulované pro dospělé užívání.
V Česku užívá pravidelně tvrdé drogy přes 44 tisíc lidí. Problém s návykovými látkami je i u dětí
Číst článek
Jak se momentálně dají dané látky získat? A o kolik těžší by bylo je získat, pokud by daný zákon prošel?
Nyní jsou velmi volně dostupné. Takže bude zákaz pod 18 let bude. V první fázi určitě budeme chtít, aby od toho byla specializovaná prodejna, kde by se to neprodávalo z pultu, ale s živou obsluhou.
Poslední měsíce jsem debatoval s výrobci automatů, kteří říkají, že dokáží udělat biometrickou fotku a přečíst občanku. Zatím jsem to ale neviděl a v této fázi to není možné, protože bychom tím otevřeli debatu směrem k tabáku. Dovedu si ale představit nějakou pilotní studii, která změří, jestli náhodou tento typ elektronizace nebude účinnější než prodej přímo od živého prodejce nebo živé prodavačky.
Bude tam určitě jednotné balení, nebude tam povolena reklama. Balení bude muset obsahovat informace o rizicích a samozřejmě se bude muset kontrovat obsah včetně kontaminantů, jako jsou těžké kovy nebo bakteriální nákazy, o kterých víme, že v sáčcích kratomu existují. Je to podobné jako u tabáku a alkoholu, u kterého je například ale povolená reklama, což tady nebude.
Podle návrhu by do té specializované prodejny nesměli nezletilí ani vstoupit?
Ano. Ale to jsou parametry návrhu. Ještě se to může změnit ve Sněmovně a může se v diskuse ukázat, že například některé části nebudou v zákoně, ale budou jenom ve vyhláškách, aby byly nějakým způsobem flexibilně měnitelné. Teprve praxe ukáže, co z toho bude reálné, abychom to všechno nenovelizovali přímo zákonem.
Chci podat dotaz k legislativcům, zda to lze nějakou pilotní možnost změřit, protože už několik měsíců vedeme diskusi, jestli biometrická fotka nebo čtení občanky není vlastně účinnější než živá prodavačka nebo živý prodavač. To jsou témata, která by se možná měla otevřít.
V tu chvíli by se ale měly otevřít i v oblasti tabáku. Já bych si za sebe přál i v oblasti alkoholu, ale to zatím je v našem prostředí nepřijatelná myšlenka.
Kontrolní instituce?
Pokud je potřeba kontrolní instituce, koho navrhujete?
Navrhujeme samostatné oddělení, které by bylo při úřadu vlády. Já si osobně myslím, že by měla vzniknout agentura, nicméně si myslím, že zbytek kontroly musí být sdílená spolupráce s institucemi, které to umí. Jsou to tři různé instituce: hygiena, státní potravinářská inspekce nebo Česká obchodní inspekce, které umí udělat běžné standardní kontroly, jako třeba kontroly kontaminantů. Samozřejmě někdo musí vydávat povolení a podobně.
Kratom v mnohém připomíná alkohol. Neměl by být kontrolován jako třeba heroin, říká odborník
Číst článek
Chci to dostat ještě přes tzv. K5, nebo nyní spíš přes K10. To znamená z každé koaliční strany dva lidé. Pokud budu mít sílu, taky jsem jenom jeden člověk, zkusím se o tom pobavit i s opozicí, protože to považuji za cross-party. Nepovažuji to za politické téma. Myslím si, že to je zdravotní téma, které bychom měli vždycky znova a znova řešit nehledě na to, jestli jsme opozice, nebo koalice.
A co by potom mělo být s tím návrhem?
Já se chci na K5 dohodnout, aby to šlo rychle, to znamená poslaneckým návrhem, poslaneckou iniciativou, protože to zkrátí celý proces. Když jsem dostal na stůl v roce 2012 přípravu konopí pro léčebné účely, zdálo se, že to bude komplikované. A od vteřiny, kdy jsem pověření dostal, až po podpis prezidenta, to trvalo jenom několik měsíců.
Sněmovnou to prošlo za tři měsíce bez nějakého trápení, protože zákonodárci pochopili, že to je užitečné a potřebné. Takže bych si přál, aby to proběhlo tímto způsobem.
Když se začnou tyto látky regulovat, znamená to, že se z nich začnou odvádět vyšší daně? Jaký to bude mít dopad na státní rozpočet?
Všechny tyto látky jsou komoditou a vzhledem k tomu, že je užívají stovky tisíc lidí, tak můžou být i významným přispěním do státního rozpočtu.
Kratom stimuluje, uklidňuje a závislost na něm je spíš menší. V Česku si ho ale mohou koupit i děti
Číst článek
Jaké daně by se na ně vztahovaly? Bylo by to podobné jako u tabáku, kde je určitá spotřební daň? Předpokládám, že teď se platí jenom DPH.
Teď se platí DPH. Byla by to v podstatě spotřební daň, nebo daň z psycho-modulačních látek. Tam je vždy problém se spotřební daní, která je regulovaná evropskou směrnicí. Je potřeba se tak rozhodnout, jestli to bude podobné jako u hazardu, kde tomu neříkáme spotřební daň, ale hazardní daň, která je v podstatě podobná.
Reguluje cenotvorbu do určité míry a podporuje, nebo potlačuje typy produktů, které jsou méně, nebo více rizikové. Tyto daně by se postupně vyvíjely podle praxe. Například CBD, které někdo prodává ke kouření, by mělo být výrazně méně podpořeno státem a víc regulováno, než CBD, které se prodává jako potravinový doplněk.
To znamená, že vyšší daň by měla být u CBD, které je určené ke kouření?
V budoucnu. Teď chceme jít jednoduchou cestou, ale v budoucnu si myslím, že jakýkoliv typ kuřácké potřeby, která se ještě k tomu zabalí do papírku, kde je nejvíce dehtu, by měly být zdaněny víc.
Pokud si stát řekne, že chce něco regulovat, ale nemá k dispozici moc účinných regulací a cenotvorba je podle statistik jedna z mála, která funguje, měly být tyto látky zdaněny víc.
Názory ministerstev
Návrh vidělo ministerstvo zemědělství a řeklo, že je to v pořádku, ale chce mít jasno, co je přesně psycho-modulační látka, a co je potravina. Jak se pozná, co spadá do toho, co se má prodávat jenom ve specializovaných prodejnách a co je potravina, která se může prodávat kdekoliv?
CBD obsahuje malé množství THC, ale je povoleno až do jednoho procenta. To znamená, že má nějaké psychotropní účinky. Všechny látky, které mají psychotropní účinky, chceme zahrnout do zmíněného zákona, pokud jsou méně rizikové než třeba ve srovnání s heroinem.
České zákony o drogách jsou zastaralé. To, jak je posuzujeme, má totalitní prvky, tvrdí expert Mravčík
Číst článek
Budeme se dívat, jestli to má účinky, které mění vědomí. V tom případě by se měly tyto látky regulovat. Není potřeba zákonem řešit kosmetické či dermatologické produkty, to znamená CBD v mastičkách. Toho se zákona nedotkne.
Ale jak to teda potom vyřeší dekorativní předměty, za které se některé produkty schovávají?
Zákon určí, která látka je psycho-modulační, a v tu chvíli nebude povoleno ji prodávat jakoukoliv jinou formou, než jsou v tomto případě mastičky, nebo s povolením, které bude vycházet z toho, že je to psycho-modulační látka. To, co navrhuje potravinářská inspekce na základě evropské směrnice – stáhnout z trhu pouze výrobky, které jsou určeny ke konzumaci – by navýšilo trh s výrobky, které se tváří jako dekorativní předměty.
Ministerstvo zdravotnictví chce stále kratom zakázat, minimálně jako dočasné řešení. Co si o tom myslíte?
Co si o tom myslím, je jedna věc. Druhá věc je, že chápu, proč to resort dělá. Ministr zdravotnictví potřebuje jednat, protože je na něj vyvíjen tlak, aby něco udělal. Říká, že to navrhne zařadit na seznam a ať se pak rozhodne vláda.
Do připomínkového řízení jsem dal návrh, ať se to takto nedělá. Takže vláda bude mít dva názory. Jeden je ministrův, který říká ‚pojďme to dočasně zakázat‘. Druhý je můj, který říká, ať chvíli počkáme. V podstatě ten zákaz se bude míjet několik měsíců nebo možná spíš několik týdnů, záleží na vůli Sněmovny. Přitom je tady kratom pět let, takže to není nic nového. Uvidíme, co řekne vláda.
Samozřejmě ministr je v tomto silnější postava, je členem vlády, já ne. A jak říkám, na jednu stranu rozumím jeho důvodům, proč to navrhuje. Na druhé straně bych řekl, že je to zbytečně složitá operace, která bude znamenat, že se to prodejci pokusí okamžitě vyprodat. Mnoho lidí si také nakoupí třeba hodně kilo. V tu chvíli to ale už bude na seznamu zakázaných látek možná dva, nebo tři měsíce. V této chvíli musí policie okamžitě jednat. Když u sebe bude mít někdo větší množství než malé, bude mu hrozit několik let vězení.
Investice do prevence by ušetřily životy i státní rozpočet, říká protidrogový koordinátor
Číst článek
Mezitím se to ale bude opět povolovat, což by vytvořilo velký zmatek. Mohlo by se třeba stát, že v těch řekněme třech měsících bude odsouzeno několik lidí na pět let vězení, a pak to vláda opět povolí, ale ty lidi, co byli odsouzený, už budou muset trest vykonat.
Co se teď bude se zákonem dít? Předpokládáte, že ho v několika následujících týdnech projedná K5, nebo K10, a potom se budete snažit získat poslance, kteří by ho předložili?
Ano, ano.
Mluvila jsem i s Ivanem Bartošem (Piráti), který říkal, že experti Pirátské strany se na konzultaci zákona už podíleli. Jste v kontaktu s více stranami, které by třeba už věděli, co ten zákon předkládá, s tím, že byli jeho spolutvůrci?
V pracovní skupině jsou různí experti. Nejúžeji v tuto chvíli spolupracujeme s Janou Michailidu z Pirátské strany, která je v naší oblasti výborná a informovaná. A samozřejmě to projednáváme na nejvyšší úrovni ministerstva zdravotnictví, kde to reprezentuje jak Pirátská strana, tak TOP 09, odkud je ministr a ředitelka jeho kabinetu. Vedlo toho jsem i já, jako člen ODS. Minimálně tedy tyto tři strany jsou s tím obeznámeny. Budeme o tom mluvit na K5, kde bude zastoupení všech pěti koaličních stran.
Co se týká jednání kolem CBD, kterému přímo předsedal premiér, byl tam ministr Nekula za KDU-ČSL, což je další klíčová osoba v tomto rozhodnutí. V tuto chvíli tam chybí pouze STAN, ale předpokládám, že budou věřit našim odborným doporučením.
A v ODS podporu máte?
Tam určitě cítím, že je podpora.
