Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí bude mutace delta do konce srpna tvořit v Evropě 90 procent nových případů nákazy koronavirem. Obavy ale vzbudily i zprávy o kalifornské variantě epsilon, která podle studie zveřejněné v časopisu Science odolává vakcínám. Podle biochemika Jana Konvalinky není důvod k panice.

Osobnost Plus Praha 12:39 11. července 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Mluvili jsme o této variantě epsilon neboli kalifornské už v prosinci nebo v lednu tohoto roku. Vypadala nebezpečně, protože podle prvních zkušeností snižovala schopnost protilátek vyvolaných očkováním zabránit infekci a chorobě. Potom se ale ukázalo, že ochrana je sice nižší, ale stále dostačující,“ vysvětluje Konvalinka a pokračuje: 

„A za druhé, tato mutace sice byla infekční, ale ne dost a v zásadě vymizela. Ani ve Spojených státech už není vidět. Mezitím se ty vědecké články dostaly do časopisů. A ta informace pro veřejnost, že je to smrtící mutace, je falešná. Kalifornská mutace není tak nebezpečná, jak to vypadalo,“ vysvětluje prorektor Univerzity Karlovy na Plusu.

To podle něj platí pro velkou část mutací, včetně delty. „Je nebezpečná i mnohem infekčnější. Ale i u ní platí, že plné očkování velmi dobře chrání proti vážnému průběhu choroby,“ zdůrazňuje s tím, že se to týká všech v Evropě schválených vakcín.

„Je to výborná zpráva, že je to včetně AstraZenecy, Pfizeru, Moderny a dokonce i jedné dávky Johnson&Johnson. Opravdu velmi spolehlivě chrání proti velmi vážnému průběhu choroby a proti hospitalizaci a do jisté míry i proti infekci. I když tam je to už slabší,“ připouští.

Co se týče mutace lambda, která byla zachycena v Peru a objevila se už i v Česku, tam podle biochemika zatím chybí data.

Konvalinka: Dělali jsme špatně skoro všechno. Covidové selhání se musí důkladně prozkoumat

Číst článek

„Nechtěl bych o tom spekulovat. Je slušná šance, že se bude chovat podobně. Zatím ale nemáme přímé srovnání delta versus lambda. Já se hlavně trochu bojím o řeckou abecedu. Za chviličku nám dojdou písmenka,“ vtipkuje Konvalinka.

Chyba v organizaci

Denní nárůsty počtu nakažených v Česku v posledních týdnech opět stoupají. Rektoři vysokých škol se proto obávají, že ani v nadcházejícím akademickém roce nebude moci fungovat řádná prezenční výuka.

„Já si myslím, že k tomu nedojde. Čísla nakažených určitě poletí nahoru. Obávám se, že uvidíme něco podobného, jak to je nyní v Izraeli či v Británii,“ míní Konvalinka.

Nejdůležitější věc, kterou musíme řešit, je proto podle něj naočkování posledních několika set tisíc lidí ve věkové kategorii nad 60 let.

„Donedávna jsem si myslel, že je to jen tím, že se nechtějí nechat očkovat, nebo nejsou fyzicky schopní na očkování dojít. Ale zdá se, že to tak není. Mám stále více zpráv od lidí, kterým se nepodařilo se zaregistrovat, nebo se zaregistrovali a čekají, až je naočkuje jejich praktický lékař. A stále tu možnost nemají. To považuju za strašně nebezpečné,“ varuje.

Dokonce i očkování mladých lidí trvá velmi dlouho. „Čekací lhůty jsou až nepochopitelně dlouhé. V situaci, kdy zase jinde slyším od očkovacích center, že mají přebytek vakcín. Toto je hrozně špatně a svědčí to o chybě v organizaci,“ konstatuje.

Vážný problém podle biochemika nastane ve chvíli, až budou v Česku naočkováni všichni, kdo chtějí a mohou.

„Nastane otázka: co dělat s tím zbytkem? Zatím je to asi 30 procent lidí. A pokud rozvolníme, v tomto případě to takřka s jistotou povede k tomu, že budeme mít tisíce a možná desetitisíce vážně nemocných a možná až tisíce obětí. Nechci strašit, ale matematika je neúprosná a zkušenost už máme,“ vysvětluje.

„A teď je tady otázka. Etická, možná zčásti právní, určitě morální: jestli kvůli lidem, kteří se vědomě a svobodně rozhodli, že se nenechají naočkovat, celou zemi zastavíme, protože se nám budou plnit nemocnice a budou umírat lidé. Lékaři musí poskytovat péči hlupákům, ignorantům i lidem, kteří jsou nezodpovědní. Otázkou je, jestli to máme my ostatní platit.“

„A další otázkou je, jestli se my ostatní máme omezovat kvůli tomu, že skupina lidí odmítá očkování. Jednou z myšlenek je, aby platili větší zdravotní pojištění. Protože bezpochyby jejich rozhodnutí povede k větším výdajům na lékařskou péči,“ konstatuje Konvalinka.

Jsem rád, že to někdo vyzkouší za nás

V Británii sice rychle roste počet nakažených, vláda se přesto chystá zrušit veškerá opatření. Spoléhá na vysokou proočkovanost v zemi.

Prymula: Nechceme jít cestou Británie a úplně to pustit. Apel na osobní odpovědnost by nefungoval

Číst článek

„Mně se to líbí. Ten postup je optimistický. Přiznejme si ale, že je tam určité riziko. Očkování sice chrání, ale stoprocentní není nic na světě. A poslední čísla v Británii jsou znervózňující. Měli tam dlouho 20 tisíc nakažených denně. Včerejší číslo bylo 32 tisíc. Velmi pravděpodobně to na sto tisíc vyletí. Oni s tím počítají. To znamená i docela velký nápor na nemocnice. Přesto se Britové rozhodli, že do toho jdou. Je to svobodomyslný národ, který restrikce dělá jen na naprosto nezbytně nutnou dobu,“ reaguje biochemik.

„Je to riskantní postup. Ale obhajitelný a já jsem rád, že to někdo vyzkouší za nás. Bohužel my nejsme v situaci, kdy to můžeme udělat,“ říká.

Připomíná, že proočkovanost lidí nad 60 nebo 70 let oběma dávkami vakcíny v Británii přesahuje 90 procent. „A u nejrizikovějších skupin dosahuje podíl imunních se započtením těch, kdo nemoc prodělali, až 99 procent. To je úplně jiná situace, než ve které je Česko,“ konstatuje Jan Konvalinka.

Barbora Tachecí, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít